Další úspěšný italský víkend má za sebou vedoucí muž šampionátu překážkových jezdců na Apeninském poloostrově Josef Bartoš. Výraznější výsledky zaznamenal v neděli, kdy v sedle mladých a velmi talentovaných koní trenéra Paola Favera ovládl dva grupové dostihy. Čtyřletého High Mastera, se kterým společně zvítězili už posedmé, dokonce hodnotí jako vůbec nejlepšího koně, na kterém ve zdejším turfu seděl. Je velkou naději pro Gran Premio, a to zřejmě už pro příští rok. V letošním vrcholu italské překážkové sezóny s „náhradníkem“ za zraněného Il Superstite zaznamenal Josef Bartoš šesté místo. Nyní už ale upíná své naděje směrem k Velké pardubické, kde bude v sedle jednoho z favoritů Zarifa. I o tom bude náš rozhovor.
V neděli jste dovedl do cíle mladé talentované překážkáře, tříletého Triple Pursit a o rok staršího High Mastera stáje Magog, v siepi. Předpokládám, že úspěch v grupových dostizích svědčí o jejich velkém talentu pro překážkové dostihy.
Moc mě obě vítězství potěšila. Triple Pursuit startoval teprve potřetí na překážkách a pokaždé vyhrál. Ale musím říci, že při prvních dvou startech s ním byl trochu problém, hůře skákal. Ale nyní už to bylo v pořádku a já myslím, že je příslibem do dalšího roku. A co se týče čtyřletého High Mastera, tak to je absolutní hvězda v Itálii. Nejlepší kůň, na kterém jsem tu kdy, co se týče překážkové kvality, seděl. Jezdil jsem ho osmkrát a jen jednou jsme byli druzí, jinak jsme vždy zvítězili. Je to kůň se silným úderným závěrem, což mi vyhovuje po taktické stránce. Vlastně jsme se jen vezli v závěsu, pak nastoupili a zvítězili jsme.
Znamená to tedy, že by měl být v brzké době High Master koněm pro Gran Premio?
Po zranění Il Superstita, kterého jsem měl původně jezdit, se rozhodovalo, který ze dvou čtyřletých koní trenéra Favera, tedy High Master a Company of Ring, poběží Gran Premio. Nakonec se rozhodlo, že High Master se zatím ponechá pro siepi, kde je potřeba nejen třída, ale i rychlost. Takže mohl vpodstatě běžet Gran Premio už letos. Každopádně by mohl být silným koněm už pro jeho příští ročník.
FOTO (Petr Guth): Grupa 1 úspěch s tříletým Triple Pursuit v Gran Criterium d´Autunno
Jak vlastně hodnotíte letošní ročník Gran Premia, nejen ze své pozice účastníka dostihu?
Koně z Francie určitě nebyli špatní, ale zažil jsem ročníky, kdy přijeli lepší koně. Takže o to více je škoda, že nemohl startovat Il Superstite, který mohl vyhrát. Jinak to byl poctivý dostih, i když úvod byl pomalejší. První tři skoky jsme skákali v pomalejším tempu, takže můj Company of Ring dost spěchal. Puloval a v závěru mu pak chyběly síly, už toho bylo na něho dost. A obecně můžu říci, že s výjimkou tribunního skoku a neštastného pádu irského koně a Ruby Walshe, to byl pěkný a čistý dostih. V cíli bojovalo pět koní o vítězství, bohužel jsem sledoval jejich souboj daleko za nimi.
Můžeme říci, že v letošním Gran Premiu došlo k jakési generační výměně koní? Zdá se mi, že v tomto dostihu, oproti třeba Velké pardubické, je mladší věk koně výhodou…
Ano, z loni nejlepších tu byl vlastně jen Frolon a startoval v něm také již Ole Companero, takže asi dvanáct koní šlo Gran Premio vůbec poprvé. Pro Velkou jsou potřeba zkušenější koně, kteří si Velkou již prošli, takže pro ni bych viděl jako ideální věk koně osm, devět a deset let. Naproti tomu v Gran Premiu je potřeba i na trati 5 kilometrů hodně rychlosti, takže tady mi přijde ideální věk u koně mezi 5 až 7 roky, maximálně do osmi let.
