Myron Chantilly2I konec roku bude ve znamení výjezdů svěřenců trenéra Václava Luky do Francie. Bošovický tým tak letos vyslal koně do dostihu na některém z francouzských závodišť již 50x, což znamená 150% nárůst oproti minulé dostihové sezóně.

 

Lukovi svěřenci ve Francii letos zatím dvakrát zvítězili a 18x se umístili, a vydělali i s prémiemi svým majitelům 85.902 euro. Slovo zatím je na místě, protože poslední starty koní z Bošovic končily bojem o vítězství a mají tak velkou naději pokračovat v tomto trendu i příští pátek a neděli v Deauville. S Ing. Václavem Lukou ml. budeme hovořit nejen na zajímavé téma startů v zemi galského kohouta, ale dotkneme se i novinek ve čtyřnohém týmu.

Kolik koní je u vás nyní v tréninku s výhledem na starty v zimě v zahraničí, resp. ve Francii?
V tréninku pro tyto účely je okolo dvacítky koní, ale je mezi nimi i několik dvouletých, u kterých budeme čekat, zda-li se ukážou v lednu a v únoru vhodní pro to, abychom s nimi již ve Francii mohli běhat. Takže koní, se kterými můžeme v tuto chvíli startovat, je asi patnáct.

Zajímalo by mne, kolik koní můžete najednou odvézt ke startům na francouzské závodiště?
Nepřizpůsobujeme starty koní možnosti naší dopravy, ale snažíme se, aby kůň startoval v co nejvhodnějším dostihu pro něj, tedy tam, kde má největší šanci uspět. Jsme schopni odvézt najednou deset koní na tři různá místa. Samozřejmě se vzhledem k nákladům na cestu snažíme o to, aby také kůň nikdy necestoval sám. Myslím si, že panují hodně zkreslené informace o tom, jak moc je doprava na závodiště do Francie drahá.
Samozřejmě záleží na počtu koní v přepravníku, ale v zásadě cesta do 1280 kilometrů vzdáleného Deauville včetně zaplacení mýtného vychází na 500 až 800 euro na koně. Při přihláškách do dostihu 0,25 % a přitom, o kolik peněz se ve Francii běhá, to nejsou tak moc vysoké náklady na start. Navíc Deauville je pro nás nejvzdálenějším závodištěm, kam jezdíme. Závodiště u Paříže jsou o přibližně 200 kilometrů blíže a během cesty zaplatíme i méně euro na mýtném.


Na dostihové dny 27. a 29. prosince v Deauville ještě nebyla uzavřena startovní listina, ale máte již nějaký plán, jak pojedete?
Vše opravdu závisí na tom, kolik koní nám zůstane v pondělí na startce, teprve až pak budeme provádět logistiku cesty. Lze jet i na dvakrát s tím, že se koně v půli cesty vystřídají, tedy že se na smluveném místě setkají přepravník vyjíždějící z Bošovic a ten přijíždějící ze závodiště ve Francii a jeden odveze koně domů a druhý bude pokračovat zpátky s novými koňmi do Deauville. Ale v tuto chvíli ještě nemohu říci, jak to bude.

Jedním z koní, který by se měl objevit příští týden ve Francii, je i čtyřletý reprezentant stáje MAENTIVA Dangerous Gleam. Koncem jara podával dobré výkony v Mostě, ale jeho podzimní starty po dostihové přestávce nebyly tak dobré. Co o něm soudíte?
Určitě to není špatný kůň, ale stále se hledá… Od jeho startu v Deauville nemám nějaké velké očekávání, jde spíše o to, aby si obnovil zdejší handicap. Bohužel už měsíc ho nemůžeme dostat do dostihu, tak doufám, že se to nyní už povede.

Do dostihů na obou mítincích v Deauville jste nahlásili celkem sedm koní. Kolik z nich, myslíte, nakonec poběží?
Stoprocentně by se měli dostat na startku Iraklin a Myron, a doufám také Dangerous Gleam. U Alhaartcy je to tak padesát na padesát. Visenya už byla dvakrát eliminována a obávám se, že k tomu dojde i nyní, v jejím dostihu je přihlášených opět moc koní. Snad by se ještě mohla dostat do dostihu Kobi. Dvouletou Girl of Fire jsme nakonec do dostihu nepřihlásili, takže myslím, že budeme příští týden startovat ve Francii se čtyřmi nebo pěti koňmi.

