synthDostihová sezona 2013 se přehoupla do své druhé poloviny a to může být čas k bilancování. Jak uplynulých šest měsíců hodnotí ředitel Dostihového spolku a.s. Michael Skalický? Je spokojen s průběhem sezony a jaké má plány do druhého pololetí? Zeptali jsme se.


Pane řediteli, vedení Dostihového spolku a.s. jste se ujal v počátku letošního roku, kdy vrcholily přípravy na sezonu. S jakými plány jste přišel?

Cílů jsem měl několik a všechny měly vést k jedinému výsledku – zajistit ze všech úhlů pohledu hladký průběh sezony, kvalitní dostihy a vyšší návštěvnost. S tím pak samozřejmě souvisí i hospodářský výsledek společnosti. Pokud je dobrý, odrazí se to v dalších aktivitách závodiště.

Můžete být konkrétnější?

v první řadě šlo o ekonomickou stabilizaci Dostihového spolku. Loňský rok se sice podařilo zakončit s kladným hospodářským výsledkem v řádu milionů korun, nicméně kumulovaná ztráta z minulých let nad společností stále je. Konkrétně to znamenalo provést revizi smluv s dodavatelskými firmami, ale i přepracování obchodní strategie a formy nabídek obchodním partnerům, aby byly atraktivnější pro obě strany. Osobně jsem se také blíže seznamoval s dostihovým prostředím a snažil se proniknout do jeho zákoutí. Udělalo mi velkou radost, že při prvním dostihovém dnu přijali mé pozvání majitelé, trenéři i žokejové ke společnému setkání, kde jsem si mnoho věcí a myšlenek vyslechl.

Když se na chvilku odkloníme od ekonomiky, co jste očekával od sportovní části sezony?

Zajímavé dostihy a atraktivní podívanou, která přiláká diváky. Dostihy jsou nejenom sportovním podnikem, ale také společenskou událostí a dokonce i rodinnou zábavou. Přál jsem si, aby lidé chodili na dostihy nejen při Velké pardubické, ale i na všechny další dostihové mítinky už od jarní části sezony. Nabídli jsme nové typy dostihů, které byly tak trochu zkouškou a které někteří zatracovali, ale ve finále o ně byl docela zájem.

Mluvíte o bumperech, tedy dostizích pro mladé začínající koně?

Ano, o bumperech. Jsou to dostihy, které se v zahraničí běhají běžně, u nás byly novinkou. Zkusili jsme je zařadit v pátek v podvečer. Trochu jsme se obávali, že koně budou běhat před prázdnými tribunami, ale lidé chodili, i když jich logicky nebyly desetitisíce jako při Velké pardubické. Z pohledu do startovních listin mám dojem, že o ně byl zájem i mezi majiteli a trenéry.

Budete tedy v tomto typu dostihů pokračovat?

To je věc, o které budeme ještě ve vedení Dostihového spolku diskutovat. Musíme si nyní celou situaci vyhodnotit, porovnat si výdaje s příjmy a podobně a pak se rozhodneme. V termínové listině na druhé pololetí je ale zatím nemáme.

Bumpery ale nebyly jediné dostihy…

To rozhodně ne, to by bylo hodně málo. Připravili jsme šest dostihových mítinků se zajímavými dostihy. Dva z těchto dostihových dnů nabídly kvalifikace na letošní 123. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou, na začátku června jsme pak uspořádali už dvacátý ročník klasické steeplechase s dobrým jménem, tedy Zlatý pohár. Jeho vítěz Khalsani pak uspěl i v první části třídílného seriálu Dostihového poháru Josefa Váni, který se z Karlových Varů přesouvá k nám do Pardubic a pak do Mostu. To beru také jako zvýšení prestiže pardubického závodiště. Jméno osminásobného vítěze Velké pardubické Josefa Váni je totiž zárukou skutečně kvalitně obsazeného a jistě i pro diváky a hlavně sázkaře napínavého dostihu, který je navíc díky milionové dotaci atraktivní i pro jeho účastníky.

