Žokej Josef Bartoš měl včera velký důvod slavit – vyhrál dvakrát v Pise a získal tak už počtvrté titul nejlepšího italského jezdce na překážkách. Dnes odpoledne jsme ho zastihli doma k rozhovoru, který se z větší části týkal právě ukončené italské překážkové sezóny, ale také sezóny tuzemské a plánů pro poslední dny letošního roku.

Při našem rozhovoru v září jste mi řekl, že pro vás další šampionský titul není prioritou, ale že byste rád vyhrál Gran Premio Merano. V něm jste byl v sedle teprve pětiletého Santo Cerra třetí, ale povedlo se vám získat další post šampiona. Jak moc si svého čtvrtého italského titulu ceníte?
Určitě si ho cením. Dlouho měl Pepča Váňa náskok a vypadalo to, že už ho asi nikdo neohrozí. Nakonec jsem se ale k němu dostal blízko a jsem moc rád, že jsem se stal šampionem.

Kdy jste si začal být jistý, že by šampionát mohl pro vás dopadnout dobře? Přece jen měl Josef Váňa před včerejším dnem náskok jednoho vítězství, i když měl absolvovat méně jízd.
Že by to mohlo vyjít, jsem si říkal po prvním vítězství, když jsem vyhrál o nos a měl jsem ještě dvě šance v dostizích, zatímco Pepča jel už jen jednou. Měl jsem včera více štěstí, koně pod mnou frčeli. (Josef Bartoš včera vyhrál dvakrát a při posledním třetím startu byl o krk druhý – pozn. red.)

Můžeme říci, že pro zisk šampionátu bylo důležité také to, že se svěřencům Paola Favera začalo ve druhé polovině sezóny více dařit?
Ano, koně se dostali do formy a začali častěji vítězit. Vyhrávali ale spíše menší dostihy, ty větší především ovládli svěřenci Josefa Váni a Raffaele Romana. Já jsem vyhrál šest velkých dostihů, to asi není na první pohled tak málo, ale v nedávné době jsem vyhrál šest velkých dostihů jen se Sol Invictusem a High Masterem.

Byl ještě některý z vašich tří předchozích získaných šampionátů až do konce takto dramatický?
Ano. Bylo to při mém prvním vítězství v něm. Tehdy o tom rozhodlo moje vítězství v posledním dostihu sezóny v Grossetu, kdy jsem tím v šampionátu porazil Raffaele Romana.

Co vám kromě šampionského titulu udělalo v Itálii letos největší radost?
Určitě to bylo vítězství v únoru s Vodka Wellsem v dostihu Graded 1. To se moc nečekalo. Moc dobré bylo také třetí místo Santo Cerra v Gran Premiu. A cením si i vítězství s Company of Ringem v Graded 3 v přípravném dostihu na Gran Premio, kde jsme získali skalp Al Bustana, tedy loňského a letošního nejlepšího překážkového koně v Itálii. Company of Ring pak poté potvrdil ještě v Milánu, že je dobrým koněm.


Vítězství Company of Ringa a ž. Bartoše v přípravném dostihu na Gran Premio Merano, Premio A.S.S.I., před skvělým Al Bustanem a ž. Faltejskem (foto: www.hurdleandchase.it)

Jezdil jste v Itálii také několik mladých či nových koní trenéra Favera. Je mezi nimi takový, který by to mohl dotáhnout do nejlepší společnosti?
Dvakrát jsem v Trevisu vyhrál s Vibesem, který byl teď v Pise druhý se Sylvaine Mastainem. To by mohl být kůň na Gran Premio. A ve velkých siepi by se dobře mohl uplatnit Mezajy, se kterým jsem vyhrál včera s vysokou hmotností. Před tím se už dobře ukázal v Miláně a neběhal špatně ani v Anglii, odkud byl zakoupený.

Máte nějaké zprávy o tom, jak by měla vypadat nová italská překážková sezóna?
Bude zahájena  6.  ledna v Pise. Podle mých informací by měla, co se týče financí, vypadat podobně jako letos. Mělo by ale dojít k zvýšení počtu dostihů asi o třicet. Přidaly by se tedy nějaké dostihové dny navíc. To by bylo zlepšení. Bohužel se ale v Itálii řeší vše pozdě. Propozice na dostihový den 6. ledna jsem sice už včera viděl, ale ještě nejsou publikovány na webu. Bohužel tahle liknavost snižuje počty koní v dostihu. Trenéři nemohou plánovat starty koní moc dopředu, a to je špatné. Pak se stane, že koně do dostihu nenahlásí.

Stále probíhá vyplácení výher a procent z dostihů jejich účastníkům se zpožděním?
Ano. Trenéři a jezdci jsou na tom lépe, majitelé většinou čekají na peníze déle.

Opusťme nyní svět italských překážkových dostihů. V domácí sezóně jste skončil za osm vítězství na páté příčce v šampionátu. Jak hodnotíte českou dostihovou sezónu?
Ta se mi moc nepovedla. Především nebyla úspěšná spolupráce se stájí Lokotrans, pro kterou jsem vyhrál jen jeden dostih. Čekal jsem, že vítězství bude více. A nepovedl se ani nejdůležitější pardubický mítink včetně samotné Velké pardubické a podle toho pak většinou jezdec hodnotí  sezónu. I když celkový dojem ze sezóny mi vynahradil závěr italské sezóny. Měl jsem včera velkou radost a ještě v  Pise jsme to s kamarády trochu oslavili.

Do Vánoc už zbývá jen málo času a tak moje závěrečná otázka bude poněkud nedostihová. Jak budete trávit poslední dny roku 2018?
Samozřejmě s rodinou. Na Vánoce budeme doma a pak se chystáme na Moravu, kde žije rodina mojí ženy. Tam se tak asi tři až čtyři dny zdržíme. A Silvestr je zatím otevřená záležitost…

Michaela Zemanová

• Předchozí
• Další