Nerudovskou otázku Kam s ním? trenéři ani majitelé našich derby vítězů neřeší. Tedy pokud se týká nejbližších startů po modré stuze, naopak po skončení dostihové kariéry mohou se svými koňmi mít podobné starosti jako literární klasik s pověstným slamníkem.

Ale tento článek nebude o tom, zda mají čeští derby vítězové alespoň nějakou šanci uspět v chovu, ale o tom, kam naši tříletí premianti po derby míří, přesněji jaké dostihy jim majitelé a trenéři vybírají poté, co uspěli v derby. A jak tak činili v minulosti.

Současní vítězové Českého derby těží z rozdělení bývalého Československa v roce 1993. Slovensko si tehdy vytvořilo svoji vlastní strukturu klasických dostihů a ač termínové posuny prvních dvou českých klasik již neumožňují pokusy o československá klasická double, v derby šanci nadále mají. A využívají ji téměř bezezbytku. Z dosavadních 24 vítězů Českého derby (tedy včetně Gontchara) na Slovensko putovalo 15 koní. Kromě Gontchara je vynechali jen předchozí Šavujevovi derby vítězové Medeo a Darsalam (ovšem Temirkanov, trénovaný Šavujevem na Slovensku absolvoval oba dostihy), Mister Aviation a Laureat, odpočívající, stejně jako Darsalam, do St. Legeru, Talgado a Regulus, kteří cestovali do Německa, samozřejmě německý vítěz Indurain, Oaks dávající přednost Ready for Life. 

Taková je žhavá současnost. V dobách československých sice nevedly kroky našich vítězů derby tolik jedním směrem nebo přesněji ke konkrétnímu dostihu, přesto určitý směr nalézt můžeme - mezinárodní mítink (MM). V rozvinutých zemích se po derby, tedy v okamžiku, kdy mají tříletí za sebou svoji nejvýznamnější zkoušku na 2400 metrů, začnou na této distanci měřit se staršími. Samozřejmě třeba vítězové Epsom derby mají možnost zkusit další modrou stuhu v Irsku, ale podobných možností, kdy si jednotlivá derby v sousedních či blízkých zemích nekonkurují termínově, mnoho není, a tak tříletí vesměs vyrážejí proti starším. U nás takovou možnost v létě nemají. Zažitá a zřejmě neprolomitelná chuchelská pauza ale i absence srovnávacího dostihu na trati 2400 metrů nutí tříletky, toužící po srovnání, čekat až do poloviny září, kam se z konce srpna přesunul mítink s Velkou cenou českého turfu. Ani Karlovy Vary či Most se neodvážili zkoušku na 2400 metrů pro špičkové tříleté a starší vypsat, a tak absence jakéhosi King George u nás přetrvává.


Talgado měl po derby čtyři a půl měsíce pauzu, poté se vydal do listed dostihu v Drážďanech

Svého času byla v rámci střední Evropy podobným dostihem Kincsem díj, v dobách socialismu jedna z mála šancí na srovnání koní různých zemí, ale její věhlas, alespoň středoevropský, padl společně se železnou oponou. Ovšem dva z našich derby vítězů v ní síly změřili - v roce 1983 Taran a o 6 let později Lancelot. Lépe si vedl Lancelot, který doběhl třetí, Taran, tehdy velmi působivý derby vítěz, stačil jen na osmé místo. Už jsme uvedli, že v předlistopadových dobách většina derby vítězů šla po derby jedním směrem - k mezinárodnímu mítinku. Ale zatímco v 50. a 60. letech byl start v některém z dostihů MM první zkouškou pro vítěze Československého derby, v 70. letech již vítězové na mítink nešli přímo, ale skrze takzvané výběráky. Pro nepamětníky uvedu, že šlo o mítink vesměs kolem přelomu července a srpna, sloužící k přípravě a výběru nejlepších koní pro reprezentaci. Nakolik plnil svůj účel je dnes už jedno, jisté je, že právě Cena mítinku, otevřená tříletým koním na trati 2400 metrů, byla nejčastějším cílem vítězů derby. Seal, Elita, Veronal, Bohatier, Beller, Nelson, Cedros - ti všichni po derby startovali v Ceně mítinku a jistě pro ně není příliš dobrou vizitkou, že žádnému z nich se nepodařilo tento dostih vyhrát. Jedině Relief, který vyhrál předchůdce tohoto dostihu Zkušební cenu, dokázal svůj úspěch z derby potvrdit. Dalším smutným úkazem je relativně vysoký podíl vítězů, kteří po derby už vůbec jako tříletí nestartovali. Pomiňme koně jako Rih, Norbert, Juror a Indurain, zahraniční vítěze, kteří se vrátili domů, nicméně vedle nich najdeme dalších 7 vítězů (Cent, Corvetta, Sebestyén, Sudan, Dynamit, Lykeion a Medeo), pro které modrou stuhou sezóna (a mnohdy i celá dostihová kariéra) skončily. 

Až do Talgadova startu v listed dostihu v Drážďanech se jediný Regulus po triumfu v derby vydal na západ, ale jeho start byl spíše kuriozitou danou přáním majitele než promyšleným útokem na grupové scéně. Podobnou kuriozitou byl i start Trocadera na provinčním závodišti v Mimoni, což jistě také bylo dáno přáním majitele, kterým byla mimoňská (zákupská) stáj. Perličkou z dnešního pohledu je i menežování vítěze Československého derby 1967 Silvera. Ryzák, patřící k legendám našeho turfu, se po derby zúčastnil nejprve Ceny Bělehradu na MM na trati 1600 metrů, o týden později ještě v rámci MM Velké ceny socialistických států na 2800 metrů (5.) a poté vyhrál Svatováclavskou cenu na 1200 metrů. Ale časy se změnily a mění se i pro vítěze Českého derby. Letošní vítěz Gontchar se od derby na start nepostavil, ale právě on je koněm, který by mohl začít psát zcela novou kapitolu v dějinách poderbyových startů našich derby vítězů. (miv)

Vítězové Českého a Československého derby a jejich starty, následující po triumfu v derby
 

foto Petr Nowicki, Zenon Kisza

• Předchozí
• Další