Velmi úspěšný dostihový víkend prožil trenér Greg Wroblewski. Vše začalo úspěchem dvouleté Florentiny v Mostě a vyvrcholilo skvělým výkonem Sanoka s Václavem Janáčkem v jubilejním ročníku klasického Saint Legeru. Dařilo se i trenérově životní partnerce Ivaně Porkátové, která si při druhém startu svého svěřence v dostihu připsala premiérové vítězství. Triumf Sanoka je pátým klasickým úspěchem trenéra Wroblewskiho od doby začátku jeho působení v České republice. Hlavním tématem našeho rozhovoru bude pochopitelně reprezentant stáje Nýznerov Sanok a úspěch v klasickém dostihu, ale zmíníme se také o tom, jak je úspěšný trenér spokojený se sezónou po změně působiště.

Jak se Sanok dostal do vaší stáje a proč jako dvouletý nestartoval?
Sanok jako odstávče přišel do stáje Pavla Složila.  Ten s ním udělal skvělou práci, výborně ho zaskákal.  Pan majitel mi chtěl dát Sanoka jako dvouletého do tréninku a když jsem ho od Pavla Složila přebíral, byl by schopný hned startovat v překážkovém dostihu.  Sanok je polobratrem Sun Beliny a výborně skáče. Je to mohutný kůň, a pokud bude zdravý, tak je to moc zajímavý kůň do překážek. Byl ale narostlý a pozdní, takže jako dvouletý nevyběhl. Stáj Nýznerov je stájí s velkou tradicí a úspěchy, a tak jsme ho zkusili přihlásit do jarní klasiky s tím, že zkusíme jeden až dva starty na rovině a pak že půjde skákat.

Ale nakonec se ukázal jako výborný rovinový kůň…
Sanok dokázal vyhrát hned svůj debut po pěkném výkonu. Následující start v Karlových Varech, kde doběhl za Touch of Geniem, se  úplně nevydařil.  Dalším Sanokovým startem byl Memoriál  Dr. Frankenbergera v Mostě, kde se mu bohužel projevily šimbajny. Ale i tak tu ukázal závěr, na posledních 800 metrech šel velmi rychle a doběhl jen dvě délky za vítězkou. Takže naším úkolem potom bylo překonat problémy s šimbajny a připravovat ho pro derby. Jenže poté Sanoka zastavil další problém. Při tréninku z něho spadl jezdec, a jak utíkal do stájí, uklouzl na asfaltové cestě a potloukl se. Takže jsme plány na derby museli opustit, nechtěli jsme nic riskovat. Dostal tedy klid a dal se brzy do pořádku. A hned červencový start v Mostě dokázal vyhrát v rekordu dráhy. Jaroslav Šafář mi dodal optimismu svým hodnocením Sanoka po dostihu. Sanok potvrdil to, co ukazoval v práci. V práci se jevil úžasně a připomenul mi Orphee des Blins, která ve své plné síle taky milovala práci. A v samotném Saint Legeru dokumentoval  Sanok to, že je nejrychlejší z mých koní na Levíně. Umí být tak rychlý, že mu nestačí ani sprinteři.


FOTO (Viktor Král): Sanok stáje Nýznerov a Václav Janáček ovládli 70. Pegas Saint Leger

Jak jste vnímal samotný průběh Saint Leger? Vyvinul se tak, jak jste si pro Sanoka přál?
Václav Janáček je velmi zkušený žokej, je vyježděný a jezdí neustále, nemá jako většina českých žokejů pauzu v zimě. Ordre se neměl striktně držet, dobrý žokej musí použít v dostihu své zkušenosti a umět zareagovat na jinou situaci. Řekl jsem mu o Sanokovi, že je velmi rychlý a že má sedět na pozici, ale když bude pomalé tempo, může i vodit. A to se stalo. Tím, že byl v dostihu Touch of Genius, byla v dostihu velká kvalita. Dostih byl krásný a atraktivní pro diváky. A já jsem samozřejmě moc šťastný, že se nám takhle zadařilo.

