Během jediného dne vyhrát dva klasické dostihy ve dvou zemích je pořádný úspěch. Možná ještě o to větší, že se to trenéru Ing. Václavu Lukovi ml. povedlo s koňmi, kteří dosud nevyhráli. Ostatně Talarův výkon ve Velké jarní ceně ocenil netradiční známkou i handicaper.

Ale nebyl to jen on a Ley Percy, kteří udělali bošovickému týmu o druhém květnovém víkendu radost. S trenérem Lukou jsem hovořila nejen o dostizích v Praze, Mostě a Bratislavě, ale také o dalších plánech pro sezónu.

Do Velké jarní ceny jste vyslal koně, kteří běhali i v zahraničí a na tuzemských drahách zatím nezářili. Jak jste viděl jejich očekávání před dostihem?

Co se týče Velké jarní ceny, tak jsme byli poměrně v klidu, protože naši koně neměli vysoký handicap, a kdyby došlo k nutné eliminaci, nebyli by na startovní listině, takže to bylo takové bez tlaku. Talar je dobrý kůň, a i když v dostihu byla velmi dobrá konkurence, tak jsem si říkal, že by měl tabuli dát… Navíc pro něho ho hrála i měkká půda, kterou ale zrovna nemiluje náš druhý zástupce v dostihu Everest Hill.

Talar a další čtyři koně v cíli Velké jarní ceny šli v cílové rovině druhou půlkou dráhy. Myslíte, že i tohle rozhodlo o jejich úspěchu v dostihu, tedy že jejich jezdci zvolili lepší podklad dráhy?

Já si myslím, že tohle doběh nějak zásadně neovlivnilo. Koně u bariéry kapali, takže ti co chtěli jít dopředu, museli ven. A dráha u bariéry myslím nebyla nijak výrazně horší. Spíš to asi byla náhoda.

Talar byl handicaperem ohodnocen známkou 93,5 kilogramů, tedy nejvyšší za poslední roky a předčil tak i Age of Japea. Co této skutečnosti říkáte, je Talar opravdu tak dobrý?

Jsem z této známky šťastný, je to potvrzení hřebcova výborného výkonu, který se odehrával na těžké dráze a také toho, že dokázal porazit Mister Westminstera, který běhal v Německu velmi dobře obsazené dostihy. Takže si myslím, že tato známka je na místě a samozřejmě je to i závazek do další hřebcovy kariéry.

Kam dál povedou kroky Talara a Everest Hilla?

Talar je připravován cíleně do derby, ale v tuto chvíli ještě nemohu říci, jestli bude mít do něho nějaký start. Everest Hill má jako strop distančního optima míli, takže mu budeme něco hledat na této distanci.

Vaše další klasické překvapení se odehrálo prostřednictvím ryzky Ley Percy ve slovenské Jarní ceně klisen. Pro ni to byl první vítězný start a pro Vendulu Korečkovou první klasický triumf. Jaké jste měl s touto dvojicí očekávání před dostihem?

Ley Percy se ukazovala dobře v práci a v předešlém dostihu podala velmi dobrý výkon mezi hřebci, když v cíli ztrácela 3 délky na Bathyrhona a délku na Baratea. To byl slušný výsledek… V Jarní ceně klisen bylo několik „vykřičených“ soupeřek, takže jsem věřil spíš v umístění na tabuli.

Kam dál zamíří Ley Percy? Nabízí se Cena Arvy v Bratislavě…

Ano, to by měl být její nejbližší start, ale pak by se měla vrátit na české dráhy. Je vytrvalá, takže s ním půjdeme tradiční cestou pro klisny do Oaks.

Vůbec poprvé se českému publiku ukázal v sobotním Memoriálu V. Smolíka Dangerous Gleam. Jste s jeho výsledkem, tedy pátým místem, spokojený?

Vzhledem k tomu, že startoval v Mostě poprvé, nevěděl jsem, co od něho čekat. Dostih se odvíjel v rychlém tempu a pro něho docela dobře, byl na tabuli, tak to nebylo špatné. Ale pro příští start mu asi zkrátíme distanci.

Minulý dostihový víkend byl ve znamení i premiérových vítězství vašich svěřenců. Dalším z nich byla Waka Laura v Mostě, která patřila do okruhu outsiderů dvojkového dostihu. Předpokládám, že vám udělala velkou radost.

To ano, Waka Laura měla po roce a půl konečně dostih, který potřebovala. Navíc to byla hodně smůlovatá klisna. Loni na jaře po prvních dvou dobrých startech ve Francii prodělala těžkou operaci kloubu a často musela běhat i proti distanci, když zrovna vhodný dostih pro ni nebyl. Rozhodně to není špatná klisna, a věřím, že o ní ještě uslyšíte. Zůstane na běhání v Česku, do Francie už ji vozit nebudeme.

Zmínil jste Francii, chystáte se tam v nebližší době?

Ano, chceme tam jet za dva týdny s několika koňmi. V rámci celkového pohledu na věc se ukázalo, že Francie je pro nás dobrá cesta a volba. Ať již na příkladu Talara, Ley Percy nebo loni Glorious Eagle, kteří všichni před svými úspěchy v jarních klasikách běhali ve Francii. Byl to tedy pro nás klíč k úspěchu, i když samozřejmě startovat s koňmi pravidelně v zahraničí znamená větší zatížení pro celý manšaft, který musí pracovat na více než 100 procent.

Byly pro vás víkendové výsledky také jakýmsi zadostiučiněním?

Ano, určitě. Ukázalo se, že trpělivost růže přináší, takže škarohlídové už nemůžou tvrdit, že nám to nějak neběhá. Trénink je přece také o trpělivosti a systematické práci, s dlouhodobým cílem. Nepřipravujeme koně na první dostihy sezóny, ale chceme, aby prokazovali dobré výsledky nejen na jaře a v létě, ale i na podzim, což se nám vždycky dařilo. A jsem rád, že naši majitelé mají v nás důvěru.(mze)

• Předchozí
• Další