Letošní Breeders' Cup nabídl skutečné vyvrcholení dostihové sezóny, aspoň pro mě byl plný skvělých zážitků. Ví se o mě, že jsem velkým fanouškem japonského turfu, a tak jsem měl letos hned dva důvody ke spokojenosti.  Když si vezmete, že ještě před pěti lety se nikomu ani nezdálo, že by Japonci na Breeders' Cupu něco vyhráli, je jasné, že udělali velký pokrok.

Loves Only You, která vyhrála Filly and MareTurf, patřila už podle forem z Hongkongu a Dubaje mezi koně, se kterými se počítalo, takže její vítězství nebylo až takovým překvapením. Skvělé bylo, že se to první vítězství povedlo  právě klisně pod japonským žokejem. Já Kawadu celkem dobře znám, je to jeden z mála japonských žokejů, kteří se domluví anglicky, a jezdil jsem s ním tak v Ascotu při  žokejském Shergar Cupu. Je to kluk, který na sobě hodně pracuje, a taky se něco přiučil v Anglii i trenéra Variana, kde v minulosti působil. To vítězství mu přeju, bylo pro Japonsko první a znamenalo pro ně určitě hrozně moc.

Větší překvapení pro všechny bylo, když Japoncům vyhrála taky Marche Lorraine v BC Distaff, to byl neuvěřitelný výsledek a mě to taky moc potěšilo. I s Oisinem Muprhym,  který ji jezdil, jsem kamarád, jezdili jsme spolu právě v Japonsku a mám na to hezké vzpomínky.

Pro Německo bylo zajímavé, že to zkusil taky vítěz Německého derby Sisfahan. Byl druhý za Torquator Tasso v Baden Badenu a vyhrál tu derby, a s takovým koněm se to muselo zkusit. Tady  sice mohl běhat grupu jedna v Mnichově, ale start na Breeders' Cupu určitě byl cennější.

Z asijského hlediska byl ale v Del Mar zajímavý i BC Classic, jeho vítěz Knicks Go přece běhá za Korea Racing Authority, která stojí za dostihy v Koreji. To je země, o které jsem taky v minulosti uvažoval, že bych tam šel jezdit, kdyby mi nevycházelo Japonsko. Nakonec k tomu nedošlo, takže dostihy v Koreji znám jen z doslechu. Říká se, že to tam je hrozně tvrdé, ale někteří evropští jezdci s tím zkušenosti mají, a myslím, že nějaké vítězství tam získal třeba i Ján Havlík.

Jinak jsem i na Breeders´ Cupu fandil taky těm evropským žokejům, co se prosazují v Americe. Moc se mi tam líbí Flavien Prat a Umberto Rispoli. Sice letos na Breeders' Cupu nevyhráli, ale udělali si v Americe jméno a když si vzpomenu, jak třeba Rispoliho nechtěli v Hongkongu, tak mu to zadostiučinění hodně přeju... 

Zaznamenal Petr Guth

• Předchozí
• Další