Ač se nám to líbí nebo ne, český turf se již pár let nachází na sestupné trajektorii. Ta se týká takřka všech jeho odvětví či statistických veličin. Klesají počty koní v tréninku, počty aktivních závodišť, počty dostihových dnů i samotných dostihů. A co více, klesá i počet lidí či společností ochotných investovat či utrácet (v případě našeho turfu je asi přesnější ten druhý výraz) své peníze jako majitel dostihové stáje. Data monitorující vývoj počtu majitelů ale nepřinášejí jen negativní zprávy. Nabízejí podstatně bohatší spektrum informací včetně jedné velmi optimistické.
Začněme nejprve čísly. Podle statistik Jockey Clubu, uvedených na jeho internetových stránkách, bylo v roce 2008 u nás zaregistrováno 501 dostihových stájí se 409 majiteli. Letos je zaregistrováno 423 stájí, které mají 365 majitelů. Proč se liší čísla stájí a majitelů? Není to proto, že by někteří skuteční majitelé měli zaregistrováno více vlastních stájí, mnohem více se na rozdílu čísel odráží situace, kdy vlastníkem stáje je trenér, který na svého vlastního či pronajatého koně najde sponzora. Ale pro naše zkoumání ani tak není podstatné, zda budeme sledovat počty stájí nebo počty majitelů, jako spíše trendy a další souvislosti, které udávají vývoj.
Pokles počtu stájí za 13 let činí 15,5%, počet majitelů klesl o necelých 11%. To sice nejsou nijak malá čísla, ale když si uvědomíme, že za sledované období klesl počet u nás startujících koní o 24,9% a dostihů o 23,1% (v těchto případech jsme srovnávali data z roku 2008 s předkovidovým rokem 2019), není to až tak špatný výsledek. Mimo jiné i proto, že klesající počet dostihů zužuje i spektrum jejich nabídky a tudíž častěji tak dochází k situaci, kdy majitel nemá pro koně vhodný dostih, což rozhodně není fakt, který by pomáhal majitele udržet v dostihovém sportu.
Jockey Club vedle počtu zaregistrovaných majitelů každoročně uvádí i počet nových majitelů. A to jsou rozhodně zajímavá čísla. Následující tabulka, sestavená z dat publikovaných Jockey Clubem, ukazuje, že v letech 2008 - 2021 Jockey Club v průměru zaregistroval každý rok přes 60 nových majitelů. A co je potěšitelné, u tohoto údaje nevidíme kontinuální pokles jako u celkového počtu majitelů.
Vývoj počtu registrovaných majitelů v letech 2008 - 2021
rok | majitelé | noví | ti, co odešli |
2008 | 409 | 64 | |
2009 | 419 | 61 | 51 |
2010 | 404 | 61 | 76 |
2011 | 413 | 84 | 75 |
2012 | 416 | 68 | 65 |
2013 | 398 | 56 | 74 |
2014 | 385 | 53 | 66 |
2015 | 398 | 71 | 58 |
2016 | 379 | 44 | 53 |
2017 | 374 | 66 | 71 |
2018 | 379 | 66 | 61 |
2019 | 379 | 53 | 53 |
2020 | 353 | 43 | 69 |
2021 | 365 | 57 | 45 |
zdroj: Jockey Club ČR a vlastní výpočty
To je ta pozitivní stránka věci. Pokud si ale uvědomíme, že i při relativně konstantním počtu každoročně zaregistrovaných nových majitelů jejich celkový počet klesá, znamená to, že každý rok český turf nemálo majitelů opustí. Když jsme tato čísla dopočetli z dat Jockey Clubu vyšlo nám, že ročně v průměru ukončí činnost 63 majitelů.
Poměrně vysokou míru fluktuace potvrzuje ještě jedno naše zjištění. Porovnali jsme stáje, které se svými koňmi u nás startovaly v roce 2014 se stejným údajem z roku 2019. Kolik myslíte, že zůstalo po pěti letech stále aktivních stájí? Pouhých 48%!!! Je nutno uvést, že v tomto případě jsme jen porovnávali startující stáje a nikoliv registrované, drobné zkreslení je dáno i několika málo zahraničními stájemi, které u nás v těchto letech startovali, přesto je fakt, že během 5 let přišel dostihový provoz o polovinu stájí, velmi alarmující.
Nepřehlédněte: Komentář žokeje šampióna Václava Janáčka. Grupy v Baden Badenu si hodně cením
Zkusme se však na tato data podívat trochu s nadhledem. Na jednu stranu sice ukazují vysoký počet majitelů, o které náš turf přichází, na druhou stranu se mu daří velkou část z nich nahradit majiteli novými. Pořád má nemalý potenciál získávat nové zájemce o tak finančně náročný koníček, jakým držení dostihového koně je. Úkolem by mělo být snížit počet těch, kteří odcházejí. Důvody, které je k tomu vedou, mohou být a jistě jsou různorodé, ale asi se shodneme, že jedním z hlavních bude nenaplnění představ, s nimiž do dostihového sportu vstoupili. To je naprosto přirozený fakt u sportu, který je především hrou o nadějích, z nichž většina se nevyplní. Otázkou je, zda někteří z nových majitelů nevstupovali do našeho sportu s nereálnými očekáváními.
Tady jsem přesvědčen, že náš turf novým majitelům a potenciálním zájemcům o to se majitelem stát něco dluží. Dluží jim objektivně podané informace, co vlastnictví koně obnáší se všemi plusy i mínusy a možnými úskalími, spojené s jakousi "kuchařkou" jak postupovat, kde získat koně, jaké jsou možnosti, cenové relace, jaké všechny náklady jsou s koupí a držením spojeny, jaké jsou možnosti uplatnění i tréninku - zkrátka sumarizovaná objektivní data a informace, která potenciálnímu zájemci dají objektivní pohled na majitelství a provedou ho jeho začátkem.
Taková data asi nelze očekávat od trenérů, přes které dnes přichází zřejmě většina majitelů a kteří jim poskytují první informace. Jejich cílem není s myšlenkou na majitelství koketujícímu člověku vylíčit všechny možné strasti majitelského života v plné nahotě, ale spíše jej navnadit informacemi o té veselejší a optimističtější stránce majitelství. Poskytnout celé spektrum informací - to by měla primárně být úloha Jockey Clubu. Ten by měl připravit a vydat jakéhosi průvodce pro nové majitele s informacemi, daty, kontakty, zkrátka vším, co zájemce potřebuje a díky čemu nebude vstupovat do sportu s nereálnými očekáváními, kvůli kterým za rok či dva pln zklamání a hořkosti odejde. Z pohledu trenérů i takový zklamaný majitel pomůže překlenout jednu dvě sezóny, z celkového pohledu je však stejný majitel negativem pro prestiž a budoucnost našeho sportu, neboť se na závodiště už nikdy nemusí vrátit a svou negativní zkušeností může odradit další.
Miloslav Vlček