S tím, jak v posledních letech domácí chov početně slábne, obracíme se často do nedávné minulosti k letům pro české odchovance podstatně veselejším. Když však zabrousíme do historie dál, zjistíme, že s výjimkou Napajedel byl domácí chov početně, ale i kvalitativně, nepříliš silný.
Dokladem budiž článek v Dostihovém programu z roku 1942, doby pro český národ mimořádně těžké, pro soukromý chov plnokrevníka ale poměrně zajímavé. Ale dejme již slovo 26. číslu DP, který upozornil na článek předního publicisty Radovana Šimáčka v časopise Českomoravský rolník a mocně z něj citoval:
Časopis “Českomoravský rolník” přinesl zajímavý článek red. R. Šimáčka o nynějším stavu soukromého chovu anglického plnokrevníka, který se v posledních letech počíná po stagnaci znovu budovati. Z článku uvádíme několik dat.
Chovem anglického plnokrevníka se u nás zabývá asi tucet chovatelů, kteří mají asi dvacet klisen, tedy o něco méně než polovinu stavu, který je nyní v protektorátním hřebčíně v Napajedlech. Jsou to následující majitelé:
O. a L. Stárovi v Radonicích, kteří zařadili do chovu zatím tři klisny, Cornelu, Činčilu a První partu, vesměs dobře známé z Chuchle. Jako plemeník slouží zatím vítěz Velké jarní ceny 1938 Torbágy (Santorb - En bloc). Hodnotnějším plemeníkem bude nepochybně vítěz Modré stuhy 1937 Tornado, až opustí dostihovou dráhu.
Hrabě Czernin v Dymokurech má rovněž tři klisny, Chypre, Boadiceu a Bajuanu, která se dobře uvedla svým prvním produktem, Besedou. Plemeníkem je tu First Start (Ossian/Fels - Anna Sacher), odchovanec Napajedel, který vyhrál wienskou Modrou stuhu 1931.
100 let českého turfu 1918 - 2017. Databáze tříletých koní klasifikovaných v ČR v letech 1921-2017
Václav Špaček ze Starburgu má na Xaverově u Počernic rovněž tři klisny. Je to Damalis, převzatá z Napajedel (nejlepší produkt Derilla), Princess Grehil a Šárka, která se sice na dráze příliš neosvědčila, má však cennou krev Tally. Hřebčín Xaverov nemá zatím vlastního plemeníka a jest odkázán na napajedelské hřebce, právě tak jako ostatní chovatelé, kteří vlastní po jedné klisně: Jaroslav Brodický v Prostějově (Éspiegle), Dimitrij Petrof v Hradci Králové (Ma-Ra), A. Varvažovský v Kralupech (Silvia), Jan Hulík ve Smilovicích (Majdánka), Jan Böhm v Dolním Cetně (Wara), Bohuslav Socha ve Lstiboři u Českého Brodu (Valaška), Miroslav Šturc v Čerčanech (Roulette), Zem. statek Moštěnice (Corva), Vratislav Chromý (Riga), hr. Leopold Sternberg (Hector’s Dear) a M. Šimková v Písku (Sláva).
Kromě hr. Sternberga, jehož Hector’s Dear stojí v Napajedlích, mají všichni uvedení chovatelé klisny na svých statcích. Někteří z těchto pěstitelů mají v úmyslu svůj chov budovati dále, jiní majitelé stájí hodlají jej založiti.
Tento soukromý chov, je ovšem doposud příliš slabý, záleží však hlavně na tom, že byl učiněn počátek. Před prvou světovou válkou český soukromý chov plnokrevníka, representovaný čáslavským zvěrolékařem V. Wágnerem, docílil mezinárodních úspěchů s vítězem hamburgské Modré stuhy Macdonaldem, a nezbývá, než si přáti, aby i z nového chovu vyšel plnokrevník, schopný cválati v Macdonaldových šlépějích.
Dostihový program č. 26, 1942