Stále mluvíme o dostizích, ale závodiště nabízí i jiné druhy sportů a akcí…

Mým přáním je, aby závodiště stále žilo. Navíc jsme v Pardubicích, ke kterým kůň zkrátka patří, město ho má i ve znaku, tak bych byl rád, kdyby se veřejnost s koňmi mohla na závodišti potkávat neustále. Kromě dostihů zatím pokračujeme v tradici parkurových závodů, soutěží všestrannosti a také závodů spřežení, kterými jsme zahájili prázdninový program a které byly i kvalifikačními závody pro mistrovství republiky a seriálu Zlatá podkova 5plus2. Rád bych do budoucna zvýšil prestiž také těchto závodů a pokud to půjde, pokusil se je pozvednout i na úroveň soutěží mezinárodních. Stále si pohrávám s myšlenkou mít koně na závodišti čtyřiadvacet hodin denně. Areál je veřejnosti přístupný, děláme tu komentované prohlídky dostihové dráhy, tak bych to rád propojil i s ukázkami „živých koní“.

Spokojené návštěvníky ale dělá i zázemí. Pardubické závodiště se potýkalo např. se zastaralým zavlažovacím zařízením na dráze, tribuny si také říkají o rekonstrukci… podařilo se něco vylepšit i v této oblasti?

Investice do zázemí závodiště jsou stále trochu problém. Závlahy se podařilo dokončit a na stavu dráhy je to rozhodně znát. Na jaře, ještě před začátkem sezony, jsme i přes dlouho ležící sníh stihli na dráze upravit a vyspádovat oranice, aby se v nich nedržela voda, vyčistili jsme přibližně dva kilometry příkopů a přiseli na přibližně dvaceti hektarech trávu. Travnaté plochy jsem také pískovali a provzdušňovali, což nám pomohlo i v dobách dlouhotrvajících dešťů a povodní. Voda se na dráze tolik nedržela a stíhala se vsakovat. Také jsme díky tomu mohli nabídnout pomocnou ruku zaplavenému závodišti ve Velké Chuchli a odběhnout v Pardubicích „jejich“ rovinové dostihy.
Trochu nám však váznou tribuny. Máme v plánu je opravit, některé lože zasklít a divákům tak nabídnout více pohodlí a komfortu při sledování dostihů. Je to však hodně o penězích. Zatím se nám podařili menší opravy jako je výmalba či nátěry zábradlí a ochozů. Mnoho práce nás a také majitele tribun, tedy město Pardubice, ještě čeká.

Jak byste tedy první polovinu sezony zhodnotil?

Asi hodnocením dobrý, to je jakýsi průměr známek. Mnoho věcí se podařilo, na mnoho dalších musíme ještě více zapracovat. Dostihové dny se vydařily, startovní listiny byly plné dobrých a zvučných jmen, počasí přálo, diváci chodili a fandili svým oblíbencům a favoritům. Zlepšit se musíme v tom zázemí, tzn. nalézt ve spolupráci s městem a akcionáři peníze na rozsáhlejší investice do tribun a dalšího zázemí jako jsou sociální zařízení či občerstvení. Daří se nám v organizování doprovodných programů, kterými chceme nejen dostihové dny, ale i celou dostihovou sezonu obohatit. Nejbližší akcí je teď červencová Velká pardubická rodinná pouť, na kterou se osobně velmi těším. Pozornost teď věnujeme také přípravě mezinárodní výstavy Koně v akci, která se uskuteční v září, a pak už nastane vrchol dostihové sezony – 123. Velká pardubická s Českou pojišťovnou. Přihlásilo se 59 koní, z toho osmnáct je ze zahraničí, hlavně z Velké Británie a z Irska. Ještě uvidíme kolik z nich splní kvalifikaci a skutečně se na start Velké pardubické postaví. Nicméně tento zájem svědčí o dobrém jménu pardubických dostihů i za hranicemi naší země.







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking