zanrovka2Český turf nyní čelí nepříznivé situaci, kdy klesá objem prostředků na ceny dostihů. Tento stav má hned několik příčin od změny sázkového zákona až po obecné ekonomické klima. Cílem tohoto článku ale není hledání příčin tohoto stavu, ale spíše pohled na to, zda jsou u nás ceny dostihů nízké i v porovnání s náklady na trénink, které jsou u nás nižší než ve většině dostihově vyspělejších zemí.

 

Na otázku, jaký je poměr mezi tréninkovými poplatky a cenou dostihů, nebo přesněji průměrným výdělkem, připadajícím na jednoho koně, dává každoročně odpověď Annual Report, nebo-li Ročenka IFHA, konference dostihových autorit. V poslední ročence, která se vydává vždy u příležitosti říjnové konference v Paříži, vyšla data, sestavená z údajů poskytnutých jednotlivými členskými zeměmi. Ty v nich srovnávají průměrné náklady na koně v tréninku s průměrnou výhrou, kterou kůň může v konkrétní zemi vydělat (suma dotací dělená počtem koní). Níže najdete tabulku, sestavenou z dat publikovaných v Anuual Report, z níž jsme vybrali data z let 2007, 2009 a 2011 (bohužel ne ze všech zemí jsou hlášení kompletní). Najdete v ní míru (v procentech), z jaké se v průměru majitelům ročně vrátí náklady na držení koní.  

Tabulka: Procento, kterým se v průměru majitelům vrátí náklady na držení koně v tréninku

  2007 2009 2011
Rakousko 22 16 13
Belgie 19 15 13
Bulharsko - 11 -
Česká republika 21 27 23
Dánsko 27 28 19
Francie 56 55 54
Chorvatsko 11 - -
Irsko 28 23 25
Itálie 46 36 44
Kypr 53 80 77
Maďarsko - 35 35
Německo 26 25 25
Nizozemí 15 12 21
Norsko 34 32 29
Polsko 34 37 42
Řecko 93 106 85
Slovensko 35 39 33
Srbsko - 15 14
Španělsko 24 20 26
Švédsko 39 37 52
Švýcarsko 18 18 17
Velká Británie 22 - 21
       
mimoevropské státy      
Argentina 52 57 53
Austrálie 48 40 40
Bahrain - 50 23
Brazílie 37 50 47
Hong Kong 112 101 128
Chile 70 72 85
Indie 125 112 128
Japonsko 64 65 61
Jižní Afrika 52 48 46
Jižní Korea 200 168 155
Kanada 40 - 37
Libanon 29 27 25
Mauritius 96 111 103
Mexico 56 - 26
Nový Zéland 42 - 34
Peru - - 85
Singapur 136 126 138
Spojené Arabské Emiráty 240 - 147
Turecko 77 118 109
Uruguay 58 70 -
USA 48 - -
Venezuela - - 45


Jak vidno, v roce 2011 se u nás majitelům vrátily náklady na držení dostihové koně v průměru z 23%. Ve srovnání s ostatními zeměmi je to údaj podprůměrný, v porovnání s evropskými státy si ale nestojíme až tak špatně. Pomineme-li země jako Kypr či Řecko, kde údaje z roku 2011 už dnes nebudou mít moc velkou vypovídají schopnost, pak zůstává téměř jediné Francie a Švédsko, kde se majitelům v průměru vrátí alespoň polovina ročních nákladů na koně.

Velmi nízkou návratnost mají majitelé v Rakousku, Holansku, Norsku, Švýcarsku, ale také ve Velké Británii, kde se majitelům vrací v průměru méně prostředků než u nás. Naopak výrazně lépe si v tomto směrou vedou státy Severní i Jižní Ameriky a především asijské země, v čele s Hong Kongem, výrazně lépe je na tom i Austrálie.

Data se dají interpetovat mnoha způsoby. V každém případě je vidět, že nejméně lukrativní je provoz dostihové stáje v Evropě, což můžeme připsat nejen celoevropským problémům s hledání zdrojů pro ceny dostihů, které minuly jen Francii, ale můžeme se na to podívat i podstatně optimističtějším pohledem - zkrátka dostihy jsou v Evropě pro majitele natolik zajímavé a lákavé, že jim stojí za to se jich účastnit i za cenu vysokých průměrných ztrát.

Vím, že možná někteří nad takovým závěrem kroutí hlavou, ale příklad Anglie ukazuje, že na tom něco pravdy je. Naopak asijské země vesměs těží ze skutečnosti, že tam dostihy jednak nemají tak hlubokou tradici jako v Evropě, a tak se na tamní vysoké dotace "neslétne" tolik zájemců, ale klíčový je zájem tamních sázejících, podpořený podstatně méně liberálním trhem s hazardem, díky čemuž jsou dostihové sázky tak atraktivní a přinášejí tolik financí tamnímu dostihovému provozu.

V porovnání s velkou částí evropských zemí s podobným poměrem provozních ztrát mají ale naši majitelé jednu nevýhodu. A to jsou vysoké pořizovací náklady na koně v porovnání s cenami dostihů. Teď nemám na mysli koupě ročků od domácích chovatelů, kteří jsou nuceni prodávat své produkty za stále nižší částky, ale spíše skutečnost, že dnes už je podstatná část nových koní pořizována na evropském trhu. Ač čeští majitelé nakupují z evropského hlediska více v nižších cenových spektrech, není výjimkou, že zamíří i mnohem výše. A tak ač třeba v Anglii je z provozního pohledu návratnost prostředků na držení koně nižší než u nás, pokud do toho započteme i pořizovací náklady, ty se v českých dotacích utápějí podstatně hůře, než třeba v anglických.

Ale abychom nekončili pesimisticky. Přes nepříliš veselou ekonomiku provozu stáje, klesající dotace i rostoucí náklady se náš turf může stále chlubit mimořádným zájmem majitelů, devizou, kterou by nám mnozí (podívejme třeba na Slovensko s podstatně "lukrativnějším" provozem stáje) mohli závidět. Teď jen, abychom si tuto devizu sami neprohospodařili.

Tiger baner article 







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking