WroblewskiJsou tomu již více než tři měsíce od okamžiku, kdy Greg Wroblewski odešel z tréninkového střediska stáje Pegas. I přes své nedlouhé působení  polský rodák v českém turfu udělal nesmazatelnou stopu – jeho svěřenci získali na dostihových výhrách téměř 29 milionů korun a zvítězili ve 43 významných dostizích. Úspěšný trenér nám prozradil, že ho brzy čeká stěhování  do nového tréninkového střediska poblíž Prahy.  A dotkneme se i jeho působení v tréninkovém středisku ve Zhoři.  


Pane Wroblewski, jsou tomu  již tři a půl měsíce, co jste skončil ve Zhoři. Už jste našel středisko, ze kterého budete své koně vysílat do dostihů v nové sezóně?
V tuto chvíli jsem  s 15 koňmi ve Velkém Meziříčí. Není to tu špatné, ale jsem omezený počtem boxů, proto jsem hledal něco jiného. Takže se budu k prvnímu březnu stěhovat s celou stájí na Levín u Hvězdonic.

Levín je známé klusácké tréninkové středisko patřící manželům Balcarovým. Předpokládám, že tu bude potřeba pro trénink cvalových koní udělat nějaké investice.
Ano, pan Balcar tu chce zbudovat v zimní dostihové přestávce travnatou a pískovou cvalovku. Chce je udělat kvalitní a to vyžaduje čas, takže zatím budeme pracovat na rezervní cvalovce. Na Levíně jsou klusáci, se kterými mám také zkušenost. V Polsku jsem jeden rok připravoval mladé klusáky pro švédského trenéra. Byla to zajímavá zkušenost. Tím ale samozřejmě nechci říci, že se k tomu chci vrátit.

Zmínil jste, že připravujete v tuto chvíli 15 koní. Můžete nám prozradit, pro jaké majitele? A také jaký máte k dispozici personál?
Jeden z koní patří polskému hřebčínu, ale čtrnáct koní je v majetku českých stájí. Nejvíce jich připravuji pro stáj Nýznerov – a sice tři.  Do Velkého Meziřící  se mnou odešel Rostislav Benš, který před lety se mnou do Zhoře nastupoval, a mám k dispozici i další personál.

Levin

 FOTO: Greg Wroblewski bude od března trénovat koně na Levíně. Historie zdejšího statku sahá až do 15. století

Vraťme se ale ještě k vašemu pětiletému působení ve tréninkovém středisku ve Zhoři, které bylo velmi úspěšné. Jak na něj nyní s odstupem měsíců vzpomínáte?
Chtěl bych říci, že když jsem do Zhoře před pěti lety přišel, tak to nebylo tréninkové středisko, i když v té době již několik let existovalo. Pan majitel a předchozí trenér nevěřili, že by se tu dali trénovat koně. Ty vozili nejen na rychlé práce, ale i na objemovky do Lysé nad Labem a také do maďarského Alagu. Ve Zhoři se koně jen pohybovali. Byla také zlikvidována dráha s překážkami, pan Trávníček souhlasil s tím, že jsou špatné. Když jsem přišel, tak byly podle mých rad vybudovány nové překážky. Dnes může být majitel šťastný, že jsem sem přišel a ukázal, že je Zhoř kvalitní tréninkové středisko, které má všechny potřebné parametry. A viděli ho i mí známí, kteří tomu rozumí. Byli zdejšími podmínkami nadšeni.
Za mého působení ve Zhoři se změnily i další skutečnosti. Zdejší bazén byl předtím používaný spíše jako mycí box, koně v něm plavali jen minimálně. A také jsem bojoval za to, aby ve stájích, na kolotoči a na jízdárně bylo více světla. Ty byly dost tmavé a v důsledku toho tu bylo až 50 procent klkavých koní. Pan Trávníček pak nechal nainstalovat ve stájích světlíky a to hodně pomohlo.  Dále byla podle mého návrhu zbudována štěpková dráha, na které lze koně připravovat i za extrémního počasí.
Stáj DS Pegas má takovou tradici – a sice limit výher, který je stanovený před sezónou. I když se neustále zvyšoval, dokonce až na 5,5 mil. Kč, pokaždé se mi ho podařilo splnit. Samozřejmě, že někdo může namítnout, že se mi to podařilo díky Orphee des Blins. Ale já jsem ji nepřevzal jako výjimečného koně. Ve Francii absolvovala 90 procent svých startů mezi polokrevnými koňmi a její tehdejší trenér nepochopil, jakého koně má ve stáji, neprodloužil jí distanc. A pak Orphee běhala v Česku ještě před mým příchodem do Zhoře a nic nedokázala. Takže mohu říci, že jsem jí takzvaně udělal, objevil…
Jako trenér jsem ve Zhoři postrádal důvěru od majitele. Pan majitel měl své představy a ty z větší části realizoval, což není pro trenéra jednoduché. Trenér má dělat to, co umí a majitel ho má v tom podporovat a dostávat poháry.  Také je důležité pro majitele pochopit to, že jestli chci vyhrát velký dostih, nelze brát jen ekonomickou stránku věci, tedy vyčíslovat náklady na přípravu koně, ale že se koni musí dát optimální šance. Proto jsem se na financování přípravy koní podílel i já, abych optimalizoval jejich možnosti v tréninku. Chtěl bych tímto moc poděkovat Agencji Jezdieckiej A.A. Bober, která  nám půl roku před Velkou pardubickou zapůjčila  strojky na rehabilitaci a masáže, např. Niagara, Equisage Red. Dále děkuji panu doktoru Filipu Gennovi z kliniky v Linci, který strávil hodně času péčí o klisnu.

Wroblewski Orphee

FOTO: Třetí úspěch ve Velké pardubické 

Takže vaše vzpomínky na působení ve Zhoři nebudou úplně dobré?
Beru to tak, že co bylo, to bylo. Stáj Pegasu byla asi padesátým místem, kde jsem trénoval a je důležité pro mě to, že tu bylo několik vynikajících koní a také Orphee des Blins, která mi splnila sen o vítězství ve Velké pardubické.

A otázka na závěr - jaké je vaše profesní přání pro novou sezónu?
Mou velkou motivací a přáním je vyhrát Velkou pardubickou s jiným koněm než Orphee des Blins. Je to pro mne další výzva, stejně jako utvoření nového tréninkového střediska na velmi kvalitní úrovni. (mze)







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking