sangster robert2O irském Coolmoru píšeme často. A to nejen proto, že jak v Evropě, tak i prostřednictvím svých poboček v Americe i Austrálii je mimořádným fenoménem. Podstatné je, že výrazně proměnil celý svět turfu a svou dominancí v chovu vtiskuje svou podobu do vývoje anglického plnokrevníka jako nikdo jiný v současnosti.

A to všude na světě - nakonec i u nás jeho plemeníci získali, samozřejmě jen prostřednictvím svých importovaných potomků, tři tituly šampión-plemeníků v řadě.  

Myslím však, že jsme se nikdy blíže nevěnovali samotným začátkům Coolmoru a tomu, co mu předcházelo. Napadlo mne to před pár dny, když jsem si dělal pořádek ve svém archivu a v jednom ze starých Turfů našel článek “Monolog Roberta Sangstera”, od Jana Schulmanna, který tehdy přeložil a zpracoval Sangsterovo vyjádření ze dne, kdy jeho Monteverdi vyhrál v roce 1979 Dewhurst Stakes. Právě Robert Sangster, od jehož smrti uplyne v dubnu již 26 let, byl iniciátorem původní myšlenky, která se posléze rozkošatila a stvořila fenomén jménem Coolmore. Od té doby se mnohé změnilo. Řada jmen, která zazní a s nimiž si Sangster dělal naděje, patřila na dráze k průměrným koním, samotný Coolmore dnes produkuje plemeníky primárně pro sebe a prodává jen ty, kteří nesplňují jeho kritéria či kteří se neosvědčí. Také poměry na chovatelské i dostihové scéně jsou již výrazně jiné, než když vznikal původní článek. Přesto jsem se po letech znovu rád začetl a věřím, že se začtete také.

Monolog Roberta Sangstera

"Víte, základní ideou naší dostihové operace je produkce plemeníků. Minulý rok jsme dali za ročky 8 milionů dolarů, většinou v USA. No a neporažený Monteverdi sám má dnes hodnotu takových 10 milionů dolarů. Takže už nyní jsme rozhodně plusoví. Navíc si myslím, že je typem pro Derby v Epsomu,  ale to se teprve uvidí. No a doma máme ještě dva výtečné hřebce. Gonzalez po Vaguely Noble je polobratrem Youth, a Benefactor po Bold Bidder je polobratrem Alleged, ten by měl být dlouhodobě nejperspektivnější. De facto 18 z našich dvouletků zvítězilo při svém debutu a jména jako Night Alert, Thousandfold a nebo Huguenot jistě ještě uslyšíte. Co znamená my máme? No, já vlastním 85% a 15% má Denny Schwartz, stavitel z New Yorku. To se týká jenom dvouletých, protože v předchozích ročnících jsme měli různé druhy společenství, které se neosvědčily.

alleged arc
Alleged, později úspěšný plemeník a mj. děd našeho Age of Japa, vítězí v Prix de l'Arc de Triomphe

Idea o dostihové operaci, která by nesla profit, vznikla v roce 1974. Tenkrát jsme s Vincentem O’Brienem koupili plemeníky Deep Diver a Green God a stáli nás moc peněz. To nás přivedlo na myšlenku produkovat své vlastní plemeníky, aby je naopak jiní kupovali od nás. Vymysleli jsme tříletý plán, podle kterého budeme nakupovat nejlepší ročky na trhu a dělat z nich plemeníky. Jestliže alespoň jeden hřebec za ty tři roky bude šampiónem, tak zaplatí veškeré výdaje. Spolu s několika přáteli jsem dal dohromady potřebné finance a v roce 1975 jsme v Keenelandu nakoupili ročky, mezi kterými byli The Minstrel, Alleged a Artaius (The Minstrel vyhrál Epsom Derby, Alleged dvakrát uspěl v Prix de l'Arc de Triomphe, Artaius vyhrál Eclipse Stakes a Sussex Stakes, poznámka redakce). Ale dříve než bylo zcela jasné, co v nich je, jsme museli v roce 1976 investovat znovu. Někteří dostali strach, šlo o pěkné peníze, a tak jsme narazili na finanční potíže, kvůli kterým ten nákup nedopadl podle mých představ. Podle toho také vypadaly jejich výsledky ve srovnání s předchozím ročníkem. Nakonec byl ochoten k další spolupráci jen Denny, a tak to také zůstane přesto, že po jasném úspěchu celého podniku již v roce 1978 chtělo mnoho lidí zase zpátky. My dva prakticky obstaráváme jen peníze. Šéfem je Vincent O’Brien, podle mého názoru nejlepší trenér na světě. Co se týká koní, je to prostě génius a jeho zeť John Magnier se zdatně stará o chovatelskou část operace. Nikdy by mě nenapadlo Vincentovi radit, on mi také nemluví do toho, jak řídit tiskárenský koncern. Výběr koní je čistě jeho záležitostí. Náklady na provoz jsou obrovské, asi 1,5 milionu liber ročně a ani v ten nejúspěšnější rok se získané dotace této částce nepřiblížily. Připočtěte zhruba 8 milionů dolarů na investice každý rok a vidíte sami, jak na jeho úsudku záleží. Dokladem jeho kvalit je fakt, že jsme původně investovanou částku zečtyřnásobili již dnes.

