kleon2Roku 1981 se ve střední Evropě urodilo. Poláci se těšili z nejsilnějšího poválečného ročníku, jemuž vévodili Derby vítězové Neman a Juror a i u nás se toho roku narodily dvě výjimečné individuality, obě v napajedelském hřebčíně. Jedním byla Redakta, později první a dosud jediný blacktype vítěz českého chovu, a druhým Kleón. Nezapomenutelný ryzák, od jehož narození dnes uplynulo 40 let.

 
Dvacátého března roku 1981 narozený hřebec s dlouhou lysinou a dvěma bílýma nohama byl pojmenován podle athénského státníka a stratéga v době peloponéské války, bohatého koželuha Kleóna. Nevím, zda ten, kdo hřebci určil jméno, znal celý osud výmluvného Athéňana. Ten sice slavil velký úspěch jako vojevůdce v bitvě u Sfakterie, o pouhé tři roky později ale padl v jiné - bitvě u Amfipole. Nomen Omen.

Produkt česko-sovětského nicku

Na svou dobu měl Kleón poměrně elitní rodokmen. Jeho otcem byl tehdejší šampión plemeníků a napajedelská jednička Behistoun, a k elitě svého ročníku patřila i matka Kleopatra, která v Jarní ceně klisen nestačila jen na legendární Spartu. A co víc, jejím otcem (stejně jako otcem Sparty), byl irský rodák Ivory Tower (Luminary), zakoupený jako roček hřebčínem Voschod a vítěz 11 ze 14 startů. Výborně si vedl i v chovu a co především - na jeho dcery výtečně navázal právě Behistoun a tento "nick" dal vedle Kleóna i Slavii, Difuzi či Gelose.   

Jmenovec athénského státníka dlouho nevypadal na to, že by z něj mohl být slavný bojovník. Trenér František Vítek jej ve dvou letech nenechal vyběhnout, a to hlavně proto, jak uvedl ve svých memoárech, že to Kleónovi opravdu nešlo. Že mu to zkrátka neběhalo. Přes zimu ale dozrál a na jaře jej trenér poslal na start hned druhého dostihu sezóny, pojmenovaném po šampiónovi, jemuž také chvíli trvalo, než se z něj vyloupla hvězda - Phar Lapovi. Odskakoval jako desetinový favorit, ale čáru přes rozpočet sázejícím udělala start-cíl jdoucí xaverovská Aneta, na níž Kleón ztrácel 2 3/4 délky. Na konci dubna však již Kleón nezaváhal a jistě vyhrál trojkový dostih amatérů a poté deklasoval konkurenci ve dvojkovém Memoriálu Václava Vančury na 1800 metrů. Stylem šampióna převzal vedení už u mezníku 1200 metrů a do cíle pak na své soupeře nastřádal 11 délek.

Bylo jasné, že se rodí hvězda. A to navzdory Kleónově specifické cvalové akci, která rozhodně nebyla vzorem elegance a efektivity. I s ní pak v druhé polovině května velmi lehce o 4 délky vyhrál jedničkovou Cenu Mladé fronty na 2235 metrů, poprvé s Vlastou Smolíkem v sedle, a rázem se zařadil mezi nejžhavější derby-kandidáty. Pak přišla Velká červnová cena, ve které měl Kleón poprvé změřit síly s nejlepšími tříletky vedenými vítězi jarních klasik Redaktou a Zorrem. Ještě v polovině cílové roviny právě jim hrálo vše do karet - Redakta vedla, Zorro ji následoval, následně však přišel mohutný Kleónův finiš zvenčí a krásný souboj s Redaktou, který Kleón o 3/4 délky rozhodl pro sebe.

Favoritem Československého derby nebo jen jeho českých účastníků?

V takřka každé z předešlých sezón by kůň v Kleónově postavení nastupoval na start Derby jako favorit. Sezóna 1984 ale byla jiná, přinesla změnu, která do Kleónova osudu silně zasáhla. Státní závodiště Praha, které bylo nejen pořadatelem dostihů, ale zároveň plnilo i funkci současného Jockey Clubu, přišlo před sezónou s novinkou - poprvé po dvaceti letech otevřelo modrou stuhu i zahraniční, v tomto případě tedy pouze socialistické, konkurenci. A k 23. únoru, kdy byla uzávěrka přihlášek, registrovalo závodiště nejen 53 přihlášených hřebců a 31 klisen československých stájí, ale též 4 hřebce z Polska. A nijak slabé - Poláci přihlásili skutečné špičky dvouletého ročníku Akumulatiwa, Vilniuse, Kojaka a Jurora. "Nedojímá mne pláč našich majitelů, nám musí jít o konkurenci přinášející vyšší úroveň," komentoval tuto skutečnost tehdejší ředitel závodiště Stanislav Waksmundský.

