Dvaadvacátým rokem existuje stáj Köi Dent, jejíž dres s vínovobílým kárem a bílými rukávy patří u nás k nejznámějším. Zasloužil se o to velkou měrou Tiumen, vítěz největšího tuzemského překážkového dostihu. V nedělním odpoledni stáj Köi Dent prostřednictvím Mazhilise a Jana Kratochvíla dosáhla také triumfu v největším italském překážkovém dostihu, Gran Premiu Merano. Ivo Köhlera jsme pár dní poté požádali o rozhovor týkající se nejen velkého úspěchu na Apeninském poloostrově, ale zajímali jsme se také o Velkou pardubickou, kde bude vínovobílé barvy už potřetí hájit Zarif.

Mazhilis ukázal vítězstvím v srpnu meranské Listed výbornou formu, na druhou stranu ale nikdy nešel tak dlouhý dostih. Jaké jste s ním měl před Gran Premiem ambice?
Mysleli jsme si, že by mu dostih na 5000 metrů měl spíše pomoci, a také jsme věděli, že italská konkurence letos není tak silná. Ve Vittelu nás porazil kůň trenéra Macaireho. A ten, který nakonec běhal Gran Premio, byl daleko kvalitnějším koněm. Takže jsem si říkal, že získat třetí, čtvrté nebo páté místo v takovém dostihu by bylo dobré. S Janem Kratochvílem jsme spolu mluvili v pátek před dostihem a byl co se týče Mazhilise pozitivní, velice se mu líbil v tréninku. A byl jsem rád, že jsme se mohli s Janem Kratochvílem pobavit o dostihu, protože se mi sám přiznal, že je z něho trochu nervózní. Když jsem se ho ptal proč, tak mi řekl, že tak velký dostih ještě nejel, že jeho předchozí vítězství v Listed bylo jeho největším v Itálii. Na to jsem mu odpověděl, že Gran Premio je ten samý  dostih jako předchozí, jen je o kilometr delší. Ale musím zdůraznit, že to, jak byl Mazhilis nachystám, je zásluha trenéra Váni a to, jak ho provedl Jan Kratochvíl k vítězství, je zase zásluha jezdce. A za to jim oběma patří poděkování. A potěšující je i skutečnost, že Jan Kratochvíl dokázal porazit takové přední evropské jezdce, kteými jsou Ruby Walsh a James Reveley.


Mazhilis vítězí pod vedením Jana Kratochvíla v Gran Premiu Merano o 250 tisíc euro

Vaše koně dokázali vyhrát mnoho velkých dostihů včetně Velké pardubické. Jak moc vysoko řadíte úspěch v Gran Premiu Merano se statutem grupa 1?
Už jsem toho s dostihovými koňmi zažil hodně, v Gran Premiu byl před deseti lety druhý náš Pessoa. Každé vítězství je úspěch, ať je to v dostihu první nebo čtvrté kategorie. Co mě také těší je to, že Mazhilise mám od první kavalety, co přešel. Člověk si koně vybere, vychová, a proto to dělám. Není to tedy blesk z čistého nebe. A dělám to proto takto, abychom vyhráli, a buď se to povede, nebo nepovede. A co se týče Mazhilisova vítězství v Gran Premiu, tak mě to velice těší. Porazili jsme koně šampiona irských trenérů Moullinse a šampiona francouzských trenérů Macaireho. A bylo taky hezké, když komentátor v závěru nezmiňoval jména bojujících koní, ale že je to souboj Česká republika versus Francie. Ale abych odpověděl jednoznačně na vaši otázku – vítězství v Gran Premiu řadím k dalším vyhraným dostihům. Vlastně trenér Váňa chtěl, abychom Mazhilise přihlásili do Gran Premia už loni, ale já jsem to nechtěl, říkal jsem, že na to ještě nemá a myslím, že je dobře, že jsme rok počkali.

Je Mazhilis po dostihu v pořádku a bude ještě letos běhat?
Naštěstí je po dostihu v pořádku a ve středu na mě při návštěvě frkal, když dostal jablka. To je pro mne známka toho, že mu nic neschází. Jeho letošní sezónu jsme směřovali k vrcholu Gran Premiu a je tedy asi pravděpodobnější, že už letos běhat nebude. Viděl bych to tak 51 ku 49…


Radost Jana Kratochvíla a trenéra Josefa Váni po vítězství ve vrcholu italské překážkové sezóny

Pod vaší stájí Köi Dent většinou běhalo více koní a letos máte v tréninku pouze Mazhilise a Zarifa. Plánujete zase zvětšení počtu koní vaší stáje?
Byly doby, kdy jsme měli v tréninku i deset koní, ale poslední tři sezóny už je to mnohem méně. Ranou osudu se bohužel stalo, že jsme přišli o Silver Regenta a Alanbrooka. Vše vždy vyplývá z nějaké situace. Všechno chci dělat naplno a koně si vybírám sám, žádný kůň nepřišel do naší stáje tak, že by mi ho někdo nabízel.  V životě jsou ale i jiné hodnoty, než jsou koně a některé okolnosti mě přiměly k tomu, dát úsilí i jinam.

Velká pardubická se blíží mílovými kroky, jak je na tom Zarif?
Letos toho Zarif moc neukázal, ale na druhou stranu to taky nebylo nic špatného. Propozice, kde by mohl běhat, ho v podstatě vymezily. Musel jít jen tou cestou, co šel. Přirovnal bych to k tomu, že zatímco auta mohou jezdit v levém i v pravém pruhu, tak Zarif mohl jen v levém… Ale jsem na něho moc zvědavý a věřím mu. Udělali jsme totiž u něho, mimo jiné, stejnou změnu jako u Mazhilise.  A za to patří dík Josefu Váňovi mladšímu.

Takže se na 126. Velkou pardubickou s Českou pojištovnou těšíte?
Ano, těším se, a to nejen kvůli účasti Zarifa. Podařilo se nám totiž  s Českou pojišťovnou a Dostihovým spolkem ve spolupráci s Českou televizí  a Markem Svačinou připravit v letošním roce nový projekt televizního studia na Velkou pardubickou s Českou pojištovnou.  Od pondělka budou z pardubického závodiště každý večer vysílána televizní studia a pro diváky bude v jejich rámci běžet smsková soutěž, do které věnovala věcné ceny Česká pojišťovna. S Markem Svačinou nám šlo o to, aby televizní divák a široká dostihová veřejnost byla více vtažena do dostihového dění.  Doufám, že tato studia s aktuálními informacemi z Pardubic budou přínosem pro celý dostihový sport.

Michaela Zemanová

Fotografie: Petr Guth, více jeho snímků z víkendových dostihů v Meranu si můžete prohlédnout zde 

• Předchozí
• Další