O jezdecké služby žokeje Faltejska je mezi českými trenéry a majiteli neustále velký zájem, v poslední dekádě ale musel dojíždět na české dostihy z velké dálky. To se ale před časem změnilo a pětinásobný vítěz Velké pardubické má už druhým rokem stabilní základnu v Česku. S Janem Faltejskem jsme si povídali nejen o jeho návratu do Česka a velmi úspěšné loňské sezóně, ale též o plánech na letošní rok. Zaujme jistě i jeho pohled na to, z koho z nadějných mladých překážkářů by mohla vyrůst budoucí hvězda.

Můžete nejprve na úvod shrnout, jak dlouho jste pracoval a žil v zahraničí?
Dohromady asi dvanáct let. Nejprve jsem byl sedm let v Anglii, pak jsem se přemístil na tři roky do Francie a poslední dva roky jsem pracoval opět v Anglii.

Co bylo pro vás rozhodujícím impulsem pro návrat domů?
Byl to můj zdravotní stav. Měl jsem velké problémy se zády. Potřeboval jsem projít léčením a zdravotní péče u nás pro mne je přesvědčivější a přijatelnější než v cizině. A tady mi moc pomohl pan primář Brož a i další lidé okolo. Musím to zaklepat, záda mne nebolí, cítím se dobře.

Nedostal jste po uzdravení další nabídku na práci v zahraničí?
Žádná nabídka, která by mne oslovila, nepřišla. A přiznám se, že jsem se po té dlouhé době strávené v cizině už cítil být unavený. Pracovat v cizině je trochu jiný chleba, v zahraničí je to dvakrát tak těžší než u nás. Ale nevylučuji nic, ani to, že se třeba ještě někdy do ciziny vrátím.

Jan Faltejsek v sedle Anakinga	... a s Lombarginim

Sezóna 2018 byla další velmi úspěšnou ve vaší bohaté jezdecké kariéře. Kromě Velké pardubické jste vyhrál dalších osm velkých dostihů, také v Itálii a v Německu. To je určitě důvod ke spokojenosti…
Ano, jsem moc spokojený. Pro mne bylo ale nejdůležitější, že jsem sezónu prožil ve zdraví. Jezdil jsem opravdu dobré koně pro dobré majitele a trenéry, a chtěl bych všem poděkovat za šance v dostizích a za důvěru. Důležitou skutečností je také to, že jsem se z Čech snadněji dostal na dostihy, nejen na tuzemské, ale i do Francie, Itálie i do Německa. Když jsem působil ve Francii nebo v Anglii, tak dojet pro mne na koně do Pardubic bylo časově náročné, a pro majitele po finanční stránce – takže být nyní v Česku dává tomu všemu větší smysl.

K vašemu současnému působení v tréninkovém středisku v Osvinově došlo jak?
Chtěl jsem být na západě republiky, což je výhodná poloha, když jedu do Merana nebo na jiná zahraniční závodiště.  A mám tu i rodinné vazby – po návratu ze zahraničí mě vzala na azyl babička, která bydlí v Tachově. V blízkosti Tachova ale nikde není žádné tréninkové středisko, takže jsem rád, že jsem se domluvil s manželi Baštovými, kteří mají vše vybudované a vybavené. A  do Tachova je to odsud jen hodinu cesty.

Jak by měla vypadat vaše dostihová sezóna 2019? Rýsuje se vám pro ni nějaká nová spolupráce?
Dlouhodobě spolupracuji s trenérem Pavlem Tůmou a stájí Dr. Charváta, a také jsem odjel několik dostihů pro pana Jalového a i s ním budu letos spolupracovat. A samozřejmě také s Baštovými. Abych řekl pravdu, tak se nebráním žádné spolupráci, která bude obousměrně dobře fungovat. Nějaké plány ještě mám, uvidíme.

Velká pardubická 2018	V sedle Northerly Winda

Neláká vás také stát se trenérem?
Ono se to tak trochu nabízí. Něco jsem v životě prošel, viděl a ve střediscích nejen u nás zažil. Mám na to svůj názor. Vše ale má svůj čas. Momentálně je pro mne prioritou jezdit dostihy.

Loni jste seděl v dostizích na řadě mladých překážkářů. Zajímalo by mne, zda některý z nich na vás udělal větší dojem.
Pokud bychom měli mluvit o mladých talentovaných proutěnkářích či steeplerech, tak jsou to ti, co se tu moc ani neukázali. Jsou to Stuke a Arkalon. To jsou koně dokola, jejich kvalita je obrovská. A co se týče mladých krosařů, tak z nich vyčnívá pouze Evžen od Myškových. Ten je hodně dobrý, zbytek kolegů mu v Pardubicích ve čtyřletém ročníku nestačil. Koně se ale vyvíjí a je pěkné, jak se kůň dokáže změnit a z průměrného koně na začátku může vyrůst hodně dobrý kůň. Vychovat překážkáře je o trpělivosti a každodenní práci.

Dokázal jste toho v dostihovém sedle opravdu hodně. Máte před sebou jako jezdec ještě nějaký cíl?
Je toho ještě spousta, vždy se něco najde … Před letošní  sezónou ale nemám nějaký konkrétní cíl. Hlavně chci dělat svou práci dobře, abych se tak dostal na dobré koně. 

Michaela Zemanová
Fotografie: Andrea Zavadilová

• Předchozí
• Další