Vincent trénuje většinu potencionálních plemeníků v Ballydoyle v Irsku, ale mám také koně v Anglii u trenérů B. Hillse, J. Hindley a A. Johnsona. Tak mám přehled o mnoha koních, které trénují a objeví-li se potencionální hvězda, mohu ji včas koupit. Tito trenéři dostávají ode mne převážně klisny a jediným cílem je vyhrát s nimi grupové dostihy především v Anglii, protože ty mají největší prestiž. Asi tak 8 si jich po skončení kariéry nechám a ostatní prodám připuštěné některým z našich plemeníků. Prodávám pouze klisny a hříbata, ročky nikdy. Nevyplácí se to. Lidé si totiž myslí, že bych nikdy neprodal skutečně perspektivního ročka. Hříbata je těžké posoudit a klisny jsou bez problémů, tak mě nikdo nemůže podezírat, že prodávám jen nekvalitní koně. Pro klisny, které si nechám, mám vlastní žebříček. Když zařadím nové klisny do chovu, musím vždy nějaké prodat, abych udržel určitý stav. Protože i ty, které prodávám, byly kdysi důkladně posouzeny, prodávám vlastně špičkové klisny. Například letos prodám klisnu Ardglass po Mill Reef, připuštěnou Nonoalcem. Zajímavé spojení, ne?           

coolmore stallions
Dnes již legendární snímek Edwarda Whitakera dokumentuje sílu Coolmoru lépe než cokoliv jiného. Na cestě z výběhů do stájí je Sadler's Wells následovaný svými syny Galileem, Montjeuem a High Chaparralem.  

Také mám nějaké koně v Austrálii, to je dostihová země jedna radost. Ale nejdůležitější část operace je vždy produkce plemeníků. Letos byl například sndikalizován Thatching za 800.000 liber a bude působit v hřebčíně Coolmore, který vlastním. Jeho bratr Golden Thatch byl prodán jako plemeník do Jižní Afriky. Což mě přivádí k výběru ročních hřebečků. Kupujeme linie, které hýbou světem: Northern Dancer, Forli a tak. Kupovat podřadné linie nemá smysl. Proto nejraději nakupuji v USA, je tam největší výběr potomků vynikajících hřebců. U klisen mám nejraději ty po Sir Ivor. Spojení plemeníka z linie Northern Dancer s klisnou po Sir Ivor, to je spojení pro budoucnost.

Piggott Obrien Sangster
Lester Piggott, Vincent O'Brien a Robert Sangster

Ohromnou roli hraje v celé procesu žokej. Je to on, kdo je v sedlech těch potencionálních cracků a jeho výkon jim přidává nebo ubírá miliony na hodnotě. Máme štěstí, že pro nás jezdí Lester Piggott a Steve Cauthen. Piggott je naprosto jedinečný, Cauthenovi chybí zkušenosti s evropskými dostihy, ale to se časem spraví. Pro oba máme dost koní do velkých dostihů. Jestli Monteverdi vyhraje Derby opravdu nevím, ale jisté je, že ten náš plán je dobrý. A tak se budu dále bavit a přitom vydělávat i trochu peněz. Konec konců nedělám nic mimořádného. Každý, kdo dá dohromady asi tak 10 milionů liber, může dělat totéž."








    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking