Královna českého krosu se jmenuje opět Orphee des Blins. Loni svým projevem a suverenitou triumfu všechny šokovala, letos podobným stylem vše zopakovala. Jenže tentokrát se její vítězství bere jako samozřejmost. A bodrý Polák Grzegorz Witold Wroblewski o jejím vítězství řekl: „Spadl mi kámen ze srdce. Letos jí věřila spousta lidí, a já je nechtěl zklamat. Tak moc, že jsem si užil nervy jako už dlouho ne.“

Není ve filozofii Wroblewského aby se klepal jako uzlíček nervů a vyčkával v koutě co a jak se stane. Naopak. Věří v dobře vykonanou tréninkovou práci, po které buď přijde, nebo nepřijde výsledek. Jak signalizuje jeho několikaleté působení na českých dostihových drahách, ten výsledek spíše přijde.  Velká pardubická je toho nejlepším důkazem.

„Já mám své tréninkové metody a své představy o koních,“ líčí svůj přístup trenér stáje DS Pegas ze Zhoře u Jihlavy. „Když jsem dostal do péče Orphee, samozřejmě jsem nevěděl na první pohled, že bude šampiónkou. Není zvlášť krásná, ale brzy zjistíte, že má srdce bojovnice. A to je něco, co nemá moc klisen. Aspoň ne takhle velké. Jenže srdce samotné nestačí, po příchodu do Česka se zranila a dlouho se nevědělo, jestli bude opět běhat. Jenže když pak běhala, napadlo mě, že může být koněm pro Velkou. A vedl jsem jí k tomu dostihu cestou, která jí mohla vyhovovat,“ připomíná Wroblewski známou loňskou „story“.

Jenže co dál s koněm, který už Velkou vyhrál? Je sice kvalifikovaný pro další ročník, trenér už s ním ale nemůže jí cestou příprav v malých dostizích tak, aby klisnu „schoval“ a vše směřoval na „den D“. „S vítězstvím ve Velké loni přišla situace, kdy jsme museli plánovat přípravu docela jinak. Povedlo se to vymyslet tak, že celá proběhla v Pardubicích. Nechtěli jsme riskovat a jezdit do neznáma. A tak jsme radši zůstali doma, když bylo tvrdo a jí by v dostihu hrozilo zranění,“ dodává trenér.

Na rozdíl od loňska v posledních týdnech vše probíhalo tak bez problémů, až trenér cítil mírnou nervozitu. Jak se ukázalo, důvod k ní ale nebyl. Klisna vydržela až na start nezraněná, a poté, co si zdvořilostně pokoketovala se soupeři, se vydala na další sólovou jízdu ke slávě.  „Možná to ale nebylo tak lehké, jak se zdálo,“ připomíná ovšem majitel stáje DS Pegas Jiří Trávníček. „Když jsem ji hned po dostihu viděl, bylo znát, že má za sebou dost těžkou práci, neměla zrovna moc sil na rozdávání…“

Jenže síly na rozdávání v cíli Velké pardubické nejsou potřeba, tam pro vítěze vládne radostný adrenalin. Letos ovšem držený tak trochu na uzdě. „Loni to pro nás všechny byl šok. Obrovská pecka, něco, co se nestává,“ vysvětloval tuhle skutečnost žokej Jan Faltejsek. „Letos byla Orphee favoritkou a vlastně tak jenom splnila povinnost a vyhrála. Samozřejmě je to veliká radost, ale můžete to vidět i tak že splnila, co jsme po ní chtěli,“ řekl vítězný žokej.  Faltejsek, který nyní působí ve Francii, podal v sedle neméně suverénní výkon jako klisna a suverénně zvládal své další velké vítězství nakonec i trenér, z nějž nervozita  vzápětí spadla.

Po jejich výkonu se už dnes může příznivec českých dostihů může ptát: Kdy se tihle tři zase potkají?  „Je tu jeden dostih v listopadu ve Francii, o kterém by se dalo uvažovat,“ připouští trenér Wroblewski, který by ale jinak klisnu rád ponechal v roli pardubické specialistky.  Jenže i u něj platí, že s jídlem roste chuť. A tak dnes není nic vyloučeno. „Jenom ale v případě, že bude chtít majitel a klisna by byla úplně v pořádku. Minimálně na sto deset procent,“ vtipkuje trenér.

Text: Petr Guth, foto Milan Kriček

• Předchozí
• Další