Budete pokračovat ve startech ve Francii i po Novém roce?
Ano, budeme pokračovat dále. První lednový týden budeme doma, ale čtrnáctého je Cagnes-sur-Mer a 11. a 13. ledna jsou dostihy v Deauville. A pak je i Chantilly, takže tam všude bychom chtěli hlásit koně.

Nešlo si nevšimnout, že startujete často na velkých francouzských závodištích…
Ačkoliv se to zdá být odvážné, chci po dohodě s majiteli koní hledat hlavně dostihy na velkých závodištích. Je to samozřejmě něco úplně jiného než na provinciích. Běhání je to odlišné a o dost náročnější, ale je potřeba pro nás získávat zkušenosti a etablovat se tu. Pokud bychom jezdili pouze na provinční závodiště a následně bychom chtěli na dráhy typu Chantilly a Deauville, zase bychom se museli učit a zvykat si na odlišný způsob běhání.
V posledních našich startech v Deauville koně chodili finišem a tak jsme uspěli zbraní vlastní koním běhajících na velkých závodištích a to je cenné, protože na provinciích se běhá spíše taktikou start - cíl. Jsem rád, že nás v běhání na větších drahách podporují majitelé. Ti vědí, že při ekonomice zahraničních startů, tedy nákladech na cestu a přihlášky, pokud se podaří dobrý výsledek, tak jejich koně vydělají zajímavé peníze.
Také se zde zvyšuje hodnota koní, kdy se nám např. podařilo výhodně prodat Secret Run, která stála jako roček 4.000 eur. Též se zvyšuje chovná hodnota klisen, což při cenách za ně v České republice může být pro majitele velmi zajímavá možnost prodat je po kariéře na západ od našich hranic, protože pouze s kariérou u nás, byť špičkovou, jsou neprodejné.
Co se týká tolik zmiňovaného syntetického povrchu, tak myslím, že je to velká budoucnost. Tento trend je patrný se zvyšujícím počtem vypsaných dostihů na tomto povrchu. Nám to dává výhodu v jistotě po čem budeme utíkat a navíc jsou naši koně na tento povrch zvyklí. Je totiž velmi obtížné při plánování dostihů odhadnout počasí, tedy povrch na kterém se poběží. Domácí trenéři na vývoj počasí reagují dva dny před dostihem, kdy je startka, a to je pro nás již pozdě.
A jsem rád, že i díky nim se mohu pokusit prosadit na velkých závodištích. Již nás tam začali brát, respektovat a nedívají se na nás jako na “ kokosy na sněhu“… To je pro mne i velká výzva a motivace do další práce.

Obraťme nyní list. Nováčkem ve vašem koňském týmu je Galileův syn Brisk Moos. Jak se vám líbí a jak vidíte jeho možnosti?
Brisk Moos přijel v pondělí. Vypadá dobře, ale má za sebou poměrně těžkou kariéru převážně v jedničkových dostizích. Budeme ho kastrovat a snažit se ho připravit pro překážkové dostihy. Je ale otázkou, zda-li se nám to povede kvůli jeho temperamentu a chování. Byl v dostizích hůře voditelný. Pokud by se Brisk Moos nestal vhodným pro překážkový provoz, vrátil by se na roviny.

Určitě nejen mne bude zajímat, jak moc velká generační obměna proběhla po zakončení české dostihové sezóny u vás v Bošovicích. Bude chybět pro příští rok v sestavě nějaké známé jméno?
Odešla do chovu Merbela a zřejmě odejde Beryaska, ale jinak všichni zůstávají pro příští sezónu. Nejdeme většinou cestou nových posil již hotových koní, ale většinou k nám přicházejí mladí koně, které si sami vychováme. Že se nám to daří, je třeba vidět na příkladu Talara, Donna Hallinga, Ley Percy, So Easy, Waka Laury, Myrona nebo Freddie Merca. Přitom se nejedná o koně s vysokou pořizovací cenou. Maximálně do 20.000 euro, ale většinu koní máme v cenové relaci do 10.000 euro. Když pak takový kůň ve Francii dobře zaběhne, je jedním startem zaplacený. A musím říci, že pro mne je daleko větší radost přivést k dobrému výsledku koně, které tu máme od ročků a jejichž pořizovací cena nebyla závratně vysoká. (mze) 

 

 







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking