Druhý klasický dostih sezóny, 97. Velká jarní cena Pražské plynárenské, byl napínavý až k cílovému sloupku, kde byl o krátkou hlavu první Sagar stáje Pegas vedeným Angličanem Jackem Mitchellem. Trenér Dalibor Török si tak připsal čtvrté klasické vítězství a celkově patnáctý úspěch ve významném dostihu (pokud připočítáme i loňské vítězství v Rakouském derby). Takový výsledek si samozřejmě zaslouží trenérův komentář. Dozvěděli jsme se ale také plány na další část sezóny nejen se Sagarem, ale i dalšími jedničkovými koňmi. Důležité úkoly stojí i před překážkovými koňmi ze Zhoře.

Ještě než si budeme povídat o Sagarovi a Velké jarní ceně, chtěla bych se zeptat na vaši stájovou jedničku žokeje Petra Foreta. Jak na tom nyní po ošklivém pádu ve Wissembourgu je? A zeptám se vás i na Lorien.
Péťa v neděli v Sagarově sedle nemohl být a tak jedno moje oko pláče a druhé se směje… Ve Wissembourgu to byl opravdu moc ošklivý pád a Petr prodělal v Plzni operaci klíční kosti. Moc mu pomohl Josef Váňa, který tam má výborné kontakty, a který už v tomto směru pomohl mnoha zraněným žokejům. Operace proběhla dobře, nicméně Péťa ještě utrpěl při pádu zlomeninu lícní kosti a také pěti nebo šesti žeber. To je bolestivé a chce to samozřejmě čas. Nicméně jak jsem naposledy s ním mluvil, tak by se chtěl vrátit do sedla začátkem června. A co se týče Lorien, tak ta také nebyla po dostihu v pořádku a bude několik měsíců mimo trénink.

Popřeji tedy alespoň touto cestou za sebe a čtenáře našeho webu Petru Foretovi brzké uzdravení a návrat nejen do Sagarova sedla. Šampion dvouletých v neděli dokázal získat klasické vítězství, při kterém musel poprvé o prvenství v dostihu bojovat. Jaké byly vaše první pocity po vítězství?
Byl jsem před dostihem po tlakem, pociťoval jsem velkou odpovědnost. Loni jsme byli s hřebci třikrát v klasických dostizích druzí a už jsme chtěli tento stav změnit. Sagar třikrát vyhrál, byl u nás nepražený, a věděl jsem tedy, jak moc je dobrý, ale to někdy v dostihu nestačí. Takže bezprostředně poté, co Sagar proběhl vítězně cílem, jsem pocítil velkou úlevu. Velká radost přišla až o něco málo později.
A když nemohl jezdit Petr, tak jsem byl rád, že se povedlo s naším koněm vyhrát Jacku Mitchellovi. Loni byl s Noble Cliffsem druhý ve Velké jarní ceně a derby se nepovedlo, takže teď to vyšlo. Jack měl z úspěchu v klasickém dostihu velkou radost. Je to slušný žokej a sympatický člověk, spřátelili jsme se. Patří mu můj dík.


Sagar při cestě z paddocku na start

Jak hodnotíte průběh Velké jarní ceny?
Jako obvykle jsem se na dostih koukal na velkoplošné obrazovce a když Jack Mitchell seděl na páté až šesté pozici v rychlém tempu, tak jsem si říkal, že by to mohlo být hodně dobré. Sagar umí jít v rychlém tempu trať 1400 až 1600 metrů. V oblouku mi ale trochu zatrnulo, když jsem viděl, že ho musel začít razantně podporovat. Sagar šel ale dopředu. Dvě stě metrů před cílem Jack měnil směr a dostal se za soupeře, ale nakonec Sagar prokázal ohromnou bojovnost. Jack Mitchell měl dobré načasování.

Na Sagarovy kvality také ukázal dosažený rekordní čas 1:37,37. I to vás potěšilo?
Časy jsou relativní. Řada dobrých koní, kteří zvítězili ve Velké jarní ceně, nemohla zaběhnout rekordní čas, protože byla měkká dráha. Takže rekordní čas bych zase tak moc nepřeceňoval. Sagarovy kvality prověří starty ve Francii, tam se ukáže, jak moc je to dobrý kůň.

Máte již nějaký dostih ve Francii vybraný?
Zatím ne. Tříletí mají ve Francii svůj program a museli bychom se Sagarem do grupových dostihů, kam zatím s ním jít nechceme. Do class 1 se nám nevejde, anebo to jsou dostihy na dlouhé trati. Takže se možná poohlédneme po startu v jiné zemi. Na podzim by se mohl Sagar společně s Noble Cliffsem objevit na startu dostihu Evropského poháru žokejů, kde jsou štědré dotace.


A tady je již Sagar jako vítěz klasického dostihu se spokojeným žokejem Jackem Mitchellem

Když jste zmínil vítěze Velké ceny Prahy Noble Cliffse, tak by mne zajímalo, jaký by měl mít  nejbližší program?
24. května by měl startovat v Lyonu-Parilly Felix v dostihu Listed a spolu s ním by tam měl jet Noble Cliffs do zkoušky kategorie D na 1600 metrů.

Co vás ještě v nejbližší době kromě startů v Lyonu čeká? Na co se zaměřujete?
První cíl, tedy Velkou jarní cenu, jsme splnili a teď se zaměříme také na tříleté klisny. Hodně věřím Carmelle, která je hlášena rovněž do derby. Ještě se budeme s panem majitelem bavit o tom, zda s ní zkusíme jít cestou Velké červnové ceny a poté derby, anebo zda pojede do zahraničí. V létě by pro ni mělo být vrcholem Oaks. A samozřejmě stále spoléhám na zástupce loňského klasického ročníku, tedy na Black Canyona, Felixe a Noble Cliffse.

Jaké jsou vaše plány s překážkovými koňmi? Máte i koně přihlášené do Velké pardubické...
Ve zmíněném Wissembourgu startovali také dva naši překážkáři Icar a Gold Evasive, na které jsem se moc těšil. Bohužel byla tam velmi tvrdá dráha a tak nepodali takový výkon. Navíc jsou po dostihu unavení. Takže napříště jim musím vybrat lépe zavlažované dráhy, jde nám hlavně o jejich zdraví. Máme tu ale i další kvalitní překážkáře - Monsieur Bachira, Napastnika a z Francie se nám vrátil Casper. Pracujeme s nimi na objemové přípravě a doufám, že se nám povede obsadit Velkou pardubickou či Gran Premio Merano. Nyní se trochu potýkáme s personálním problémem kvůli velké marodce, která nás postihla. Jezdíme v tréninku třicet koní ve čtyřech jezdcích, a tři lidé pracují na zemi. Snažíme, aby koně byli co nejlépe připraveni. Naši překážkáři by měli mít vrchol sezóny na podzim.

Michaela Zemanová
Foto: Andrea Zavadilová

• Předchozí
• Další