Nedělní dostihový den v Bratislavě bude mít trenér Tomáš Váňa navždy spojený se ziskem prvního klasického vítězství svého svěřence. Hnědka Ines totiž o délku triumfovala ve 23. Slovenském Oaks a vydobyla tak zároveň vůbec první vítězství v jedničkovém dostihu pro Stáj Hradec. Ta patří panu Karlu Hradcovi, který vstoupil do početné skupiny majitelů dostihových koní v roce 2004. První úspěch v klasické zkoušce slavila také  Ingrid Janáčková-Koplíková. S Tomášem Váňou, který v letošní sezóně mohl nejvíce spoléhat kromě Ines i na Azteka a trojnásobnou vítězku na překážkách Bazalku, se samozřejmě budeme v rozhovoru věnovat především úspěchu v klasickém dostihu a jeho hlavní aktérce, francouzské rodačce Ines. 

Ines zaběhla výborně v českém Oaks, kde byla o nos druhá, a vzhledem k okolnostem ohledně startu polského Oaks, podala velmi dobrý výkon i ve Wroclawi. Předpokládám tedy, že jste jeli na Slovenské Oaks bojovat o vítězství…
Ano, posílali jsme do Bratislavy Ines se šancemi. Mysleli jsme si, že by to už tentokrát mohlo vyjít a že klisna by mohla klasický dostih vyhrát.

Ines vyhrává dostihy na 2000 metrů, je tato trať její parketou?
Já si myslím, že i 2400 metrů na menším závodišti zvládne dobře. Ve Wroclawi jsme to trochu podcenili, byli jsme si sice dráhu s Ingrid před dostihy prohlédnout, ale nepoznali jsme ji tak detailně, jako ji znají polští jezdci. Od distance do cíle se totiž dráha zvedá a Ines pak už došla do cíle jedním tempem. Nastoupila dříve, zatímco její největší soupeři ještě v rovině čekali. Ale vzhledem k tomu, jak dlouho a s jakými problémy ve Wroclawi probíhal start, je super, že byla v dostihu ještě čtvrtá.

Vraťme se ještě ke Slovenskému Oaks, vyšel vám průběh dostihu podle představ?
Byli jsme s Ingrid domluveni, že by si měla v prvním oblouku udělat pozici, aby si mohla na protilehlé rovině Ines trochu odpočinout. Ingrid vedla klisnu ve středu pole a na protilehlé rovině to moc nešlo si odpočinout. Ines má táhlý dlouhý konec, takže si  v posledním oblouku polepšovala a nakonec to v cílové rovině pěkně vyšlo.

Důležitá otázka – je klasická vítězka po dostihu v pořádku? A plánujete jí ještě nějaký start letos?
Ano, je v pohodě, ale potřebuje si odpočinout. Letos už by neměla startovat. S výjimkou prvního startu v Mostě běhala těžké dostihy, kde si šáhla až na dno. Takže si myslím, že si zaslouží už odpočívat. Jinak pan majitel nechal vše na mne a netlačil na nás. První start po dohodě Ines absolvovala až opravdu poslední neděli v květnu. Pak vše probíhalo podle plánu.


FOTO: Klasické vítězky - Ines Stáje Hradec a ž. Ingrid Janáčková-Koplíková

Jak vlastně zakoupil pan Hradec Ines ve Francii?
Pan Hradec si ji vybral v katalogu na aukci, řekl mi, že by se mu líbila. Také jsem si ji prohlížel v katalogu a zaujala mě původem do dálky. Nakonec na aukci jel ale jen pan Englic, který ji za 3000 euro pro pana Hradce vydražil.

A jak padla volba na Ingrid Janáčkovou – Koplíkovou, která se stala stálou jezdkyní Ines?
My jsme na jaře nutně potřebovali jezdce na práce a Ingrid se právě vrátila ze Španělska, takže jsme se domluvili, že bude třikrát týdně jezdit k nám do Lysé. A tahle spolupráce vlastně trvá dodnes. Ines přijela z Francie nervózní a hubená, takže bylo dobře, že bude mít stálého jezdce. A jsem rád, že se jim společně povedlo Slovenské Oaks vyhrát, protože hodně lidí v průběhu sezóny bylo takzvaně chytrých, říkali, že by klisna potřebovala do sedla chlapa. A ještě musím říci, že je Ines oproti jaru úplně zlatá.

Vaším druhým želízkem v neděli byla Bazalka na startu jedničkového Zlatého poháru Elektrizace železnic Praha a.s. Jak jste s jejím čtvrtým místem spokojený?
Na malou Bazalku už tohle bylo moc, i když měla oproti starším soupeřům hmotnostní výhodu. V poslední části dostihu už ji to nebavilo a také hůře skákala.

A otázka na závěr – máte letos vyhrány tři jedničkové dostihy a dalších deset rámcových. Jste spokojený se sezónou?
Spokojený jsem, určitě se nám zadařilo. Poměrně dost nás ale letos doprovázejí zranění. Jsou to úrazy, které si koně způsobí v tréninku sami. Máme letos problémovější dvouleté, na řadu z nich je potřeba počkat, budou to koně na příští rok. Dobře se teď jeví  Lady Denisa, druhá z Ceny EBF, ale má jen jeden start a tak nevím, zda-li se vůbec dostane na start zimní královny. Po Velké pardubické bychom měli jet nakupovat do Anglie nové naděje, tak na to se moc těším. A budeme kupovat nejen ročky, ale majitel stáje Arenzo by rád zakoupil už dvouletého koně. (mze)

• Předchozí
• Další