V průběhu sezóny jsme se spolu bavili o tom, že v italském turfu opět není vůči domácím aktérům úplně v pořádku platební morálka. Jak to vypadá s vyplácením dotací nyní?
Stále to ještě není dobré. Vyplácel se letos ještě rok 2012 a tak se platby zpozdily. V tuhle chvíli mám zaplacený měsíc duben.
Aktuálně máte 51 vítězství v Itálii a dalších 12 získaných po Česku. Kolik by bylo potřeba na rekordní počet vítězství v jedné sezóně v Itálii? A překonal jste svůj osobní rekord počtu prvenství v roce?
Přesné číslo rekordního zápisu v italských tabulkách ještě neznám. Ale co jsem zatím našel, tak se počet vítězství u šampionů v sezoně pohyboval mezi 65 až 70 výhrami, takže pokud by se mi podařilo zvítězit více než 70x, tak by to asi rekord byl. A svůj osobní rekord jsem měl dosud pod 60 vítězství v jednom roce, takže letos mám tedy svou nejlepší sezónu.
Jak by měla dál pokračovat italská překážková sezóna? Můžete ještě rekord udělat?
Už v sobotu se přesouvá sezóna do Milána, kde by se měly běhat každý týden dostihy. A poté jsou naplánovány čtyři mítinky v Grossetu. Mělo by se tedy jednat ještě asi o 12 až 15 dostihových dnů, takže se pokusím rekord ještě udělat.
Obraťme ale nyní řeč domů, respektivě k blížící se Velké pardubické. Jak vnímáte letošní situaci a konkurenci?
Také do Velké by se měli dostat noví koně, tedy koně, kteří ji ještě neběželi, takže i tady dochází k omlazení pole. To je pěkné, ale zaostává bohužel zahraniční účast. Co vím, tak by měl dorazit jeden kůň z Francie, a to je málo. Je to velká škoda, že je tak malá mezinárodní účast. Myslím, že by bylo zapotřebí, aby v příštím roce pořadatel udělal více proto, aby se nejen z Velké pardubické stalo skutečné mezinárodní měření sil. Myslím, že i rámcové dostihy s dotací přes 20.000 euro by měly být pro zahraniční koně zajímavé a cesta k nám by pro ně neměla být problémem. Mám čerstvou informaci, že alespoň přijedou z Itálie Raffaele Romano a Dominik Pastuszka, tak to je dobře.
Letošní Velká je otevřenou záležitostí, top-favorit mezi startujícími není. Do širšího okruhu favoritů řadím vítěze kvalifikací – tedy Universe of Gracie, Zarifa a Rabbit Wella a velmi zkušeného Klause. Zkušenost je také výhodou pro Modenu a Nikase. Vidím tedy pět až šest koní na vítězství. 6900 metrů poběží řada koní poprvé v životě a co to s nimi dělá, budeme vědět až příští neděli.
FOTO: Dvojice Josef Bartoš - Zarif patří k favoritům Velké pardubické
Budete v sedle Zarifa, se kterým tvoříte letos neporaženou dvojici. Jak je na tom podle posledních zpráv a jaké jsou vaše ambice?
Byl jsem si na něho sednout v tréninku a ještě společně absolvujeme jednu práci. Zarif je v pořádku a mám z něho dobrý pocit. Takže si myslím, že by vše mělo klapnout. Ambice jsou vždycky. Pokud bych měl říci, s čím bych byl nejvíce spokojený, tak to je samozřejmě vítězství, protože vím, jakého koně budu mít pod sebou. Ale protože je Velká samozřejmě také o štěstí, tak budu spokojený, pokud budeme do třetího místa.
Předpokládám, že se objevíte i v mnoha dalších překážkových dostizích v rámci dvoudenního pardubického mítinku.
Ano, v sobotu bych měl jet dvakrát a v neděli šestkrát, možná i sedmkrát. Hodně kluků je zraněných, takže budu hodně vytížený a bude to náročné. Ale těším se.
Michaela Zemanová