Jedním z trenérů, které jsme nestihli vyzpovídat v rámci Předsezónních rozhovorů, byl také Greg Wroblewski. Loňská sezóna byla pro něho velmi úspěšná. Zaujal druhé místo v šampionátu trenérů na rovině a jeho svěřenci zvítězili celkem 24x. Úspěšný trenér se často stěhuje a změnou tréninkového střediska prošel i loni, kdy se přestěhoval do Mimoně. S trenérem Wroblewskim jsme si povídali nejen o složení jeho stáje, ale rovněž o cílech. A to nejen v aktuální sezóně, ve které se mu daří hned od začátku. Pět letošních vítězství znamená výbornou 25 % úspěšnost. A kromě jedničkového úspěchu v Chuchli dokázali jeho svěřenci zvítězit i v Itálii a Polsku.

Nejprve se vás chci zeptat, kolik koní máte v tréninku?
Skončila spolupráce se stájí Marcelewo, její koně už tu nemám. Majitel stáje Marcelewo mi udělal nabídku, abych se stal soukromým trenérem pouze koní jeho stáje, a to jsem odmítnul. V tuto chvíli u nás tedy stojí 24 koní. Je tu většina koní čtyřletých a starších, mladých koní je minimum. Mění se proto také zaměření našeho tréninkového střediska. To tedy bude nyní spíše překážkové. Loni jsem bojoval o rovinový šampionát, ale to už letos  nebude možné. Mám velmi dobré překážkové koně a připravuji je rád. V rovinových dostizích jsem se potýkal i s problémem jízdy jezdce v dostihu. Například loni se nám jezdecky nepovedlo České derby s Nagano Goldem. A o koně jsem tím přišel.

Nedávno jste vyhrál s Master of Goldem podruhé Gomba handicap, takže letošního prvního velkého vítězství jste docílil v rovinovém odvětví.
To ano, ale moc dobrých koní do rovin nemám. Dvouletka máme jen jednoho. Ten pochází z aukce v Baden-Badenu a do budoucna by to mohl být mou nadějí do derby. Potěšil mne letos vítězstvím tříletý Top One, u kterého testujeme rovinové možnosti. Podobně, jako tomu  bylo před časem u Santo Cerra, který se ještě jako tříletý ukázal jako výborný překážkový kůň a vyhrál grupu 1 v Itálii. Pokud by se tedy Top One neprosazoval dále na rovině, myslím, že se na překážkách neztratí. Na rovině jsme také o prvním pražském dostihovém dnu vyzkoušeli Juratu a půjde skákat, a to samé čeká Linovského. Další náš tříletek San Cristobal se už letos ukázal na překážkách dvakrát včetně čtvrtého místa v Nancy.


První jedničkový dostih letošní sezóny, 91. Gomba handicap primátorky hlavního města Prahy, ovládl už podruhé Wroblewského svěřenec Master of Gold. V sedle zástupce stáje TVD a.s. byl opět výborný polský žokej Mazur

Vaše stáj tedy prošla před letošní sezónou větší obměnou. Můžete nám představit nové posily?
Určitě zajímavým koněm je čtyřletý Father Paulo, který je polobratrem výborného Sergeant Thundera. Brzy bude debutovat. Je to menší koník, ale kdyby šel alespoň trochu ve šlépějích svého staršího polobratra, to by vůbec nebylo špatné… Italského majitele má v Polsku narozený šestiletý Karim, který by měl poprvé běžet v Meranu. Myslím, že velmi dobrého koně má do překážek pan Vocetka v Meltimovi, který začne ale nejprve na rovině. A nedávno k nám přišel Kools Brother od Jürgena Albrechta.

Zmínil jste, že letos budete hlavně spoléhat na překážkové koně. Kteří by měli být vašimi oporami?
Velké očekávání mám od Green Rockse, který loni vyhrál v Mannheimu a také od Sztorma a Santo Cerra. Posledně jmenovaný kůň by měl brzy zamířit do Auteuil. Dále bude skákat také kvalitní Solar Eclipse, a klisny Džidžali, Fangoria a Terapena. Fangoria je takovým speciálním koněm, ještě nikdy neukázala na dráze vše, co umí. Kromě Sztorma jsou nejstaršími koňmi v naší stáji ještě další dva devítiletí koně. Tarant umí, ale je to chytrý kůň. Ten utíká, jen když se mu chce. Podle toho, jak se zrovna vyspí.  A teď ve Wroclawi se asi vyspal hůře. Tam naopak byl čtvrtý další náš matador Mystical Wind.

Mystical Wind startuje za stáj St Johns, která byla poprvé u nás zaregistrována ke konci loňské sezóny. Můžete nám prozradit, kdo za ní stojí?
Jejím majitelem je Angličan, se kterým jsem se poznal v Polsku. Dostihy ho baví a domluvili jsme se na spolupráci. Nyní má u nás v Mimoni tři koně, kromě Mystical Winda a Father Paula je to ještě Kilmurray Breezer. Te mě ale zklamal a myslím, že zřejmě brzy skončí.

Říkal jste, že máte v tréninku 24 koní. Čekáte v brzké době ještě nějaké další?
Chtěl bych tu mít více koní, ale narážím na personální problém. A to je nejen problém českého turfu, ale i evropský. Nedostatečný počet dobrých zaměstnanců limituje nejen počet koní, ale i kvalitu jejich tréninku. A já nechci mít tolik koní, abych je musel šidit při tréninku a péči. Raději budu mít méně koní v přípravě, ale více kvalitních, tedy takových, kteří budou vydělávat peníze.


