V předlistopadových dobách nebylo pravidlem, aby se na českých závodištích objevovali zahraniční (míněno západní) jezdci. S výjimkou občasného angažování Angličana v rakouských službách Williama Lorda byl žokej se západním pasem v našem turfu skutečnou bílou vránou. O tom, že by se anglický jezdec rozhodl zde působit delší dobu, se současným majitelům ani nesní a podobné sny si mohli dopřát maximálně prvorepublikoví trenéři. Až na jednu výjimku - Michaela Anthony Richardsona.
Anglický mladíček našel v roce 1989 v anglickém dostihovém tisku inzerát, ve kterém stáj JZD Práče, kde jako trenér působil Roman Vítek, hledala jezdce a rozhodl se zkusit své štěstí v komunistickém Československu. Prvního vítězství zde dosáhl 7.května 1989 v sedle Ronyho a během dvouměsíčního angažmá jich nastřádal celkem 10 ze 48 startů. Na českých drahách, pro které bylo jeho i krátké působení milým oživením, se objevil po osmi letech znovu - v sedle Sheffield Sharka získal třetí místo v Českém derby. Tehdy přicestoval do Čech ze Skandinávie, kde se stal jedním z nejúspěšnějších tamních jezdců.