24. ledna 1956 uhynul v Argentině jeden z nejúspěšnějších dostihových koní minulého století a až do úspěchu Nijinského poslední anglický vítěz trojkoruny Bahram (Blandford).
V devíti startech neporažený šampión byl na svou dobu kůň s netypickou kariérou. Samozřejmě ani tehdy neměla kolébka turfu přehršel vítězů trojkoruny, hřebec ale, narozdíl od tehdejších zvyklostí, odešel z dráhy již brzy - ve třech letech, aniž by byl prověřen proti starším koním.
Byl na svou dobu raným koněm a jako dvouletý absolvoval 5 startů, ve kterých nenašel přemožitele. Svoji dvouletou kampaň korunoval dvoudélkovým triumfem v Middle Park Stakes.
Ve třech letech začal zostra - startem v 2000 Guineas, kde v poli 16 koní dokázal o půldruhé délky vyhrát nad Theftem. Kariéra, podobná spíše současným poměrům, jej na druhý start nasměrovala do Derby (vyhrál o 2 délky), následoval triumf v St. James's Palace Stakes v Ascotu a svoji dostihovou kariéru zakončil pětidélkovým vítězstvím v Saint Leger.
Poté jej jeho chovatel a majitel Aga Khan zařadil do chovu a dokonce veřejně deklaroval, že jej nikdy neprodá. Ptáte-li se na důvod podobného prohlášení, je nasnadě. Aga Khan předtím prodal do USA dva své derby vítěze - Blenheima a Mahmouda, což anglický turf nesl dosti nelibě. Nicméně ani Bahramovi se odchod do USA nevyhnul.
V Anglii působil pouhých 5 sezón (1936 - 1940), poté jej za 40.000 liber zakoupil syndikát amerických chovatelů. Zatímco v Evropě se hřebci dařilo a stal se dokonce šampiónem otců dvouletých a skončil druhý v celkovém šampionátu, výsledky v USA byly znatelně horší. A tak asi nebylo velkým překvapením, že se v roce 1946 stěhoval do Argentiny, kde po deseti taktéž nepříliš úspěšných letech v chovu uhynul.