Nejúspěšnější dostihový víkend své jezdecké i trenérské kariéry prožil František Kovačík. V neděli zvítězil s Paretem trenéra Čestmíra Olehly v Nagrodě Zamknecia sezonu ve Wroclawi a hned následující den s vlastním svěřencem Mlynem nečekaně porazil ve Velké slušovické steeplechase crosscountry velkého favorita Demon Magica připravovaného ve Světlé Hoře.

Tento triumf mu navíc přinesl první jedničkové vítězství v roli trenéra i překážkového jezdce. To samo o sobě je velký důvod dozvědět se o Františkovi Kovačíkovi, který při dostihové kariéře ještě vykonává zaměstnání, více. 

Nejprve by mne zajímalo, jak jste se vlastně dostal k dostihovým koním?
Pocházím z malé obce Dvorce, nedaleko Bruntálu. Kdysi bývaly v obci statky, kam jsme jako děti po škole chodili pomáhat ke koním. Pak nás na ně posadili, a my začali jezdit. Tenkrát ve Dvorcích trénoval pan Matysík, a u něj jsem vlastně začínal. 

Máte za sebou velmi úspěšný prodloužený víkend. Bylo náročné zvládnout jezdit během dvou dní ve dvou zemích? A jak se vám vlastně jezdilo ve Wroclawi?
Ne, nebylo to náročné. Do Wroclawi to mám blíže než do Slušovic, bydlím a trénuji v Moravskoslezském Kočově nedaleko Bruntálu. Wroclawské závodiště se mi líbí, jezdím tam rád. 

Jak vysoko jste s Paretem a Mlýnem pomýšlel před dostihy? Čekal jste od nich vítězství?
Pareto byl favorit. Znal jsem ho z Velké Wroclawské, kde jsem ho jezdil a byl s ním třetí, tak jsem věřil ve vítězství. S Mlýnem jsem pravda doufal ve druhé místo, právě za favorizovaným Demon Magicem. Ale jsou to dostihy a podařilo se.

Jak tedy hodnotíte letošní sezónu z pozice jezdce i trenéra?
Běháme to, co nám kvalita našich koní dovolí. Letos jsem se sezónou spokojen, zdraví koní vydrželo, co víc si přát. Kvalitních překážkových jezdců moc k mání není a jako trenér malé stáje máte malou naději angažovat kvalitního jezdce. To je důvod, proč si jezdím koně sám. Svou jezdeckou kariéru nijak neřeším.

Pracujete jako obchodní zástupce společnosti Agrotechnic Moravia a přitom se ještě věnujete tréninku koní. Jak se to dá dohromady skloubit? 
Ano, jsem obchodník, to je pro mne priorita a každodenní chléb. Dostihový sport mám jako relax a zároveň dobití energie. Práce s lidmi je náročná a člověk si musí nějakým způsobem vyčistit hlavu. Tím jsou pro mne koně a dostihový sport. Časově je to velmi náročné, to nepopírám, ale zvládnout se to dá.

Zajímalo by mne kde, a v jakých podmínkách, trénujete?
Naše dostihová stáj je v Moravskoslezském Kočově, kde je terén spíše kopcovitý. Nacházíme se 10 kilometrů od Světlé Hory, kde trénuje pan doktor Olehla. 

Neuvažujete o rozšíření počtu koní v tréninku? Chystáte nějakou generační obměnu po sezóně ve stáji?
Letos jsme měli šest koní v tréninku a bylo to náročné. O rozšíření počtu koní zatím neuvažujeme, neradi děláme práci polovičatě. 

Hlavními tahouny vaší stáje byli letos vítěz Velké slušovické slušovické steeplechase crosscountry a pátý z prvního kvalifikačního dostihu Mlýn a čtyřikrát umístěný Nikan, který ukončil letošní sezónu třetím místem v Křišťálovém poháru. Jací oba jsou povahově? A kam by se podle vás třeba v příští sezóně až mohli dostat?  

Mlýn je pracovitým koněm a Nikan koněm velmi pohodlným až líným. Pan Ladislav Frančák zakoupil Mlýna před třemi lety s cílem startu ve Velké pardubické, tak to snad v příštím roce vyjde. Nikan je koněm velmi složitým a náladovým a tím děkuji panu majiteli Václavu Říhovi za jeho trpělivost. S největší pravděpodobností zůstane pro příští rok v proutkách nebo v klasikách - tak jak mu to sedlo v Křišťálovém poháru letos při Velké pardubické. 

A vaše plány do budoucna?
Žádné zásadní změny nechystám… 

(mze)

• Předchozí
• Další