Třetí místo ve Velké pardubické obsadil reprezentant stáje JUDr. Charváta devítiletý tmavý hnědák Klaus, kterému se tak podařilo s žokejem Jaroslavem Myškou zopakovat výsledek z předchozího ročníku. S trenérem MVDr. Čestmírem Olehlou probereme nejen výkony jeho svěřenců během dvoudenního mítinku, ale dotkneme se také letošní Velké pardubické v obecné rovině, tedy připravenosti dráhy a návštěvnosti. A jedním z našich témat bude i situace na Taxisově příkopu, která je nejrůznějšími médii hodně propírána.
Pane doktore, můžete zhodnotit letošní ročník Velké pardubické z hlediska diváka i pozice předsedy České asociace steeplechase?
Byla to úžasná podívaná se skvělou atmosférou, ke které přispěly i plné tribuny. Když se člověk podíval v průběhu odpoledne směrem k tribunám, byla tu doslova hlava na hlavě. Pozitivní také je dosažený rekordní sázkový obrat. Co se týče připravenosti dráhy, byla připravena výborně, byť některá místa byla pevnější jiná zase měkčí. Došlo také ke kuriózní situaci, že oranice byly rychlé - bylo vidět, že se za koňmi prášilo, a travnaté části dráhy byly měkčí.
Jako první se v Pardubicích představil z vašich koní v sobotu Trautenberg s dcerou Veronikou v dostihu amazonek. Skončil ale poslední…
Doma skáče jako pták, ale bohužel v dostihu kouká kolem sebe. Proto jsme ho přihlásili do rovinového dostihu amazonek s Veronikou. A potvrdilo se, že má tento problém, bál se přijít ke koním. Napříště tedy s ním budeme muset něco vymyslet. Letos docela dost vyrostl a je to tvrdý kůň. Věřím tomu, že je to kůň, který se v budoucnu zlepší.
Jako první se v neděli vydala do dostihu Charmiena vedená Jakubem Spáčilem ve Zlaté sponě tříletých. Doběhla pátá a porazila favorizovaného Sundary. Jste s jejím výkonem spokojený?
Charmiena už zadrženým vítězstvím Bratislavě naznačila, že by to nemusela být marná klisna. Jakub ji Zlatou sponou provedl dobře, jsem s jejím výsledkem spokojený. To nejlepší od ní teprve ale čekám.
Jako velká překážková naděje se ukázal v Ceně ČASCH Stretton, kterému chybělo k vítězství jen půl délky…
Přiznám se, že jsme čekali jiný průběh dostihu. Předpokládali jsme, že bude dostih vodit Mirax, ale ten byl ježděný jinak a první půli vodil náš Stretton. Přeskákal vše skvěle bez chyby a v cíli ho o půl délky porazil Al Bustan, který se také ukázal velmi dobře.
Jaroslav Myška provedl Klause náročným kurzem dostihu výborně
Mezi trenéry se objevily názory, že kurz dostihu je pro čtyřleté koně hodně těžký. Co o tom soudíte?
V minulosti běhali čtyřletí koně hodně lehké krosy v podstatě jen přes živé ploty. Jako pětiletí ale pak už museli do těžších krosů a tak si myslím, že je lepší variantou běhat Cenu ČASCH v dnešní podobě. Korektně upravená Teplého voda je přípravou na Haďák, malá voda na velkou vodu a drop na Irskou lavici. Myslím, že je to správná cesta a že se tato zkušenost koním v pěti letech bude hodit. Ostatně nedělní dostih nedokončili jen dva koně z jedenácti.
Sedmé místo Reapera v Ceně Vltavy je pro vás zklamáním?
Reaperovi se nevyvedla celá sezóna. Koncem května v Pardubicích sice vyhrál, ale od té doby se nedaří. Je to drobnější koník, takový bolestínek. Odnaučil se závodit, kouká po svých soupeřích a bojí se k nim blíže přijít, asi má strach. Dobrý kůň to určitě je, ale musí mu vše klapnout. Musíme mu tedy vrátit sebevědomí.
A nyní se už dostáváme v našem hodnocení k samotné Velké pardubické. Neustále je médii hodně diskutovaný Taxisův příkop. Jak na vás letos po shlédnutí videozáznamu zapůsobil?
Ze záznamu České televize jsem nejprve nabyl dojmu, že většina koní skákala vpravo, ale další záběr ze zadní kamery ukázal, že se koně rozprostřeli po téměř celé šířce překážky. Z pozice předsedy České asociace steeplechase mě pochopitelně mrzí, že jsou na Velkou pardubickou kvůli Taxisu negativní ohlasy. Sledoval jsem na videozáznamu detailně všechny tři koně, kteří na Taxisu padli. Nikas se odrazil dříve, než měl, skočil vysoko, ale šel pod hranu a jezdec neuseděl další cvalový skok. To lze od zkušené dvojice jen stěží očekávat. Se Zulejkou se Pepa Bartoš dostal do nevýhodné situace, když mu cestu zkřížil Angličan. Ten pak začal uhýbat vlevo a hodil „myšku“, jakoby překážku překonat nechtěl. Tím s sebou stáhl i Zulejku, která se vůbec neodrazila a proletěla plotem. Pepa Bartoš s tím nemohl nic dělat, bylo to dílem okamžiku … Na pád Amaragona nemám jednoznačný názor, proč proskočil plot a dopadl pod hranu příkopu. Možná doplatil na nezkušenost a odrazil se trochu dříve.
Klaus s Jaroslavem Myškou třetí v cíli 124. ročníku Velké pardubické s Českou pojišťovnou
Jakou měli cestu dostihem vaši dva zástupci, tedy Klaus a Pareto?
Jarda Myška provedl Klause kursem Velké bravurně, jako Josef Váňa ve svých nejlepších jezdeckých letech, kůň nenaběhl ani metr navíc… Na Taxis najížděli vlevo od středu a překonali jej čistě, rovněž irskou lavici překonali skvěle. Byli jsme domluveni, ať nenahání Orphee. Po náměstí ho nechal odpočinout a o pár míst se propadl do pole. Po Popleráku si polepšil a Haďák už skákal mezi prvními. Škoda chyby na velké vodě, kde nechal při doskoku nohy a ztratil pár míst. Ale na překážku číslo 25 už měl zase dobrou pozici. Byla to Jardova skvělá jízda a Klausův výborný výkon, já jsem spokojený. Thomas Boyer vedoucí Pareta měl ordre jít vzadu podobně jako chodíval Tiumen a v závěru se postupně dostávat dopředu. Posunul se kupředu a došel v balíku, na víc tentokrát nebylo…
A jak hodnotíte pardubický mítink jako trenér koní připravovaných ve Světlé Hoře?
Před dostihem jsem si říkal, že pokud bude Pán Bůh při nás, bylo by pěkné být ve Velké pardubické do pátého místa. Štěstí na naší straně stálo a z Klausova třetího místa mám velkou radost. Orphee des Blins vyhrála třikrát, při jejím prvním vítězství byl za ní druhý náš Ronino, a loni a letos za ní doběhl třetí Klaus. Myslím, že ve Světlé Hoře umíme koně do Velké pardubické připravit. (mze)