Máme za sebou první ročník Velké pardubické s nově upraveným Taxisovým příkopem. K předchozí úpravě došlo v první polovině 90. let a jedním z impulsů byl i zřejmě nejméně podařený ročník v historii Velké, který se konal přesně před 29 lety 11. října 1992.

Tehdy, v opojení z nově nabité svobody, ale ještě bez vědomí vlastní odpovědnosti ke stanovení hranic oné svobody, vtrhlo na dráhu několik desítek militantních ochránců zvířat jen krátce poté, co byl dostih odstartován. Ti, jak se můžete přesvědčit z dobového zpravodajství včetně TV záznamu, nejprve způsobili odložení startu, poté přeběhli přes dráhu před najížděním koní na třetí překážku v kurzu malou vodou, jezdci se museli vybíhat přebíhajícím demonstrantům, což ovlivnilo i nájezd na nejtěžší překážku kurzu Taxis. "Za této situace se na Taxisově příkopu dalo čekat cokoliv," uvedlo tehdejší televizní zpravodajství. "Nakonec z toho sice byla pohroma favoritů, ale všech osm padlých koní vstalo."   

Na Taxisu skončily i naděje čtrnáctiletého Železníka s Josefem Váňou, který sice překážku překonal bez větších problémů, ale za ní neměl šanci se vyhnout francouzskému Hartiche, ztratil jezdce a šance na unikátní páté vítězství byla pryč. Pro Velkou pardubickou přitom tento ročník mohl být odrazovým můstkem k dalšímu rozvoji. Pořádající Agentuře Century pana Libora Hlouška se podařilo získat sponzora věhlasného jména - společnost Martell, která stejný rok sponzorovala i Grand National. Šance na uzavření dlouhodobějšímu kontraktu ale byly pryč, pořadatel skončil se srdeční slabostí v nemocnici a nad budoucností Velké visel otazník, jemuž dodal i následující ročník, kdy se do cíle dostal jediný kůň -  Rigoletto s Liborem Štenclem. (miv)
 

• Předchozí
• Další