Tréninkové středisko Jalubí patří k těm menším v českém turfu, ale dokázalo se už zviditelnit. Zasloužil se o to zejména Catch Life, úspěšný nejen na italských překážkách, ale i v českém turfu. Svědčí mu zejména závodiště Světlá Hora, kde ze tří startů dvakrát vyhrál a jednou byl druhý. Jeho nejčerstvějším úspěchem je triumf v hlavním sobotním dostihu, crosscountry na 4600 metrů. S jeho trenérem a jezdcem Pavlem Kašným jsme probírali sobotní dostihy i plány pro další část sezóny. A dozvíte se také, že po zranění Ribelina v poslední kvalifikaci je zkušený jezdec zřejmě bez koně pro letošní Velkou pardubickou.

S Catch Lifem jste vyhráli suverénně. Už v minulosti se ukázalo, že mu zdejší dráha svědčí, v předchozím ročníku dostihu byl druhý za Rabbit Wellem a rok předtím zvítězil. Určitě jste šli i tentokrát bojovat o vítězství. Vyšel vám dostih podle představ?
Ano, vše vyšlo podle představ, neměli jsme v dostihu žádný problém. Vycházel jsem z toho, že bude vodit Love The Win a vepředu bude i Wild Danger, které si nesmím nechat moc utéci, protože ve Světlé hoře je krátká cílová rovina. Love the Win překvapivě ale dostih nevodil. Sedl jsem si tedy za Wild Dangera a dostih nečekaně vodil Igráček. Při posledním kilometru a půl jsme se na jednom z velkých skoků dostali před něho a už jsme si vítězství nenechali vzít.

A jaké jsou další plány s Catch Lifem?  Budete se vracet do Itálie?
Catch Life a i všichni další tři koně, kteří nám v sobotu startovali, jsou v pořádku, takže můžeme pokračovat dále. Catch Life si ale teď odpočine a pak jsme se domlouvali s panem majitelem, že na podzim zkusíme Pardubice. Mohl by se zúčastnit Ceny Labe nebo Ceny Vltavy při Velké pardubické. Ale to je ještě daleko, hlavně, aby byl zdravý.


Catch Life stáje Viktorie-UH se svým trenérem Pavlem Kašným vítězí v hlavním dostihu ve Světlé Hoře

Potěšila vás třetím místem ve Světlé Hoře také La Mezalie?
Mezalie je trochu hrr, žene ji hlava. Do kopce dává na rozdíl od Catch Life více síly a hodně se vydá. Takže když jsem ji pak chtěl z kopce rozjet, už to nebylo ono. Kdyby to byl dostih jen po rovině, jako například ve Slušovicích, tak by to bylo mnohem lepší. Ale La Mezalie sbírá stále zkušenosti a nezklamala mne.

Oproti předsezónnímu rozhovoru máte ve stáji dva koně navíc, dalšího jedničkového koně Borderlanda a pětiletou Casertu. Jak se vlastně ocitl u vás Borderland?
To mě jednou takhle při cestě autem zavolal pan Jalový a  ptal se mne, jestli nechci do tréninku Borderlanda. Byl jsem hrozně překvapený, ale samozřejmě mi to udělalo radost. Na první start jsme spolu vyrazili do Merana, kde jsme měli trochu problémy a byli třetí, a pak jsme obsadili v Pardubicích čtvrté místo. S Borderlandem je v plánu Merano a výhledově Poplerův memoriál při Velké pardubické. Hlavně je důležité, aby mu zdraví sloužilo. Stále může soupeřit s koňmi na tratích do čtyř kilometrů a je to perfektní skokan. A Caserta je u nás asi pět týdnů. V tréninku se ukazovala dobře, stíhala Catch Life, ale přece jenom je závodiště ve Světlé Hoře náročné pro koně fyzicky, takže to ještě nedávala a zastavil jsem ji. Ale je v pořádku.

S obhájcem vítězství ve Velké pardubické Ribelinem vás letos provází smůla, ani jednou jste se nedostali do cíle. Jak je na tom Ribellino po pádu v poslední kvalifikaci?
Letos to nějak není on, měl jsem pokaždé pocit, jako bych seděl na jiném koni. Bohužel po pádu na šestce v kvalifikaci má prasklou lebku a jak jsem se asi před  třemi týdny bavil s trenérem Kovářem, tak toto zranění ho vyřadí na šest až osm týdnů z tréninku. Takže velmi pravděpodobně je pro něj Velká pardubická bohužel letos ztracená.


Vítězný tým na dekorování po dostihu

A nedostal jste už nabídku na jiného koně do Velké?
Mne mají všichni trenéři a majitelé spojeného s Ribelinem, předpokládají, že pojedu jeho. A já nejsem takový, abych si někomu volal o koně. Takže jsem zřejmě bez koně pro letošní Velkou pardubickou.

A jak jste spokojený s vaší letošní stájovou sezónou?
Myslím, že naše sezóna je zatím dobrá a je to i zásluha celého našeho kolektivu, bez kterého by výsledky nebyly takové a kterému touto cestou  moc děkuji. Vycházíme spolu všichni dobře, pomáhá nám také majitel zdejší ho areálu pan inženýr Talák a jeho dcera. Moc si naší výborné spolupráce vážím. Mám štěstí na lidi kolem sebe, kteří mě zastoupí, když jsem s koňmi na dostizích.

Michaela Zemanová

Fotografie: Romana Nevěřilová, další její snímky si můžete prohnédnout zde

• Předchozí
• Další