Když se ukázalo, že právě tento ročník patří v Polsku k nejsilnějším a Neman pak dní před naším Derby vyhrál i tehdy podstatně prestižnější Derby v Rakousku, bylo jasné, že polští koně budou silnou konkurencí. Nakonec dorazili dva - Juror (Saragan) a Kojak (Dakota) a když se 24. června sešli s nejlepšími českými tříletky bojovat o čtvrtmiliónovou dotaci, Juror odskakoval jako favorit (24:10), Kleón jako druhá šance (28:10).


Juror s Kojakem v cíli Československého derby 1984, české účastníky není vidět. Foto Eduard Ziebiker

Odhad sázejících, že polský Juror je v poli nejlepším koněm (či alespoň vytrvalcem) se potvrdil, nikdo ale nečekal, že polská dvojice zasadí našim koním tak tvrdý úder. S příchodem do cílové roviny převzal Juror s Miki Melnickim vedení od tempo udávajícího Ekrazita, lehce se odpoutal od svých soupeřů a kráčel vstříc svému prvnímu klasickému vítězství. Ze soupeřů se mu přiblížil jen Kojak, kterého však nepustil blíž než na 2 1/2 délky. Zato za Kojakem zela sedmidélková propast a ani na jejím konci překvapivě nebyl Kleón nýbrž statečný Ekrazit, který navzdory aktivnímu průběhu dokázal Vítkovu hvězdu o 2 3/4 délky porazit. Před šestou Redaktu se vklínil ještě slušovický Čerkes.

Návrat na kratší tratě

Porážka od Ekrazita, rozeného vytrvalce, pro kterého bylo Derby posledním dostihem kariéry, jasně ukázala, že 2400 metrů je za Kleónovým distančním optimem. V srpnových "výběrácích", mítinku s přípravnými dostihy na Mezinárodní mítink, který se tehdy konal v Berlíně - Hoppegartenu, už Kleón nastoupil do 1800 metrů dlouhé Ceny Nikolase. Ač se proti němu postavil špičkový šamorínský mílař čtyřletý Pittsburgh, vítěz Velké jarní ceny z předešlého roku, na Kleóna nedělal žádný dojem a jistě o 3 délky jej porazil.

O tři týdny později konaný Mezinárodní mítink se pro české barvy nevyvíjel zrovna ideálně. V úvodní Ceně Sofie pro dvouleté skončila naše Vakance z šesti koní pátá, když dostih ovládla Scytia, o pár let později matka šampióna českých sprinterů Scyrise. Statečně bojovala dvojice tříletých klisen Creace a Redakta v Ceně Prahy, ale i tento dostih patřil polským koním zásluhou skvělé Jaka Badž, která měla před českou dvojící náskok půldruhé délky. Neuspěla ani Centurie v Ceně Moskvy, v níž skončila čtvrtá, necelých šest délek od vítěze a mj. 1 3/4 délky za druhým v cíli Kojakem. Po Mysově výbuchu v Ceně Bukurešti následoval už jen jediný dostih a jediná česká šance, kterou měl na svých kopytech právě Kleón.

Zatímco doma Smolík často uplatňoval svou oblíbenou taktiku - silný finiš na poslední chvíli ze zadních pozic, v Berlíně poslal Kleóna do čela už v polovině cílové roviny. V posledních metrech sice čelil silnému útoku polského Diagonala, po tuhém boji se mu však podařilo o hlavu zvítězit. Sezónu pak zakončil v Chuchli v mílové Velké ceně hlavního města Prahy, kde opět čelil polské konkurenci v podobě Bandoleta a Dervala, oba však s přehledem 1 3/4 délky dokázal udržet za sebou.