Nadějným tříletkem do rovin je Top One, který porazil 8. dubna několik vrstevníků přihlášených do klasických dostihů

Máte velmi zajímavou sestavu koní pro překážkové dostihy. Předpokládám proto, že vaše svěřence uvidíme často na zahraničních závodištích. Ostatně z vašich dosavadních dvaceti startů bylo šestnáct na zahraničních drahách.
Ano, budeme startovat v zahraničí často. A těším se hlavně s koňmi do Merana. Zdejší závodiště je mojí srdeční záležitostí, trpím na něho…V Itálii teď řádí Pepa Váňa a tak mu chci být trochu konkurencí, aby italské dostihy nebyly taková nuda. Není dobré, když vyhrává jen jeden…

Takže uspět ve velkých italských překážkových dostizích bude letos vaším hlavním cílem?
Dokud trénuji v Česku, tak mám ještě dva sny, anebo spíše dva nezrealizované cíle. Tím prvním je vyhrát Gran Premio Merano, to je pro mne obrovskou výzvou. A druhým je vyhrát České derby. Je třeba se snažit.

Loni v létě jste změnil, vlastně již počtvrté v Česku, tréninkové středisko. To musí být velmi náročné pro vás jako pro trenéra, ale i pro vaši rodinu.
Ano, je to náročné z obou hledisek. V Mimoni jsme začínali v novém prostředí a prakticky od nuly. Tréninková dráha se teprve budovala. To byla naše velká nevýhoda oproti ostatním trenérům, kteří připravují koně ve stabilních podmínkách. Ale teď už je dobře, dráha už je hotová a využíváme ji. Mým cestováním samozřejmě trpí rodina. Jsme takoví beduíni. Ale jinak je to pro mne velmi zajímavé – rád poznávám nová místa.

Co vás na Mimoni zaujalo?
Určitě je to její výhodná poloha. Máme tu blízko do Německa i do Polska.

Před okamžikem jste zmínil celoturfový problém s nedostatkem kvalitního personálu, tedy hlavně pracovních jezdců. Jak moc se vás nyní tento problém dotýká?
Já mám výhodu v tom, že moje partnerka Ivana Porkátová, které je také trenérkou koně, mi hodně pomáhá v práci. Je univerzálním jezdcem, může jezdit rovinové koně, ale i skákat s koňmi překážky. Také se mohu spolehnout na mého asistenta Marca Innocentiho, který je bývalý trenér. Mám tu samozřejmě i další personál, ale je to tak, že se trenér bojí, aby o ně nepřišel. Stále jezdcům někdo volá a snaží se je přetáhnout na jiné místo. Také je běžné, že pracovní jezdci nejsou u trenéra nastálo, ale jezdí do více tréninkových středisek. Například Michaela Musialová, kterou tu máme, jezdí dvakrát týdně na galupy do Berlína. A David Dygrýn zase dojíždí do Pavlina Dvora. Jsou to komplikace, ale musím to respektovat, nemohu jim v tom bránit. Kdybych měl k dispozici více kvalitních lidí, mohl bych přibrat další koně do tréninku, ale takhle je důležitá selekce. Je důležité říci majiteli, když některý kůň není perspektivní.


Zástupce stáje Vocetka Santo Cerro (na čele dostihu) se pod vedením trenéra Wroblewského vypracoval ve špičkového a spolehlivého překážkáře. Dokázal vyhrát dva grupové dostihy v Itálii a letos už byl dvakrát druhý na francouzských závodištích 

Už dříve jste mi říkal, že byste se jednou chtěl vrátit do Itálie, kde jste žil a pracoval rád. Jak moc je váš odchod z Česka reálný?
Jediná země, kvůli které bych byl schopný Česko opustit, je Itálie. Žil jsem tam deset let. Miluji tu zemi a mentalitu zdejších lidí, kteří jsou veselí a užívají života. V Itálii je ale krize, vrátit se tam teď z ekonomických důvodů nemohu. Ale kdyby se to změnilo, moc rád bych tam odjel. Nicméně v sezóně 2018 jsem v Česku a budu tu bojovat a snažit se, abychom měli co nejlepší dostihovou sezónu. A také bych rád pomohl k tomu, abychom tu měli více mladých nadějných jezdců. Je tu strašně málo překážkových jezdců a tak potřebují dostat šanci i ti mladí začínající. Josef Váňa pomohl v začátcích Janu Kratochvílovi a já se nyní snažím pomoci Davidu Dygrýnovi. Má dobré fyzické předpoklady, má do ježdění chuť a nebojí se. To jsou dobré vlastnosti pro překážkového jezdce.

A otázka na závěr – co vás čeká v nejbližší době?
Znovu se chystáme do Francie. V neděli by měli startovat v Moulins Džidžali, která mě moc  mile překvapila ve Wroclawi, a Bukhari. Klisna ve steeplechase a bělouš v proutěných překážkách. Bude je jezdit Sertash Ferhanov. Doufám, že uděláme majitelům radost.

Michaela Zemanová
Fotografie: Andrea Zavadilová

• Předchozí
• Další