Zcela jistě lepší tečku za svým jezdeckým působením ve Velké si zasloužil žokej Josef Váňa, muž, kterému se podařilo získat pro dostihový sport mnoho nových příznivců a jehož příběh podnítil zájem o dostihy i u nedostihové veřejnosti.

Podle včerejšího vyjádření však už tentokrát definitivně s ježděním, minimálně v dostizích, končí. Velká pardubická tím přijde o jedno ze svých největších lákadel, které v posledních letech přivedlo do pardubických ochozů nemalou řádku diváků. Projděme si nyní všech 27 ročníků, kterých se Josef Váňa jako jezdec zúčastnil. Videozáznamy kromě cesty Josefa Váni tímto dostihem ukazují, jakou proměnou náš překážkový vrchol za tu dobu prošel, proměnou, na které má Josef Váňa, ať jako jezdec či jako trenér, neopominutelný podíl. 

1985 - Paramon, 2. místo
V době, kdy Josef Váňa poprvé okusil, co to je sedět na koni nad Taxisem, ještě Dostihový řád nevylučoval koně z další účasti v dostihu po pádu. Paramon tehdy padl na jedné z nejobávanějších překážek Hadím příkopu, který byl před úpravami z počátku 90. let opravdu zrádný ("málem mě v něm utopil, vzpomínal Váňa) a tehdy právě na této překážce pole řádně prořídlo. Ale Váňa znovu nasedl a do cíle přivedl Paramona na druhém místě, byť s velkou ztrátou na vítězného Festivala.
 



1986 - Paramon, pád na Hadím příkopě
Situace se opakovala i o rok později, ale tentokrát Paramon před Haďákem štycl a vyklopil Josefa Váňu do příkopu. Vyhrál tehdy Valencio, první vítěz trenéra Františka Holčáka.
 

 
1987 - Železník, 1. vítězství  
První z triumfů s legendárním Železníkem, okořeněný navíc novým traťovým rekordem - poprvé se Velká běžela pod 10 minut. Druhý skončil vítěz z roku 1984 Forman.
 


1988 - Železník, 2. vítězství
Při druhém vítězství nechala dvojice Železník - Vaňa za sebou anglického Free Flow, který na nyní již dvojnásobné vítěze ztrácel 15 délek.



1989 - Železník, 3. vítězství
Rekordních 29 koní se postavilo na start ročníku, kterému dominoval souboj Fráze s Železníkem, který na poslední překážce dohnal Frázi a do cíle přišel opět první, po třetí v řadě.



1990 - Železník, pád na Popkovickém skoku
Jubilejní 100. ročník Velké si nemohl přát lepší obsazení. Železník, vítěz předchozích tří ročníků, se pokoušel stát se prvním vítězem 4 ročníků v řadě, proti němu nastupoval tehdy skvělou formou disponující Dynamit, který by v případě úspěchu byl prvním koněm historie, jemž by se podařilo získat double Derby - Velká pardubická. Popkovický skok, na kterém o padajícího Železníka klopýtl i Dynamit, udělal konec nadějím na výjimečný souboj. Vítězství si odnesla Libentýna, druhý vítěz Františka Holčáka.



1991 - Železník, 4. vítězství
Jeden z legendárních ročníků Velké pardubické a Železníkova velká stíhají jízda, kdy po pádu na Poplerově skoku dokázal dohnat obrovskou ztrátu a získat čtvrté vítězství.



1992 - Železník, pád na Taxisu
Další z ročníků, které si budeme navždy pamatovat, bohužel ale jen s negativní konotací. Po útoku tzv. "ochránců zvířat", kteří se dostali do dráhy v průběhu dostihu, pole muselo výrazně zpomalit před Taxisem, kde skončily i naděje Josefa Váni a Železníka. Vítězství si odnesl Quirinus.
 


1993 - Barok, pád na Taxisu
Na Taxisově příkopu skončily Váňovy naděje i o rok později, tentokrát k tomu nepřispěli "ochránci" ale sovětský Dogovor s jezdcem Chruščenkem, najíždějící Taxis v nesmyslné rychlosti, který před obávaným skokem vybočil a zbrzdil část soupeřů včetně Baroka. Vítězství získal Rigoletto, který dokončil jako jediný kůň.



1994 - Vyšehrad, zadržen
Pár měsíců po pádu v Baden-Badenu, který Váňu málem stál život, se znovu postavil na start Velké, ale svého Vyšehrada zadržel. Opět triumf Františka Holčáka zásluhou Erudita.



1995 - Matia Mou, 4. místo
Vítězství anglického It's A Snipa sledoval Váňa ze vzdálenosti pouhých 3 délek na čtvrtém místě v infarktovém závěru, kde se vítěz před cílem téměř zastavil, ale dokázal se znovu rozejít.
 

 
1996 - Vronsky, zadržen
Váňa slavil první vítězství, ale "jen" jako trenér. Z dvojice svých svěřenců Cipísek - Vronsky si vyhrál Vronského, Cipíska svěřil Voloďovi Snitkovskému, který dostih vyhrál, Vronsky, který ztratil podkovu i část rohoviny, byl zadržen.
 


1997 - Vronsky, 5. vítězství
Poslední ročník s koncovkou proti směru hodinových ročiček znamenal 5. vítězství pro Josefa Váňu a první, které si zároveň vychutnal jako jezdec i trenér zároveň. Dramatický souboj s Marketplace, který v závěru výrazně stahoval Vronskyho náskok, na vítězství to ale nestačilo.
 