Jaká bude další Sanokova cesta v této sezóně?
Měl by ještě absolvovat dostih na 2600 metrů při Poháru žokejů. S Touch of Geniem by to mohl být takový revanš, zatím spolu startovali dvakrát a skóre je 1:1. A také dojde k jejich měření sil se staršími vytrvalci, mohli by tam být Trip to Rhodos a Aztek.  Ale po konci sezóny bych Sanoka  doporučoval panu majiteli nechat vykastrovat. Jako hřebec se projevuje čím dál více, máme už s ním problém i s transportem.

A jaký je vlastně klasický vítěz povahově?
Je to silný a psychicky odolný kůň, který rád dominuje. K lidem je takový opatrnější, ne všechny má rád, je nejvíce zvyklý na svou ošetřovatelku, kterou velmi rád kouše…

 
FOTO (Viktor Král): Greg Wroblewski a Václav Janáček před předáváním čestných cen

Pane Wroblewski, koně letos připravujete z nového působiště, Farmy Levín na Benešovsku. Podařilo se vám vyhrát klasický dostih a každý pátý start vašeho svěřence je završený vítězstvím. Jste tedy s dosavadním průběhem sezóny spokojený?
Abych řekl pravdu, tak jsem si myslel, že letošní sezóna bude trochu jiná. Vstoupili jsme do sezóny s několika staršími koňmi s prokázanou vysokou výkonností, kteří ale přišli do tréninku po zranění. Myslel jsem si, že po léčení na tom budou dobře a budou pokračovat ve svých úspěších, ale ukazuje se, že na takových koních se nedá stavět. Koní, kteří se dokážou úspěšně vrátit na dráhu, je jen málo. Navíc máme málo koní registrovaných pro běhání v Česku, takže se ze mne v podstatě stal pro letošní sezónu především rovinový trenér, i když překážky jsou mému srdci bližší. 
Musel jsem tedy začínat v novém působišti od nuly. Startujeme hlavně s mladými koňmi, koně u nás nejsou rovnoměrně rozvrženi podle věku. Navíc situaci činí těžkou i to, že nových majitelů je v Česku moc málo a konkurence je tu velká. Musel jsem tedy získat majitele a koně také z Polska. Měl jsem štěstí, že se nám zadařilo s Florentinou a Iwniankou. Florentina pochází z Hřebčína Krasne a Iwnianka zase z dalšího výborného chovu, z Iwna. Ta se nám bohužel zranila v Oaks, měla potíže s kloubkem, ale je už zdravá a věřím, že ještě něco ukáže. Ještě bych zdůraznil, že stáj Nýznerov pana Zatloukala je postavená na polských koních. Sanoka koupil jako šestiměsíčního z Hřebčína Golejewko.
Takže ve světle výše uvedených skutečností je sezóna dobrá. Jsem také šťastný, že jsem ještě neměl v Česku špatnou sezónu. Jak pro stáj Pegas, tak i pro Rabbit Trhový Štěpánov, jsem vyhrál spoustu velkých dostihů.

A jak se díváte na začínající trenérskou kariéru své partnerky Ivany Porkátové?
Naše rodina je rodinou trenérů. Kromě mne a mojí bývalé ženy Iwony, je to i syn Patryk, a Ivana je tak nyní čtvrtá. Mám z toho radost a snažím se ji na vše připravit. Tedy, že bude zažívat kromě radosti i stres a zklamání. Jsem její přítel a mohu jí se vším pomoci. Má velké štěstí, že spolupracuje s trenérem klusáckých koní Michalem Kalčíkem, který má velký cit pro koně a má tedy velkých podíl na výsledcích koní stáje Relay JK Levín. Je mezi nimi výborná spolupráce.  A třeba mě jednou Ivana v trénování zastoupí.  Trénování mě ale stále baví, i když trénuji již třicet let. Je to celý můj život. (mze)  

• Předchozí
• Další