O víkendu to budou tři týdny, co Josef Bartoš utrpěl v Pardubicích zranění čelisti. Díky MUDr. Hrušákovi z plzeňské nemocnice se ale po týdnu vrátil do dostihového sedla a ten, kdo sledoval jeho výkony v sobotním Meranu, musel konstatovat, že jezdí ve velké pohodě a formě. Hlavní část našeho rozhovoru s Josefem Bartošem ml. se bude točit nejen okolo blížícího se vrcholu italské překážkové sezóny, tedy Gran Premio Merano Forst, kde by měl být v sedle loni druhého Dar Saida, ale dotkneme se i domácích ambicí. Ty nejbližší jsou v sobotu v Pardubicích, kde se pokusí Zulejku kvalifikovat na start Velké pardubické.

V sobotu se vám v Meranu velmi dařilo, zaznamenal jste dvě vítězství a dvě druhá místa včetně grupových dostihů. Vůbec nebylo znát, že jste nedlouho předtím utrpěl zlomeninu čelisti…
Musím poděkovat panu Váňovi, který mě po úraze poslal k panu doktoru Hrušákovi do plzeňské nemocnice. Mezi čtvrtým a pátým zubem mám prasklinu čelistní kosti až dolů, ale nemusel jsem podstoupit operaci. Dostal jsem dlahu na čelist, je to něco podobného jako mít sádru na zubech. V sobotu v Pardubicích to budou tři týdny od úrazu a po pátém týdnu půjdu na kontrolu a mělo by to být úplně srostlé. Pak bych měl dostat podobný ochranný kryt, jako mají hokejisté.

Nosíte dlahu jen při ježdění, nebo po celý den?
Nosím ji pořád, i v noci, jen při jídle ji nemám. Zpočátku jsem měl právě problém se stravou, první týden jsem mohl jen polévky a jogurty a hned jsem zhubl tři kila, 60 kilogramů už jsem neměl hodně dlouho... Ale moc mi pomohla manželka, která mi pak začala rozvařovat ryby, těstoviny a další potraviny, takže kromě masa už jím hodně věcí.

Vaše výsledky v sobotním Meranu byly skvělé. Očekával jste tak úspěšný den?
Dostal jsem se teď na ty nejlepší koně od Paola Favera. Raffaele Romano totiž v ten dostihový den, který jsem po úrazu musel v Meranu vynechal, utrpěl v siepi pád a prodělal operaci kyčle, takže je na dva měsíce mimo hru. Čekal jsem tedy dvě až tři vítězství. Můj syn mi vyčetl, že jsem neudělal hattrick... Bohužel se mi nepovedl dostih grupy tři pro tříleté koně. Nechal jsem si vítěze, kterého vedl Dominik Pastuszka, moc utéci, a i když jsem měl výborného koně, už jsme ho nechytli. Ale jinak jsem byl samozřejmě hodně spokojený.

Snadného vítězství jste docílil také s Dar Saidem, se kterým jste byl loni v Gran Premiu druhý. Předpokládám, že bude vaším partnerem v dostihu i letos. A jaký je vůbec ve srovnání s loňským rokem?
Kdyby se nezranil Raffaele, tak bych jel Frolona, ale takhle pojedu v Gran Premiu Dar Saida. V dostihu byl ve velké pohodě, příjemný na vedení a skokově perfektní. Oproti loňskému roku už mu ani metry navíc nevadí, šel trať 4500 metrů naprosto bravurně. Takže se na Gran Premio s Dar Saidem moc těším a doufám, že můžeme Alpha Two porazit.

Dá se očekávat v Gran Premiu podobná sestava jako loni, nebo by tam měli být i nějací noví talentovaní koně?
Myslím, že to bude hodně podobná sestava jako loni. Bohužel Faverova stáj přišla o dva nadějné koně, se kterými tam původně počítala. Jedním z nich je Rajasthan, se kterým jsem byl v dubnu druhý v grupě 1 Grande Steeplechase di Milano, ale bohužel se zaskočil do šlachy a letos startovat už nebude. A zranil se i Garynella. Ale do příštího roku musí stáj pan Favera nazbrojit, jinak už v Gran Premiu bude mít těžké uspět. Například i Frolon už má nějaké roky…

Koho se nejvíce obáváte z českých koní v Gran Premiu?
Demon Magic chodil pěkně, ale myslím si, že Alpha Two je o něco lepší. Takže hlavně jeho. A nesmím zapomenout na Kamelii, která má letos v Gran Premiu také startovat.

A ještě se zeptám, jak to v současnosti vypadá s italskou platební morálkou?
Nyní už platí Italové dobře. V dubnu a květnu doplatili dlužné výhry a procenta, a od té doby už chodí platby pravidelně, s tříměsíční prodlevou.



FOTO: Josef Bartoš se pokusí Zulejku v sobotu kvalifikovat na start Velké pardubické

Obraťme list do českého turfu. V sobotu povedete s poslední kvalifikaci na Velkou pardubickou Zulejku. Co od klisny kromě kvalifikování se očekáváte?
Za začátku sezóny to bylo s její výkonností slabší, ale v poslední kvalifikaci už se mi líbila moc, určitě by bývala byla na dotovaném místě. Seděl jsem na Zulejce teď v práci a vypadala dobře, má na umístění na tabuli. Jsem rád, že je v dostihu Orphee des Blins, která bude utíkat a nebude tak na čele francouzský žokej, který pletl kurz a dělal zmatky.

Budu držet palce, aby se kvalifikace se Zulejkou povedla, ale přece jen se zeptám, kdyby se to nepodařilo, koho povedete ve Velké pardubické místo ní?
Ještě půjde kvalifikaci od pana Zobala Templář. A kvalifikaci už má splněnu i Renard Argenté, ale to je výkonnostně horší kůň než Zulejka nebo Templář.

Jedním z koní, na kterých budete v sobotu v Pardubicích sedět, je Registanin syn Rafa, který půjde druhý překážkový dostih v životě. Jaký jste z něj měl minule pocit?
Měl jsem z něho výborný pocit až do překážky číslo 11, kde jsme měli problém, a musel dohánět soupeře, a to mu vzalo spoustu sil. Je ještě nezkušený, ale skokově je dobrý, skáče poctivě. Takže si myslím, že by to nemusel být marný kůň.

V neděli jste byl s Barateem třetí ve Zlatém poháru Elektrizace železnic Praha. Byl nejmladším koněm v poli. Má před sebou dobrou budoucnost?
Myslím, že ano. Líbil se mi moc už po druhém vítězství na překážkách a snažím se proto pokaždé mít možnost být volný pro účast v jeho sedle. Bude i vytrvalý, čtyři tisíce metrů uběhl jakoby nic. Jeho tvrďák kůň. Jeho parketou by měla být klasické steeplechase a proutěné překážky.

A na závěr našeho rozhovoru se nemohu nezeptat na vaše rodinné tréninkové středisko v Nebuželích. Co je u vás nového a jak se má hlavní hvězda stáje Omnibus?
U nás nic zásadního nového není. Letošní sezóna nám zatím nevychází úplně podle představ, ale pracujeme dále. A Omnibus měl menší zdravotní problém. Táta říkal, že Velkou cenu turfu už nestihne, ale chtěl by ho poslat na rakouský St. Leger, kde se mu už třikrát dařilo a zdejší dráha mu sedí. (mze)

• Předchozí
• Další