Druhý z trojice milionových dostihů Poháru Josefa Váni přivede v neděli na pardubické závodiště nejenom mimořádně kvalitní konkurenci tuzemských skokanů na klasických steeplechase, ale také hlavního protagonistu Poháru, Josefa Váňu osobně. Ten se tentokrát nezúčastní jen jako trenér, ale také jako hlavní postava seriálu, který kromě pardubického dostihu zahrnuje také zápolení v Karlových Varech a v Mostu.

A tak jsme se s nezničitelným Váňou tentokrát nebavili jen o koních a jejich ambicích, ale také o tom, co pro něj nový seriál bohatě dotovaných dostihů na třech českých drahách znamená…

Pardubice uvidí druhý díl třídílného Poháru Josefa Váni, novinky na naší dostihové scéně. Jak byste stručně představil akci, která nese vaše jméno?

Chtěli jsme na naše dráhy přinést seriál dostihů, které budou dostatečně kvalitní, aby nalákaly na start naší špičku a třeba i zahraniční účastníky. Zájmem bylo propojit tři česká závodiště a protože Karlovy Vary ani Most nemají k dispozici dráhu pro cross country, volba samozřejmě padla na klasické steeplechase na travnatých oválech. Nejlepší koně v téhle disciplíně od nás jezdili do Itálie, teď ale mají co běhat i u nás doma. Doufám, že se nám povedlo udělat krok i k tomu, abychom posílili roli klasických steeplechase u nás. Už první dostih byl z mého hlediska velkým úspěchem a doufám, že pohár bude takhle i pokračovat.

V Karlových Varech měl váš pohár mezinárodní účast, i když nakonec triumf zůstal doma. Tentokrát se zahraniční koně nepřihlásili. Jsou Pardubice náročnější, nebo podle vás odradilo tentokrát cizince od účasti něco jiného?

Je fakt, že Italové nepřijeli ani do Karlových Varů, zřejmě si uvědomili, že tak dobré koně, aby s našimi nejlepšími mohli u nás bojovat, přece jenom nemají, a pokud mají, schovávají si je na doma. Pokud jde o Němce, ti v Pardubicích nejsou kvůli nešťastnému termínu, ve stejném datu mají mítink v Bad Harzburku a to je pro ně jeden z vrcholů sezóny. Do Karlových Varů ale přijeli a věřím, že se s nimi zase setkáme i v Mostě. Možná jsme mohli udělat poháru nějakou větší propagaci taky ve Francii, možná mohl přijet i někdo tam odtud, ale jinak myslím, že můžeme být spokojeni, nepamatuji, že by o klasické steeplechase byl u nás takovýhle zájem.

Co pro vás znamená tenhle pohár z hlediska organizace? Vznikly vám nějaké nové administrativní povinnosti, nebo se můžete soustředit na dostihy jako obvykle?

V podstatě to pro mě teď už znamená jen jednu povinnost, po doběhu předat pohár. Organizační stránku si vzal na starost pan Bouček (filmový producent Jaroslav Bouček – pozn. redakce) a v Karlových Varech všechno klaplo na výbornou. Umí to, a jistě se mu povede podobně i v Pardubicích.

Přestože tento typ dostihů (klasické steeplechase) se nehodí pro Tiumena, před startem ve Varech jste koketoval s myšlenkou, že byste se ve svém poháru představil i jako jezdec. Nabízela se tahle varianta i tentokrát?

Ne, v Pardubicích už jsem jezdit nechtěl. Ve Varech mi to nakonec rozmluvila rodina, teď už se nám ale uzdravili někteří jezdci a není problém s tím, že bychom na koně neměli koho posadit. Kluci si s koňmi určitě poradí dobře, z toho tentokrát nemusíme mít strach.

A je něco, z čeho před Pardubicemi strach máte? Počasí ve vztahu k dostihům vypadá zatím nemilosrdně…

Tady nemám ani tak obavu z pohárového dostihu, ale spíš z krosů. Dráhu pro pohár, který se běhá na oválu, pořadatelé nějak ukropí, o tohle se pan doktor Janda (Jiří Janda, správce dráhy – pozn. redakce) jistě postará. Ale ustříkat v tomhle vedru celý areál pro krosy, to se snad ani nedá, takže musíme doufat, že svatý Petr pomůže a v pravou chvíli otočí kohoutkem. Pokud by se to nestalo, budeme v neděli hodně uvažovat nad tím, který kůň do krosů nastoupí a který ne, tvrdá dráha je totiž něco, co nevítá snad žádný překážkový trenér.

Vraťme se ještě k „vašemu“ poháru – poté, co vaši koně v Karlových Varech příliš neuspěli, hlásíte tentokrát i Budapeste, koně, který si vedl skvěle při minulých velkých dostizích v Meranu, letos jste ho ale původně směřoval na krosy a možná i do Velké. Proč ta změna?

Budapest je moc dobrý kůň a skutečně chci, aby jednou vyhrál Velkou. Jenomže když už se běhá můj pohár, nechci, aby v těch dostizích bojovali o vítězství Khalshani doktora Olehly a koně od Grega Wroblewského ze Zhoře. Budapest tuhle disciplínu moc dobře uměl, a tak je s ním teď zkusíme prohnat. Podle toho, co mi ukazuje v práci, nic ze své třídy neztratil.

Před úvodním startem poháru jste jako o své naději pro něj mluvil především o Tarovi, ten ale pro neděli vůbec nebyl ve hře…

Víte, on to letos prostě zatím nebyl on. Nelíbil se mi, nebyla v něm ta šťáva co dřív. A tak jsme se dohodli, že si teď pár týdnů odpočine a zkusíme vymyslet co a jak s ním bude dál. Letos zatím určitě nepředváděl ty kvality, které určitě má, byl to přece jenom kůň, na kterého jsem se na překážkách moc těšil.

A kdo je tedy vaším favoritem pro pohárový dostih v Pardubicích?

Favorit je jasný. Khalshani od pana doktora Olehly ukazoval v minulých startech v Pardubicích i v Karlových varech, že je koněm mimořádné kvality. Nám ostatním teď nezbývá nic jiného než se pokusit mu to v neděli v Pardubicích znepříjemnit…

Ptal se Petr Guth

• Předchozí
• Další