Svůj rekordní počet koní na jedno závodiště vyslal trenér Václav Luka v sobotu na Evropský pohár žokejů. Čtvrtina z celkem dvanácti koní dokázala potěšit vítězstvím a byly to všechno triumfy v nejvyšší kategorii. O úspěchu Troizileta pod vedením francouzského žokeje Eyquema se bude ještě dlouho hovořit, podobně jako o Wirelessovi, kterého mělo středoevropské publikum možnost vidět vůbec poprvé. Úspěchy na Evropském poháru žokejů byly hlavním tématem našeho rozhovoru s trenérem Lukou. Zeptali jsme se ale také, jak byl jako jeden z členů realizačního týmu spokojený s průběhem tak významného dostihového dne.

Nejprve bych se vás chtěla zeptat na druhého z Gerschova memoriálu Pardona My French, který se ukázal poprvé českému publiku. Byl jste zklamaný z jeho prohry s King Archiem?
Hřebec nebyl úplně v pořádku, měl hodně náročnou sezónu. Byl pořizován už s úmyslem startu na Evropském poháru žokejů a neměli jsme tolik času, abychom ho dali do pořádku pro start tak, jak bychom si představovali. Také jsem si nebyl jistý, jak zvládne trať nad 1200 metrů. Rovněž jsem přemýšlel nad tím, zda by měl jít zezadu, anebo zda je lepší poslat ho hned po startu dopředu, ale tím, že mu bylo vylosováno startovní číslo jedna, nebylo co řešit a zkusili jsme proto taktiku start – cíl. Padesát metrů před cílem byl ještě v čele a chytil ho jediný kůň. Mně osobně tedy Pardon My French nezklamal, určitě je to kvalitní kůň.

V Gerschově memoriálu jste měl ještě další dva zajímavé dvouleté koně, čtvrtého Great Gunnara a šestého umístěného Államfö. Jak hodnotíte jejich výkon v dostihu?
Great Gunnar běhal po 14 dnech od svého debutu. S Eddiem jsme se shodli na tom, že byl v průběhu dostihu konaného na měkčí půdě daleko od koní na čele. Pak ale ještě dokázal přijít silným finišem. Je to ještě takové hříbě a ukazuje se jako nadějný kůň. Určitě patří do širší špičky ročníku. Államfö předvedl to svoje, bylo na něho také trochu měkčeji, než potřeboval. Jsem se ale všemi dvouletými spokojený.

Můžete prozradit, kde vaše dvouleté hřebce uvidíme příště?
Pardon My French už pro letošek skončil a ohledně Gunnara ještě zvažujeme jeho start v Ceně zimního favorita. Ale je možné, že už také bude odpočívat, měl by to být kůň na příští rok pro Velkou jarní cenu. Takže je možné, že se z našich koní objeví na startu Ceny zimního favorita jen Államfö.

Určitě nejen pro mne bylo velkým zážitkem vidět poprvé naživo Wirelesse, který v cílové rovině nedal nikomu ze sedmi soupeřů v EJC Lokotrans Middle šanci. Tohle asi muselo být očekávané vítězství.
Wireless je už starší pán, má něco za sebou. Z 35 startů byl jen dvakrát mimo dotovaná místa a za poslední dva roky startoval pouze v blacktype dostizích. Čekám, kdy přijde to, že už řekne dost, a přiznám se, že po posledním startu jsem mě trochu strach, aby to nebylo už teď v Praze. Navíc měkčí dráha také není úplně pro něho. Ale prokázal v dostihu velikou třídu a není tu asi lepší kůň na téhle trati. Jsem moc rád, že ho přišla řada lidí podpořit a že se jim takhle ukázal.

Co by mělo Wirelesse čekat příště?
Zřejmě dostih Listed v půlce října.

Největší koňskou osobností mítinku byl Gordon Lord Byron. Určitě jste měl možnost vidět EJC Leram Million i na videu. Co myslíte, že zapříčinilo jeho až páté místo v dostihu?
Gordon Lord Byron byl před dostihovým dnem ve stejné pozici jako Wireless, tedy v pozici toho, který samozřejmě musí vyhrát. To je hodně těžká situace a samozřejmě se může stát, že to nevyjde. Myslím, že jeho realizační tým si byl jistý, že vyhraje a podcenil to, že u nás už jsou také kvalitní pole soupeřů.