Kleon CenaBerlina
Kleón vítězí v Ceně Berlína na Mezinárodním mítinku v Německu

Zopakovaný mezinárodní triumf

Nebylo divu. že byl po sezóně suverénně zvolen Koněm roku a příznivci se již těšili na to, co ukáže jako čtyřletý. Museli si počkat až do poloviny května, kdy se Kleón ukázal a startu mílové Velké květnové ceny. Po přesvědčivém vítězství, osmém ve své kariéře, pak zkusil ještě kratší distanci 1400 metrů v Ceně Jazdectva. V závěru ale nenašel odpověď na skvěle finišujícího Myse a ač o vítězi rozhodovala cílová fotografie, odešel poražen. V červenci se znovu vrátil do Hoppegartenu, ale nikoliv na Mezinárodní mítink, ale na Hoppegartener Meile, jeden z mála mezinárodních dostihů, které tehdy středoevropské socialistické země nabízely. Tentokrát se ale se slávou domů nevracel. Porazil jej jak domácí Orantes, tak i polský Vilnius.

Dalším Kleónovým startem byly opět výběrové dostihy na Mezinárodní mítink, který se v roce 1985 konal v Maďarsku. Opět byla Kleónovým přípravným dostihem Cena Nikolase, ale protože v Chuchli začala stavba nové tribuny nebo přesněji začala být bourána ta stará a připravován náhradní chuchelský provoz, konaly se výběráky v Karlových Varech. A protože tam se distance 1800 metrů běhat nedá, byla Cena Nikolase vypsána na trati o 200 metrů delší. Kleónovi to však nevadilo a bez většího vypětí snadno vyhrál, deset délek před druhým Mauritiem.

A pak již přišel Kincsem Park a pokus o obhajobu Ceny Berlína. Nutno dodat, že obhájit vítězství na Mezinárodním mítinku se v 80. letech žádnému z našich koní nepodařilo a ač v historii několik dvojnásobných vítězů najdeme, vesměs jsou z doby, kdy mezinárodní mítinky byly vícedenní a příležitostí k úspěchu podstatně víc. Stejně jako o rok dříve ani tentokrát Vlastimil Smolík nečekal s finišem na poslední chvíli, s Kleónem převzali vedení a měli náskok několika délek. O značné vzrušení se v závěru postaral domácí Notórius, který s žokejem Pappem v sedle rychle ukrajoval z Kleónova náskoku, ale napajedelský rodák přece jen dosáhl cíle dříve. O krk.

Výjezdní doložka a tragický konec  

Ač tehdy nebylo získání blacktype statusu takovou modlou a fetišem jako dnes, chtěli napajedelští ještě před Kleónovým odchodem do chovu hřebce vyzkoušet i proti západní konkurenci. Nebylo to tehdy nijak lehké, ba nakonec se to ukázalo ještě komplikovanější, než si účastníci původně mysleli. Pro Kleónův debut byl vybrán 1400 metrů dlouhý dostih v Mnichově, kam jej měli doprovázet jak trenér Vítek, tak i žokej Smolík. Výjezdy do kapitalistické ciziny ale tehdy rozhodně nebyly samozřejmostí a nepodařilo se je zajistit ani pro reprezentaci země - Vítek ani Smolík nedostali výjezdní doložku, a tak Kleón odcestoval sám. Trenér jej 4 dny před plánovaným startem dovezl do Rozvadova, kde jej převzal Tomáš Mittelsteiner, rodilý Čech působící v Německu, svérázná postava tehdejší doby.

Kleón jel na konkrétní dostih, uvažovalo se i nad tím, že by po případném úspěchu mohl, podobně jako v té době Redakta, v Německu pod přípravou tamního trenéra v kariéře pokračovat. Všechny plány ale 15. září skončili. Na deštěm zkrápěné dráze se po zaváhání na startu jal stíhat své soupeře, zašlápl si však zadní nohou přední a způsobil si fatální zranění...

Takhle smutně skončila kariéra koně, který z 15 startů dokázal 10x vyhrát a 4x se umístit a jen v posledním osudném startu nemohl doběhnout na dotované pozici. Koně, který měl v Napajedlích nahradit svého otce Behistouna a jemuž se jako jednomu z mála československých koní podařilo dvakrát zvítězit na Mezinárodním mítinku socialistických států.

Miloslav Vlček    
foto archiv
  
Kleon5
A ještě jednou, opět s Vlastimilem Smolíkem v sedle. Foto Eduard Ziebiker







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net