ilustracni chov3Chov anglického plnokrevníka prožíval v 80. letech minulého století u nás bouřlivý rozvoj, v němž rapidně rostly počty chovných klisen i nových chovatelů. Zajímavé ohlédnutí za touto dobou nabízí článek "Jak se "dělá" plnokrevník v ČSSR" od Ing. Jana Vaňourka, který v roce 1982 otiskl tehdejší TURF. 


Chov anglického plnokrevníka a rozvoj dostihů zaznamenávají prudký růst početních stavů chovných klisen, dostihových stájí i počtu dostihových koní v posledních deseti letech nejen ve světě, ale i u nás. Skutečnost na jedné straně potěšující, protože je důkazem rostoucího zájmu o dostihový sport, ale na druhé straně s sebou nesoucí i negativní důsledky tohoto velikého zájmu. Jde především o to, že zpravidla zájem a rozhodnutí chovat anglického plnokrevníka zůstávají ve fázi nákupu klisen a zajištění předpokládaného početního stavu a to, co by mělo vlastně tuto fázi předcházet, to je vytvoření základních podmínek pro chov anglického plnokrevníka, k tomu vůbec nedojde a nebo se řeší v rámci jednotlivých chovů velmi liknavě a zdlouhavě. Máme pak sice řadu dalších chovů a v počtu zařazených plnokrevných klisen v chovu jsme na druhém místě v rámci lidově demokratických států, ale klisen často velmi nízké kvality, chovů bez výběhů a bez pastvin s velmi nízkou úrovní odchovu.

V roce 1979 bylo proto rozhodnuto provést v ČSR rozbor stavu chovu anglického plnokrevníka z hlediska kvality jednotlivých chovů a podmínek odchovu. V chovech s pěti a více klisnami byly prováděny v jarních a podzimních měsících kontrolní dny s dílčím rozborem kvality stáda, kontrolou růstu a podmínek odchovu především s ohledem na plochu a kvalitu pastvin. Po každém kontrolním dnu byla navržena opatření k řešení zásadních problémů. Zjištěná situace je velmi závažná a v některých případech téměř neuvěřitelná v jakých podmínkách je plnokrevník v Československu odchováván. I když se rozbor týkal chovu vČR pro úplnost u zjištěných dat uvádíme i některé údaje z chovu hřebčínů Motěšice a Šamorín.

V roce 1981 bylo v celé ČSSR 138 chovatelů anglického plnokrevníka, z toho:
7 s 21 a více klisnami
24 s 5 až 20 klisnami
107 s 1 až 4 klisnami

ilustracni chov4

Závažným problémem našeho chovu je stále i otázka plemeníků, jejich kvalita a omezené možnosti získání dobrých výkonných plemeníků dovozem. Přesto bylo v našem chovu zařazeno, zvláště v posledních letech, velké množství plemeníků, často velmi nízké kvality, což mělo za následek nižší využívání i plemeníků kvalitních. V roce 1979 mělo povolení k připouštění plnokrevných klisen 65 hřebců a průměrný počet klisen na 1 hřebce činil 8,5 klisny. Z těchto důvodů byla proto zpřísněna kritéria pro zařazování plnokrevných hřebců do chovu. Někteří hřebci byli vyřazeni, u některých k vyřazení dojde, jakmile bude možné zařadit plemeníka kvalitnějšího. U některých hřebců, kteří ne zcela splňují podmínky pro zařazení a mají již 3 či 4 ročníky potomstva, je oprávnění k připouštění odňato s tím, že konečné rozhodnutí bude provedeno na základě výsledků jeho potomstva ve zkouškách výkonnosti. Tak byl v roce 1981 stav hřebců proplnokrevný chov upraven na počet 40, což znamená, že v průměru připadlo na 1 hřebce asi 16 klisen. Využití proti roku 1979 je tedy podstatně lepší, téměř dvojnásobné, ale stále nízké, když uvážíme, že v ideálním případě je možné dobrým plemeníkem připustit až 40 klisen. I tak však zvýšení počtu připuštěných klisen 1 hřebcem může být přínosem pro zkvalitnění populace a testace mladých hřebců. Ještě lepšímu využití hřebců brání do značné míry nepochopení samotných chovatelů, kteří jakmile mají 5 či 6 klisen požadují již pro svůj chov plemeníka a dále pak ustajovací kapacita v chovech, kde stojí plemeníci pro ustájení cizích klisen v době připouštěcího období, která ve většině chovů je nedostačující.