Spokojení žokej Eyquem a trenér Václav Luka po vítězství Troizileta v EJC Leram Million (foto: Monika Vodičková)

Sledovala jsem na webu EJC přímý přenos z jeho přistání na ruzyňském letišti. Mohlo na jeho výkon v dostihu mít vliv i velké zpoždění příletu a tedy kratší čas strávený odpočinkem v boxu v Chuchli?
Jeho let měl kvůli horšímu počasí zpoždění asi tři hodiny. Gordon je velký cestovatel, byl v boxe v letadle a muselo to pro něho být podobné, jako být v boxe ve stáji. V noci po příjezdu na pražské závodiště byl u něho  ještě fyzioterapeut, ale myslím, že to jako flegmatik všechno zvládnul dobře. Tohle tedy asi na jeho výsledek v dostihu nemělo vliv, a stejně tak ani vyšší startovní číslo či průběh dostihu. Jak řekl správně Filip Minařík v přímém přenosu, byli si jisti vítězstvím a s takovýmhle koněm nečekali na nic. Dostal se v cílové rovině do vedení, ale byli tam kvalitní soupeři. Ostatně Julio je vítězem grupy 3 a Troizilet by jím myslím mohl být také, ale zatím jsme ho do blacktype dostihů nestavěli. Nicméně v Grand Handicapu porazil také blacktype koně. A pak ho porazili také Noble Cliffs a Borsakov, kterým dostih sedl, a vyšlo jim vše v něm výborně. Realizační tým tedy neudělal s Gordonem Lord Byronem nějakou zásadní chybu, která by ho připravila o vítězství.  

Musíme se samozřejmě ještě zastavit u dalšího výborného koně stáje Leram Troizileta, který dokázal porazit patnáct výborných soupeřů v EJC Leram Million. Je pro vás jeho vítězství překvapením?
Tajně jsme doma doufali, že Troi Gordona potrápí.  V dostihu mu dobře vyšel průběh dostihu, byl schovaný. To se bohužel při jeho posledních dvou dostizích nepovedlo. Na distanci už jsem věděl, že vyhraje. Po takovém dobrém průběhu dostihu pak má silný finiš. Troizilet ukázal, že na něho na téhle distanci nejlepší sprinteři nemají.  Žokej Eyquem si nastudoval jeho předešlé dostihy, byl dobře připravený. Divím se, že nedostal větší šance od ostatních trenérů. Je to kvalitní žokej. 

Určitě nejen mne bude zajímat, co ještě Troiziletovi plánujete.
Původně to měl být dostih class B v Deauville, ale tam se nám už po vítězství v EJC nevejde. Takže nejspíše to bude Grand Handicap při Arc-mítinku.

Desetinovou favoritkou posledního vrcholu Evropského poháru žokejů, byla dvojnásobná klasická vítězka Blessed Kiss. Při studiu výsledků Rousse ve Francii ale až tak její vítězství nad derby-vítězkou nepřekvapuje.
Je sice pravda,že Rousse běhala  ve Francii prodejní dostihy, ale byly kvalitně obsazeny.  V jednom z nich porazila například ve Španělském derby umístěného koně. Letošní tříletý ročník je bohužel slabší a Blessed Kiss z toho svou výkonností těžila.  Ve Francii se nedokázala prosadit, takže asi mohla být poražena.

Bude Rousse ještě letos startovat?
Asi již ne. Běhala často, letos má už devět startů a z toho pětkrát vyhrála. Už by si měla odpočinout.

Musím konstatovat, že mítink EJC byl asi tím nejzajímavějším a nejkvalitnějším tuzemským dostihovým dnem, který jsem kdy viděla. A za to myslím, patří velký dík všem, kdo se na jeho uspořádání podíleli. Muselo to být hodně náročné, vše zajistit a domluvit.
Je třeba si uvědomit, kolik práce a úsilí za uspořádáním takového mezinárodního dostihového dne stojí a je to práce pro celý český turf. Před takovými pěti lety ve Franci, Anglii a Irsku ani pořádně nevěděli, že pražské závodiště existuje. A dnes už mají v těchto zemích o nás dobré povědomí, a to je nedocenitelné. Jen jsem smutný z toho, že se nesetkáváme s odpovídající podporou od Jockey Clubu, který by mohl výrazněji pomoci v oblasti propagace i technického zajištění dostihů. Je to ale život a my se s tím nějak popereme. Pořádání Evropského poháru žokejů má velký smysl, a budeme v tom pokračovat. A děkuji za podporu všem, u kterých se nám jí dostalo.

Závěrečná otázka - jste tedy se čtvrtým ročníkem Evropského poháru spokojený?
Vždy je samozřejmě co zdokonalovat a zlepšovat.  Staráme se o zajištění Evropského poháru žokejů na amatérské bázi. Je to projekt, který má pro český turf smysl a doufám, že bude i nadále pokračovat ve stoupající tendenci. Jsem také rád, že dostihový den probíhá ve skvělé atmosféře a že si ho užili i žokejové. Někteří z nich se svěřili, že takovouhle atmosféru běžně nezažívají. Je moc hezké, že se například takový Jean Bernard Eyquem, který dokázal vyhrát Francouzské derby, radoval z vítězství s Troiziletem jako malý kluk.

Michaela Zemanová

• Předchozí
• Další