Luka Vaclav mlSobotní 98. Velká jarní cena Pražské plynárenské poukázala na dvě zajímavé skutečnosti. A sice, že se dá klasický dostih vyhrát při druhém životním startu a také bez toho, aniž by kůň předtím poznal tuzemskou dráhu. Trenér Luka už vlastně počtvrté uvedl v praxi věc, která se mu povedla už loni v případě tuzemské Jarní ceny klisen a obou jarních klasických dostihů na Slovensku. S šéfem tréninkového střediska Luka racing Václavem Lukou ml. jsme si povídali nejen na toto téma.


Do Velké jarní ceny, a také do druhé předzkoušky derby, Memoriálu JUDr. Otakara Frankenbergera, jste poslal po dvou koních. Jsou všichni po dostizích v pořádku?
Ano, naštěstí jsou.

Tři  jarní klasické dostihy jste loni vyhrál s Lady Westminster, Beau Massagotem a Wild Love. Tedy s koňmi, které jsme předtím ve Střední Evropě neviděli startovat. S Ignaciem Reilly se vám povedlo úspěšně v tomto konceptu pokračovat a vlastně tak zbořit dogma o tom, že by kůň měl jít na start klasického dostihu nejlépe jako účastník jeho předzkoušky.
Jsem moc rád, že se Ignaciovi povedlo zvítězit, startoval navíc teprve podruhé v životě. Často se  setkávám s názorem, že kůň do klasik by měl běhat už jako dvouletý a vyzkoušet si nejprve nějakou předzkoušku. Já si to ale nemyslím. Ke koni je potřeba přistupovat jako k individualitě a co může být dobré pro jednoho, nemusí být pro druhého. Trenér je tu od toho, aby rozpoznal a zvážil, co bude pro koně nejlepší. Loni se nám povedl klasický úspěch s Lady Westminster, která startovala poprvé v sezóně, a Ignacius Reilly zase uspěl ve Velké jarní ceně jako dostihový začátečník. Jde to, a jsem za to hrozně rád. Je to o trenérské práci. Je důležité znát co nejlépe koně a vědět, co si s ním mohu dovolit a co mu bude svědčit.  Ale je to také projevem plné důvěry majitele, který trenérovi věří jako odborníkovi a nechává to na něm.

Předpokládám, že už jste viděl oba hlavní sobotní dostihy ze záznamu. Letošní Velká jarní cena byla zajímavá i tím, že první tři místa v ní obsadili koně, kteří vbíhali do cílové roviny na úplném konci pole.  Jaký na vás udělal klasický dostih, který se také odbýval do poloviny dostihu v pomalejším tempu, dojem?
To, že v dostihu uspěli koně, kteří byli dlouho vzadu, svědčí o tom, že mají více třídy, než jejich soupeři. My jsme dostih s Great Gunnarem nechtěli vodit, ale bohužel měl nízké startovní číslo dvě, rychlou startovní reakci a Tomáš Lukášek je zvyklý ze zahraničí rychle odstartovat, takže začal dostih vodit. Udělal si pěkný dostih pro sebe, a za normálních okolností by v tomto pomalejším tempu měli koně na špici být takto dobře i v cíli. Ale jak jsem již zmínil, roli v tomto případě sehrála třída, která byla rozhodující více, než dobrá pozice v dostihu. Ignacius Reilly se ještě asi 300 metrů před cílem na moment ocitl v kolizi, do které ho dostal kůň, který vybočil ze své stopy, ale i potom šel dál výborně.

Vzpomněla jsem si, že jste mi o Ignaciovi Reillym v Předsezónním rozhovoru říkal, že je to velmi zajímavý kůň přihlášený do klasik a zaujala mě i další informace, že při svém debutu v Chantilly v polovině března prořehtal skoro celý dostih. Jako tomu bylo teď v Chuchli?
Když jsme měli v Bošovicích Den otevřených dveří, tak jsem návštěvníkům říkal, že bude dobrý a že od něho máme očekávání. A v sobotu to bylo tak, že řehtal v paddocku a také ve startovních boxech, až se tomu jezdci smáli. Ale v dostihu se už nijak nahlas neprojevoval a utíkal.

VJC dobeh Vodickova
Velká radost žáka Davida Lišky v cíli Velké jarní ceny z jeho druhého klasického vítězství ve spolupráci s trenérem Lukou a stájí Syndikát V3J 

Jaký je vlastně klasický vítěz povahově?
Když k nám přišel tak byl bázlivý, až moc. Pracovali jsme na tom, aby získal důvěru v člověka a to se podařilo.  A to přineslo samozřejmě změnu v jeho chování. Začal být trochu až drzý, teď už s tím ale přibrzdil. Nicméně je to velmi sebevědomé zvíře. Tím, že jsme s ním chtěli stihnout jarní klasický dostih, musel hodně makat a za poslední měsíc se dostal do perfektní kondice. Celkově ho ale musím pochválit,  nyní je to naprosto bezproblémový kůň.

Výborný výkon podal také Ramssio v Memoriálu JUDr. Otakara Frankenbergera, kde doběhl třetí, necelých půl délky za vítězem. Jste s ním také spokojený?
Ano, jsem. Za favorita dostihu jsem považoval Nathanielova syna Pacific Hilla a bylo otázkou, jak se do této společnosti náš trojkový vítěz zařadí. Ramssio ale na mne udělal v dostihu velký dojem. Memoriál Frankenbergera se odehrával ve velmi pomalém tempu. Seděl okolo šesté až osmé pozice a i tak bojoval v cílové rovině o vítězství. Podal výborný výkon, hodně v závěru zabral.

Jaké jsou tedy plány s Ignaciem Reillym a Ramssiem?
Oba směřují do derby. Ramssio byl do něho koncem dubna dohlášený a Ignacius v něm byl hlášený už od počátku. Do derby máme dvě možné cesty – buď napřímo bez dalšího startu do derby,  a nebo přes Velkou červnovou cenu. To by se ale týkalo spíše asi „Ignáce“, u kterého nemáme v dostihu otestovanou vytrvalost. Vše udělám podle koní a musím se rozhodnout v následujících 14 dnech.

Co důležitého vás v nejbližší době čeká?
Už ve středu je to start Fort Templiera v Maisons – Laffitte. Je to náš nejlepší tříletý, je přihlášený do grupy 1 Grand Prix de Paris v Longchamp.  A pak také chystáme výpravu na Turf – Gala, kde by měl startovat mj. Wireless. A budeme startovat s více koňmi ve Francii, ale pravidelné francouzské starty patří k naší rutině.

Vaše středisko má celoroční provoz a blíží se tedy už do poloviny pátého měsíce sezóny. Předpokládám, že jste s ní zatím hodně spokojený.
Jsem opravdu spokojený. Naši koně vyhrál Listed, umístili se v grupových dostizích, vyhráli klasický dostih i několik provozních dostihů, a to nelze být nespokojený. Koně vypadají dobře a vše u nás ve středisku šlape, jak má.

Michaela Zemanová
Fotografie: Monika Vodičková

Související článek:
Ignacius Reilly se stal klasickým vítězem, Kristano ukázal ambice směrem k derby. Oba museli bojovat








    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking