Je to už rok a půl, co se po pádu koně v tréninku vážně zranil bývalý žokej a později trenér Ivan Kub. Ten rok a půl strávil po nemocnicích, nejdříve v Českých Budějovicích, poté v Příbrami a nakonec na speciální jednotce v motolské nemocnici, z níž putoval do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech. Během vánočních svátků stráví tři dny doma, na trvalý návrat domů si však bohužel bude muset ještě chvilku počkat.

Pomalu se však blíží ke konci Ivanův pobyt v Rehabilitačním ůstavu v Kladrubech, který si velmi pochvaluje. “Kladruby mi hodně pomohly a chvála, kterou jsem na ně slyšel, byla oprávněná. Absolvoval jsem tu spoustu různých cvičení a cvičebních bloků, učil jsem se samostatnosti, rovnováze, cvičení s celým tělem a různá protahování,” popisuje Ivan, co v Kladrubech dělal. “Poradili mi tu se spoustou věcí, udělal jsem si řidičák na ruční řízení a myslím, že díky Kladrubům budu dost soběstačný, soběstačnější, než jsem si na začátku představoval,” pochvaluje si tamní pobyt. “Bylo to tu prima a lidé, kteří se o mě starali, jsou fakt borci. Skvěle s Vámi cvičí, ještě navíc je s nimi sranda, takže jsem to tu zvládal po psychické stránce hodně dobře.”

Ač se v Kladrubech naučil takřka vše, co se naučit mohl a jeho tamní pobyt v lednu skončí, místo domů se vrátí motolské nemocnice na Spinální jednotku při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství, kde strávil podstatnou část své léčby. “Budou mi znovu dělat plastiku proleženiny, kterou jsem si přivezl už budějovické nemocnice a která mě stále trápí,” vysvětluje Ivan, kterého trápí vleklé problémy s proleženinou z prvních dnů své hospitalizace po zranění. “To je to jediné, co mě psychicky vždycky dostane,” stěžuje si. Doufá však a věří, že po další plastice už bude v pořádku. Nebýt jí, už by byl dávno doma a nejen doma, i na dostizích, na které se moc těší.

Zatím neví, kdy se mu podaří se na dostihy podívat. “Gombu asi nestihnu, ale věřím, že snad už v květnu nebo nejpozději v červnu na dostizích objevím. Doufám, že na Derby už se uvidíme a budu moci všem osobně poděkovat,” plánuje Ivan, kterého nepřestává dojímat štědrost turfmanů, které neutichla ani po ukončení sbírky prostřednictvím skvělé Nadace Jockey Clubu ČR. “Jeden z přátel a bývalý majitel, pro něhož jsme jezdil, nedávno trval na tom, že mi zaplatí invalidní vozík,” líčí rozechvělým hlasem

Nepřehlédněte: Překážkoví koně opět vylepšili rekord. Ze zahraničí už přivezli 47 miliónů korun

Na sledování dostihů v Kladrubech kvůli cvičení neměl tolik času jako předtím v Motole a sám přiznává, že jej lákají především tuzemské dostihy, nicméně přehled neztrácí a stále zůstává v kontaktu se svými bývalými kolegy od koní. Ve volných chvilkách si rád představuje, jak za nimi na dostihy zvládne dorazit i sám autem upraveným na ruční řízení. “Už se pro mě takové auto připravuje u Jirky Nedvěda. Díky doporučení řady lidí s podobným postižením jako mám já jsem zvolil Superba, se kterým mají hodně dobré zkušenosti,” líčí s viditelnou radostí ve tváři.

Jezdit hodlá nejen na dostihy, ale rád by se do dění kolem dostihových koní zapojit i aktivně. “Předběžně jsme byli domluveni s Vaškem Lukou, že bych třeba dvakrát týdně jezdil do Bošovic a pomáhal mu sledovat práce, protože těch koní má hodně a říkat mu své poznatky o koních, tak i o jezdcích. To by se mi moc líbilo.” Ale své plány do budoucna neomezuje jen na koňské aktivity. “Chci si užívat vnuka a další vnouče je na cestě, moc se na ně těším. A snad se nám podaří zrealizovat plán na stavbu malého bezbariérového domku, abych byl co nejsamostatnější a ulevil i mé skvělé manželce, která se mnou v našem panelákovém bytě bude mít hodně práce.”

“Byla to strašně dlouhá cesta, kterou jsem ušel a chtělo to hodně sil, abych to psychicky všechno zvládnul, proto chci moc a moc poděkovat všem za jejich podporu, která mi moc pomáhala a stále pomáhá. Všem přeji krásné Vánoce všem od koní a šťastný nový rok, hlavně hodně zdraví.”

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další