Tab1: Stav hřebců a klisen v plnokrevném chovu

tabulka ceskychov2

Úroveň jednotlivých chovů je velmi rozdílná. Vyjádřit kvalitu klisen jednotlivých stád není jednoduchá záležitost. Pro určitou orientaci byl však v časovém období 1979 - 1980 zpracován přehled o počtu zařazených klisen v jednotlivých chovech podle jejich výkonnosti a ohodnocení v GH ve 3 letech. Počet klisen v jednotlivých skupinách je vyjádřen v procentech. Ve skupině klisen "importovaných" jsou uvedené klisny, které na naší dráze neběhaly, nejsou proto ani uvedeny v našem generálním handicapu. Jak ukazuje přehled, je ve velké míře našich chovů příliš velký podíl klisen v kategorii do 49,5 kg, klisen, které ukázaly velmi malou výkonnost a nebo klisen zcela bez výkonnosti a jejich zařazení by mělo být jen skutečně s patřičným zdůvodněním prováděno.

Tab2: Přehled o kvalitě klisen v jednotlivých chovech podle výkonnosti ve třech letech ohodnocené Generálním handicapem

tabulka ceskychov

Závažná je i situace ve výsledcích odchovu - vývinu hříbat - která se musí projevit ve výkonnosti na dostihové dráze. Při hodnocení loňského ročníku odstávčat bylo zjištěno, že 36,5% hříbat je v kohoutkové výšce páskové o 2 a více cm pod mírou než požaduje standartní míra s ohledem na stáří hříběte. Zdůvodnění, že koně malého vzrůstu také vyhráli velké dostihy, neobstojí. Jde o výjimky z celkového počtu vítězů. A je-li 1/3 populace ve stáří do jednoho roku již hluboko pod mírou, je to jistě varovné zjištění.

Tomuto stavu jistě neprospívají ani závažné nedostatky v podmínkách odchovu v některých chovech, což se především týká ploch pastvin a kvality pastevních porostů. Minimální požadavek na plochu pastvin k zajištění požadované úrovně odchovu je 1 ha kvalitní pastviny na 1 klisnu. V zahraničních hřebčínech se však setkáváme s plochou 1,5 až 2 ha na klisnu. A jaká je situace u nás? Nedostatečnou plochu mají zatím chovy Veselí nad Moravou, Znojmo, Šamorín, Tochovice a ne zcela dostačující i Benešov, Zákupy a Xaverov. U Benešova, Xaverova a Tochovic se však jejich rozšíření předpokládá v roce 1982. Mezi chovy se špatnou kvalitou pastevních porostů patří Bohuslavice, Znojmo a zatím i Nové Město pod Smrkem. Značné rezervy v rozšíření pastevních ploch jsou ve Slušovicích, kde toto je jen otázka provedení dalšího oplocení.

Přes uvedenou řadu problémů a nedostatků v našem chovu není možné nevidět i pozitivní věci. Je to například snaha některých chovů o zkvalitnění stáda klisen (Benešov, Svinčice) a zpřísnění selekce v chovech šlechtitelských a rozmnožovacích. Velký kus práce v poslední době byl vykonán na úseku výstavby stájí ve Svinčicích a Tochovicích.

Jak je patrné, problémů je zatím mnoho a mnoho, ale v čím širší základně chovu plnokrevníka se je podaří řešit a nutnost jejich řešení bude pochopena i ze strany chovatelů, tím blíž bychom mohli být lepším výsledkům. Nikdo nechce chov plnokrevníka omezovat pokud tento bude dělán dobře, v odpovídajících podmínkách a na požadované úrovni. 

Publikováno v časopise TURF 2/1982, zkráceno










    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking