V tréninkové centrále Osvinov, jednom z nejúspěšnějších středisek přípravy překážkových koní, došlo k výrazné změně. Trenérka Pavlína Baštová značně zredukovala počet koní ve svém tréninku a společně se svým manželem Miroslavem se  nyní věnuje provozu střediska společně se mnoha hektary souvisejících ploch a zajišťování komplexních služeb pro manžele Faltejskovi - trenérku Alžbětu a jejího muže, úspěšného překážkového žokeje Honzu.

 
"Po třiceti letech jsme rádi vyskočili z toho koloběhu a chceme se dostihovým sportem víc bavit než stresovat," vysvětluje trenérka, která si v přípravě nechala, právě pro radost, dva koně - šestiletého Cape Witcher (Age of Jape) a jedenáctiletého Scare Crow (Scater). Ti jsou nejen jejími vlastními odchovanci, ale běhají i v barvách stáje DC Osvinov. "Jsou oba naši, máme je pro radost a není tak podstatné, jak se jim na dráze bude dařit," dodává. Nezakrývá, že za rozhodnutím stála i stále složitější situace v domácím turfu. "Když jsme začínali, nebyl problém pro majitele s jedním koněm, aby si třeba čtyřku v Pardubicích vyhrál. Dnes už je to mnohem těžší, koní běhá víc, je to všechno hodně o penězích a radost se z toho trochu vytrácí," líčí svůj pohled na současný turf trenérka, která před lety jako první z tuzemských trenérů objevila možnosti, které českým překážkářům dávalo a dává závodiště v Meranu. 

Ač by se mohlo zdát, že s rapidním poklesem koní v přípravě Pavlíny Baštové se snížil i počet koní v osvinovské centrále, není tomu tam. "Máme tu dohromady 30 koní, z toho 14 dostihových, pár koní pro děvčata, která se chodí rekreačně svézt a několik důchodců. A také skotský náhorní skot a ve stáji jedno telátko, které jeho matka nechtěla," vypočítává se smíchem trenérka. Ze zmíněných čtrnácti dostihových koní jich dvanáct připravuje Alžběta Faltejsková, která může využívat nejen výborné tréninkové podmínky, ale i skvělé zázemí, o které se starají právě manželé Baštovi.



"Většina naší práce už není v totálním nasazení pro majitele, ale pro trenérku Faltejskovou," vysvětluje Miroslav Bašta. "Poskytujeme jim základní služby, kydání, krmení, zajišťujeme dopravu, staráme se o dráhy, aby se Faltejskovi mohli maximálně věnovat tréninkové a odborné práci. Máme tu 150 hektarů ploch, které sklízíme, ale prioritně jsou určené pro přípravu koní. A protože jsme ve svém, není problém třeba narychlo pro aktuální přípravu zmulčovat pruh zelené plochy a využít jí vedle tréninkové dráhy, kterou tu máme," říká Bašta.

Ten vyzdvihuje také skvělou polohu centrály. "Čtyři kilometry od stáje najedeme na dálnici, na hranice to máme 60 kilometrů a cesty do Itálie či Francie jsou nás podstatně jednodušší než pro jiné české centrály. Do Pardubic to máme 250 kilometrů a jsme tam za 3 hodiny, do Mnichova sice o 100 km dál, ale také tam dojedeme za 3 hodiny. Paříž je od nás 1000 kilometrů a zvládneme ji za 10 hodin," libuje si Bašta, který je rád, že středisko má nadále dostihové využití. "Jsou tu skvělé tréninkové plochy, dráhu, kopce, celý areál, technika, skoky od běžných přes seskoky, irskou lavici, snad kromě taxisu tu máme všechno. Parkury jsme dělat nechtěli a byla by škoda, kdyby desítky let práce a investic nebyly využívány," vysvětluje Bašta proč je rád, že se zde usadili manželé Faltejskovi, kteří si tu postavili rodinný dům a usadili se tu. "A budujeme dál," dodává Bašta. "Naposledy jsme upravovali kolotoč, kam jsme dávali gumové rohože, aby se v něm neprášilo a koně ten prach nemuseli dýchat."   

A tak navzdory výrazné redukci vlastních tréninkových ambicí majitelů jejich středisko pokračuje dál. "Děláme to rádi, ještě pořád nás ta práce baví," notují si Baštovi, kteří se těší na další kapitoly úspěšného střediska, které budou psát manželé Faltejskovi.

Miloslav Vlček


foto Monika Preislerová

• Předchozí
• Další