Péče o dostihovou dráhu je celoročním kolotočem. Ale s Velkou pardubickou je to jako třeba s Vánocemi. Uklízí se, renovuje, vylepšuje. Největšími změnami před letošním ročníkem dostihového svátku prošly vodní příkopy. Jejich úpravy vedou k dalšímu zvýšení bezpečnosti koní.

Nejviditelnější změny jsou na Velkém vodním příkopu. V 90. letech byl do původně přírodního brodu instalován umělý bazének, který sám od té doby prošel mírnými úpravy. Například na doskokové straně byl vysypán drobným kačírkem tak, aby se příkop plynule svažoval ke svému středu. „Jenže když koně šlápnou do kačírku, odletí kamínky na všechny strany. Proto jsme kačírek nahradili betonovým „svahem“, který je pokrytý speciální matrací a gumovým pásem. Pro koně je pak doskok mnohem bezpečnější i v případě, kdy v překážce nechají nohy. Riziko zranění je mnohem nižší,“ vysvětluje úpravy vodního příkopu správce dráhy Jiří Janda. Parametry překážky se ale nijak nezměnily.

Na Malém vodním příkopu došlo ke změnám už na začátku sezony, kdy byla pro klasické steeplechase kláda na odskoku nahrazována proutěnou překážkou. „A protože koně samotnou kládu příliš nerespektují, vyměníme ji za proutěnou překážku i při krosech. Je vysoká 50 centimetrů, koně ji uvidí a budou ji více respektovat a skok nepodcení,“ dodává Jiří Janda s tím, že do budoucna tu závodiště upraví i doskokovou hranu jako u „velké vody“.

Kromě vodních překážek ale správce dráhy se svým týmem pracuje i na dalších úpravách a opravách. Stříhají se živé ploty, opravují překážky, natírají klády na odskocích, upravují se odskoky a doskoky. A především je dostihová dráha stále zavlažována, aby i přes dlouhodobé sucho byla pro koně co nejpružnější.  

Dostihový spolek Pardubice

• Předchozí
• Další