1998 - Cipísek, pád na Popkovickém skoku
V roce 1988 začala Peruánova vítězná série, Váňa, tentokrát v sedle Cipíska, skončil na Popkovickém skoku.
 


1999 - Vronsky, 6. místo
Souboj Peruána s irským Risk of Thunderem sledoval Váňa v sedle Vronského s velkou ztrátou, Vronsky už tehdy na nejlepší neměl, nicméně pro Josefa Váňu to znamená další dokončenou Velkou.
 


2000 - Josef Váňa poprvé chybí
Asi nejhůře vzpomíná Josef Váňa na rok 2000, kdy poslal pozdě OSK na Velkou a dostihu se nezúčastnil, stejně jako žádný z trojice jím přípravovaných a do VP mířících svěřenců. Třetí triumf Peruána v řadě.

2001 - Storm of Fire, 8. místo
Další ročník, kdy Josef Váňa jako jezdec neuspěl, ale vítězství slavil jako trenér. Chalco s Peterem Gehmem tehdy v hodně diskutovaném závěru sebrali Peruánovi šanci na unikátní 4. vítězství v řadě, Storm of Fire odvedl to, na co jeho třída stačila.
 

 
2002 - Kedon, 3. místo
Začíná příběh o Váňově snu o vítězství na bílem koni. Kedon to nikdy až na vrchol nedotáhl, ale Váňa se v jeho sedle po pěti letech vrátil na tabuli. Pokračuje vítězná série německého žokeje Petera Gehma, který pro tento ročník dal přednost Maskulovi trenéra Radka Holčáka.



2003 - Decent Fellow, 3. místo
Přichází čas Registany a pokračuje série Petera Gehma. Váňa si ze svých svěřenců vybral Decent Fellowa, výsledkem bylo třetí místo za předchozím vítězem Maskulem.



2004 - Retriever, 2. místo
V roce 2004 jistě Josef Váňa netušil, že to, co se nepodařilo s Retrieverem, mu o pát let později vynahradí jiný nositel bílofialových barev stáje Köi Dent. Retriever byl koněm, kterému třída na vítězství rozhodně nechyběla, jen trochu více štěstí. Tady narazil na tehdy neporazitelnou Registanu.
 


2005 - Kedon, 4. místo
Dva svěřenci mezi prvními čtyři v cíli, vítězství však opět o vlásek uniklo - Decent Fellow, sedlaný Josefem Bartošem, doběhl půl délky za Maskulem druhý, Josef Váňa v sedle Kedona již s větší ztrátou čtvrtý. Favoritka Registana skončila na druhé překážce.  



2006 - Juventus, 2. místo
Obrovský úspěch Josefa Váni jako trenéra, který má první dva v cíli, jako jezdec se ale musel sklonit před uměním Josefa Bartoše v sedle Decent Fellowa.



2007 - Váňa po 7 letech poprvé chybí
Opět fantastická bilance trenéra Josefa Váni (vyhrála Sixteen před Decent Fellowem), sám Váňa ale Velkou pro zranění sledoval jen z tribuny

2008 - Juventus, 3. místo
Josef Váňa se dočkal - ve Velké se potkal se svým synem Josefem. Pokračuje vítězná trenérská série, byť jen díky chybě Marka Stromského v sedle v cíli prvního Amant Grise, který udělal drobnou chybu v kursu a musel být diskvalifikován a vítězství bylo přiřknuto Sixteen. Váňa skončil třetí a uvažuje o tom, že tato Velká byla jeho poslední. 



2009 - Tiumen, 6. vítězství
Žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. Slova o konci kariéry jsou zapomenuta, Váňa znovu v sedle a nečekaně vítězí! Tiumen ukazuje, jakou roli hrálo i to, jak si jej Váňa jako trenér vychoval a připravil k obrazu svému. Nezapomenutelný komentář Marka Svačiny a začátek celonárodního "váňovského šílenství", které znamenalo mnoho pro český turf a Váňovi vyneslo 3. místo v anketě Sportovec roku! 



2010 - Tiumen, 7. vítězství
Znovu diskutovaný ale korektní závěr, ve kterém Tiumen s Váňou porazili nejnešťastnějšího účastníka Velké posledních let Amant Grise.  
    


2011 - Tiumen, 8. vítězství
Série pokračuje, třetí vítězství Tiumena s Josefem Váňou v řadě a další 1-2 doběh pro koně v jeho tréninku, když Tiumen poráží Sixteen, vedenou Josefem Bartošem. Josefu Váňovi chybí pár dní do oslav 59. narozenin, konat se Velká později, překonal by rekord nejstaršího vítěze Vladimíra Hejmovského.  
  


2012 -Tiumen, 3. místo
Každá série jednou končí a ani Tiumen nedokázal vyhrát počtvrté v řadě. V jednom z nejkrásnějších ročníků Velké, kterému dala punc mimořádnosti vítězka Orphee des Blins, končí Josef Váňa s Tiumenem třetí za Roninen.



2013 - Tiumen, pár na poslední překážce
Příběh se uzavírá. Josef Váňa by si jistě přál lepší tečku, stejně jako by mu ji přáli snad všichni včetně největších soupeřů, ale nestalo se. Tiumen, obtěžovaný volným koněm, padá na poslední překážce a Josef Váňa poprvé kráčí cílovou rovinu Velké pardubické po svých. Potlesk tribun však hovoří za vše.




Miloslav Vlček


P.S. Jen škoda té tečky pro televizní kamery, ale i ti velcí mají právo na slabší chvilku.

• Předchozí
• Další