Poslední dostihový den v Mostě uzavřel také pořadí v letošních šampionátech. Mezi jezdci na rovině se stal už potřetí šampionem Jaromír Šafář, který docílil na českých závodištích 29 prvenství. Dařilo se mu ale výborně také na Slovensku, kde triumfoval jedenáckrát. To znamenalo výborné třetí místo ve zdejším šampionátu, přičemž mezi jezdci z první desítky měl nejméně startů. Žokej Šafář rovněž vyhrál pět dostihů nejvyšší kategorie. To vše je velkým důvodem poohlédnout se s trojnásobným šampionem jezdců za jeho letošním dostihovým rokem.

O šampionát jezdců na rovině se bojovalo až do samotného konce. Jak jste poslední týdny sezóny prožíval?
V průběhu roku jsem to tak neprožíval, ale ty poslední týdny už jsem byl tak trochu šampionátem svázaný. Moc mi pomohla stáj, kde pracuji. Trenér Tomáš Hurt výborně připravil na dostihy do Koles Best Boxe a Daltona. Byla s nimi velká šance připsat si dvě vítězství a vyšlo to. Tahle dvě vítězství v Kolesách rozhodla. Věřil jsem si moc s oběma koňmi, stájová forma na konci sezóny byla výborná. Když jsem přišel do paddocku, tak jsme se na sebe s Tomášem jen podívali a ani jsme si nemuseli před dostihem nic říkat. Velkou výhodou bylo oba koně výborně znát. Byla to pro mě taková jistota, i když samozřejmě adrenalin nechyběl. 

Zisk šampionátu vám samozřejmě udělal velkou radost. Na co ale ještě budete z české sezóny rád vzpomínat?
Určitě na to, že jsem se dostal do sedla Aldara, se kterým jsem vyhrál Velkou květnovou cenu, a také dalších koní pana Šavujeva.  A velkou příležitost mi dal i trenér Tomáš Váňa, ať již se Sašou, Epochem nebo i s dalšími koňmi. Už předtím mi pomohl k zisku dvou šampionátů a teď mi pomohl znovu. Chtěl bych ale moc poděkovat všem trenérům a majitelům. Jsem rád za všechny šance, které jsem dostal.


Vítězství Aldara a žokeje Jaromíra Šafáře ve Velké květnové ceně (foto: Petr Nowicki)

A je něco, co úplně nedopadlo podle vašich představ?
Konkrétně to byl výběr koně do Českého derby. Mohl jsem jezdit Sašu od pana Váni, ale také Silver Balla. U něho jsem čekal, až jak dopadne jeho start na Turf-Gala. Mezitím trenér Váňa jednal s Bauyrzhanem Murzbayevem na Sašu a ten se nějak dlouho nemohl rozhodnout. Pak jsem ale dostal tip od Milana Zatloukala, že nebude moci přijet na derby. A tak jsem se domluvil s trenérkou Blažkovou na Zocka. Zdůrazňovala mi, hlavně ať nic neměním. Slib jsem dodržel, i když bych se býval rád vrátil na Silver Balla. Ten šel v derby moc dobře, Radek ho výborně odjel. Já jsem byl v derby se Zockem osmý. Je to tak, že když se moc spekuluje, většinou to špatně dopadne...

Sezóna už je za námi. Za chvíli se přehoupneme do nové a tam pochopitelně budou v centru pozornosti letošní dvouletí.  Kteří z nich vás v sezóně více zaujali?
Dobré dvouleté mělo tréninkové středisko Zhoř a také stáj Lokotrans. Mě se moc líbil kůň od Josefa Váni patřící manželů Dufkovým Forever Dry, se kterým jsem byl pátý v Pražském zimním favoritovi. Byl ještě takový hříběcí, ale až dozraje, mohl by z něho být dobrý kůň. A z dalších dvouletých, na kterých jsem seděl, mě ještě oslovil slovenský Risk od trenérky Morávkové. U něho je samozřejmě ale otázkou, jestli by mohl jít českou cestou.

Přibližně pětinu startů jste absolvoval letos v Bratislavě a dařilo se vám tam výborně.  Jak k vašemu častému angažmá u našich sousedů došlo?
Já jsem často jezdil na Slovensku už loni a k letošnímu angažmá dala vlastně impuls trenérka Kubovičová, která mě posadila o prvním dostihovém dnu v Praze. Tehdy hlavně spoléhala na tříletého Chilli Chocolate, ale ten se bohužel zranil ve startovacích boxech. Podařilo se mi ale vyhrát dostih třetí kategorie s jejím druhým koněm Templerem, který jel do Prahy vlastně jen jako doprovod.  Navázaly se tak dobré kontakty. Vždycky, když jsem dal vědět, že budu na Slovensku, dostával jsem od zdejších trenérů a majitelů dobré koně. A jezdil jsem tam rád, moc hezky se tam ke mně chovali a vyhrával jsem tam dva až čtyři dostihy za mítink. Je to tak, že kdo nevyhrává, ten nejezdí. Musí se dařit a mě se na Slovensku dařilo.


Svého dalšího velkého vítězství v sezóně 2017 dosáhl Jaromír Šafář v sedle tříleté Saši. Stalo se tak koncem září v bratislavské Ceně Whisky. Se svěřenkyní trenéra Tomáše Váni ale byl rovněž třetí v Jarní ceně klisen (foto: Petr Nowicki)

Na co z letošní dostihové sezóny na Slovensku nejraději vzpomínáte?
Určitě na Turf-Gala, kde jsem zvítězil s Aldarem. Úspěšný byl také zdejší derby-den, během kterého jsem vyhrál velký dostih s maďarskou klisnou od trenéra Kovácse. A samozřejmě moc rád vzpomínám na 24. září, kdy se mi v Bratislavě podařilo vyhrát čtyřikrát. Mimo jiné i se Sašou jedničkovou Ceny Whisky.

Opusťme ohlédnutí za letošní sezónou. Dokázal jste toho v dostihovém sedle hodně. Máte ale ještě nějaký sen nebo cíl pro příští rok?
Snů je moc a cílů ještě víc... Raději ale o nich nebudu mluvit a budu doufat, že se některý z nich splní.

Michaela Zemanová

• Předchozí
• Další