Dostihový sport a jeho historie jsou plné pozoruhodných příběhů jak samotných dostihových koní, tak i lidí kolem nich. Jeden z nejbarvitějších nabízí život amerického žokeje Jamese Winkfielda, známějšího spíše pod jménem Jimmy či přezdívkou Wink. Dnes je tomu rovné půlstoletí, co 23. března roku 1974 dotlouklo jeho bojovné a statečné srdce.

 
Jimmy Winkfield, poslední Afro-američan, jemuž se podařilo vyhrát Kentucky derby, se narodil 12. dubna 1882 v Kentucky jako poslední ze 17 dětí zemědělského pachtýře. I díky míst narození měl ke koním blízko a  měl díky místu narození ke koním blízko a už v sedmi letech se bez sedla proháněl na tamních koních a ve stáji pracoval ještě mu nebylo deset. Malá postava a nízká hmotnost jej nasměrovaly k žokejskému řemeslu a už v patnácti se poprvé zúčastnil dostihů. Start se mu ale vyloženě nevydařil, protože hned po prvním dostihu vyfasoval čtyřletý distanc kvůli incidentu na startu.



Ale už v roce 1900 se vrátil a v sedle koně jménem Thrive finišoval třetí v Kentucky Derby. Hned následující sezónu derby v sedle His Eminence vyhrál a o rok později vítězství zopakoval v sedle Alan-a-Dale a byl druhým žokejem historie, jemuž se podařilo vítězství v nejcennějším americkém dostihu zopakovat. Úctyhodnou bilanci doplnil následující rok třetím místem. Přesto žokej černé pleti neměl v USA na růžích ustláno a ještě tentýž rok dal Spojeným státům vale a odešel do Evropy, přičemž svou roli podle některých zdrojů hrál i strach z Ku-Klux-Klanu.

Jeho kroky ale nesměřovaly do kolébky turfu Anglie, ba ani do její věčné soupeřky Francie, nýbrž dál na východ. Krátkou dobu trénoval v Polsku koně pro jednoho amerického majitele, v roce 1904 byla ale angažován arménským ropným magnátem a jedním z velikánů tehdy velmi silného tamního turfu Michaelem Lazarevem a odešel do Ruska. Tam našel zemi zaslíbenou. Vyhrával největší dostihy - jen do listin vítězů ruského derby se zapsal hned čtyřikrát, dokonce pětkrát uspěl v tamních Oaks a dvakrát opanoval derby v Polsku, třikrát se stal šampiónem žokejů. Stal se stal skutečnou celebritou, ročně vydělával ekvivalent 100 tisíce dolarů, žil v nejlepším moskevském hotelu, snídal kaviár a měl vlastního sluhu. Dokonce se oženil s místní aristokratkou Alexandrou. 

Nepřehlédněte: Coolmorský Paddington bude pendlerem. Na Novém Zélandu bude stát třetinu evropského poplatku

Život v luxusu ale ukončila bolševická revoluce a Jimmy se musel narychlo stěhovat. Nejprve do Oděsy, posléze i s koňmi do Polska. Jen samotná cesta, jejímž cílem bylo zachránit více jak 250 nejlepších plnokrevníků carského Ruska a trvala tři měsíce, během nichž ušli 1100 mil (část údajně vedla i územím pozdějšího Československa), by vydala na vlastní článek. Brzo se ale z Polska stěhoval do Francie, kde se znovu vrátil k dostihům, podruhé se oženil a počal dvě děti. V roce 1930 pověsil sedlo na hřebík a za uspořené peníze začal budovat vlastní stáj v Maisons- Laffitte.

Pak ale znovu do jeho života zasáhly světové dějiny. Úspěšný rozvoj stáje přerušil nástup nacismu a v roce 1940 se za pomoci Červeného kříže vrátil i s rodinou do USA. Tam již na něj ale společnost zapomněla, později se vrátil do Francie, kde zemřel. Ocenění doma se mu dostalo až později a v roce 2004 byl uveden do americké dostihové Síně slávy. O muži, jehož bohatý život jsme hrubě zkrátili do těchto pár řádků, vyšla kniha Wink, která rozhodně stojí za přečtení.

Miloslav Vlček
foto archiv

• Předchozí
• Další