Před třemi týdny skončila dostihová sezóna 2015 a pomalu se začíná připravovat sezóna další. Jedním z těch, kteří se na její podobě budou podílet, především z pohledu propozic, je dlouholetý předseda Rovinové komise Jockey Clubu ČR dr. Jan Schulmann. S ním jsme si povídali nejen o minulé sezóně, ale především o té budoucí a o cestách, jak dojít k jejímu co nejlepšímu uspořádání.

 
Jak se vám, jako předsedovi Rovinové komise Jockey Clubu ČR, líbila letošní sezóna?

Nejprve začnu pozitivy. Určitě významným krokem byla smlouva s Mercedesem, který dnes hraje roli generálního sponzora. Nad očekávání dobře proběhl Pohár žokejů, to byla velmi povedená akce, byť z hlediska systému ve velmi nepovedeném termínu. Pozitivní je rostoucí rozsah sponzoringu finančně disponovaných majitelů, což je ostatně běžné i v provozu dostihových velmocí. Rovinové propozice prošly zásadním zjednodušením Doplňujících ustanovení, zkrácením penalizačních období a změnou tvorby penalit bez větších problémů, i když některé detaily ještě doladíme. Líbila se mi práce nových handicaperů, zejména v druhé polovině sezóny byly handicapové dostihy obvykle hodně vyrovnané a věřím, že se jim povede i avizované sladění handicapu s GAG, na což se připravují dlouhodobě ve spolupráci s německým handicaperem i handicapery ostatních středoevropských států.

Povedený Pohár žokejů v nepovedeném termínu, jak tomu mám rozumět?

Zjevné místo pro mítink s tímto distančním programem bylo tam, kde dříve byl sobotní pardubický rovinový mítink. Když takovýto den s širokou škálou distancí umístí pořadatel tam kde nakonec byl, samozřejmě dotlačen ke zdi ultimativním jednáním, protože odmítnout ty finance vlastně nemůže a nabídka je „berte to takhle nebo nic nebude“, vyvolá to tlak na celou řadu jiných dostihů, zejména Velkou cenu turfu a Velkou cenu Prahy, jejichž zvolený přesun byl nejlepší možností ze všech v podstatě špatných alternativ, přestože Velká cena Turfu kolidovala se St.Leger. Ale potenciál všech těch dotčených dostihů pak není maximálně využit a je to do značné míry nedostatečné využití finančních prostředků, kterých nemáme nazbyt. Uvědomte si, že například Cena Prahy je dlouhodobě nejkvalitnější dostih v našem kalendáři. Připomíná mi to vznik pardubického rovinového dne s milionovým Pardubickým St.Leger, koordinace žádná, my máme peníze a vy nám do toho nebudete mluvit, zkrátka slon v porcelánu. Tehdy jsme se nakonec nějak přizpůsobili, přesunuli ten pravý klasický St.Leger, což dodnes řada lidí kritizuje a termínová listina dávala roky celkem smysl a hle, ze dne na den ten docela úspěšný pardubický mítink zmizel, samozřejmě zase bez jakékoliv diskuse. Teď se situace opakuje s Pohárem žokejů. Dnes nevíme přesně zda-li, v jaké podobě a jak dlouho bude Pohár žokejů existovat, takže je těžké objektivně navrhnout nějakou odpovídající, ale zcela zásadní rekonstrukci termínové listiny.

Vraťme se ale k uplynulé sezóně a jejímu hodnocení.

Nelíbily a nelíbí se mi stále stejné věci. Před pár měsíci jsem na tomto místě v článku s názvem Z jiného úhlu pohledu prezentoval odlišný názor na priority tvorby termínové listiny, rovinových propozic a podpory českého chovu, od názoru prezidenta JCČR JUDr. Jiřího Charváta. Možná, že si ještě vzpomínáte „……. Řadu let jsem nepokrytě kritizoval předchozí vedení JC ČR, či spíše neprofesionální způsob rozhodování Rady, ve které neměli majitelé dostatečně kvalifikované zastoupení a která se v mnoha důležitých případech rozhodně nezatěžovala důkladnou analýzou podkladů.  .... Nové vedení JC ČR ve mně v tomto směru vyvolávalo jistou naději, ze které jiskřička stále ještě doutná i když mi některá rozhodnutí nové Rady také připomínají moudrost rčení, že pesimista je vlastně optimista, co si to všechno ještě jednou rozmyslel..... Finanční injekce pouze do několika málo jedničkových dostihů mi připomíná natírání fasády, za kterou se dům rozpadá…. atd.“ Ačkoliv se zjevně jednalo o názor podložený fakty, nebyl ze strany JC přijat s nadšením. Před doložitelnými skutečnostmi ovšem nemá cenu strkat hlavu do písku. Za posledních 10 let jsme ztratili 10-11 dostihových dnů na závodištích kat A, což je vzhledem k některým smíšeným programům řekněme 50 rovinových dostihů a to nelze tak snadno překlenout větším počtem dostihů na závodištích B a C. V roce 2004 bylo odběhnuto dle statistik JC ČR 377 rovinových dostihů a v roce 2015 335, což nevypadá na první pohled tragicky, i když 10% pokles počtu dostihů by měl každého řádného manažera znepokojovat. Ovšem bližší analýza odkrývá mnohem závažnější problém, protože srovnání čísel z let 2004 s letošními na A závodištích v počtu rovinových dnů je: Chuchle 22/20, Karlovy Vary 9/6, Most 9/5, Pardubice 2/0 a v počtu dostihů to znamená Chuchle 172/150, Karlovy Vary 61/42, Most 63/36, Pardubice 14/3. To je přibližně stejný propad v počtu rovinových dnů a dostihů na A závodištích o 25% a to by mělo víc než znepokojovat i hodně blazeovaného manažera. Je opravdu zásadní chyba, když jsou na Radě JC prezentována jen celková čísla s konstatováním, že je vlastně situace stabilizovaná, protože pro potřebnou úroveň řízení by bylo žádoucí prezentovat o hodně profesionálnější analýzu. K výše uvedeným číslům musíte ještě přidat dopad úsporných opatření jednotlivých pořadatelů, provedených postupně po roce 2008. Některé dostihy zmizely úplně a řada jich byla přesunuta do nižších kategorií. V důsledku uvedených skutečností se rozpadly dobře koncipované série dostihů pro některé distanční specializace, chybí nám bývalé handicapy I. kategorie, chybí nám bývalé dostihy pro klisny, chybí nám řada dostihů II. a III. kategorie atd. Dnes má slušnou příležitost seberealizace na rovině horní polovina koní I. kat a pak čtyřkoví handicapoví koně, ostatní mají v některých částech sezóny velké potíže najít vhodné dostihy. Katastrofální jsou červenec – srpen a ani nové vedení JC s tím již druhý rok nic neudělalo. Když se podíváte jak zásadními změnami procházejí termínové listiny a propozice některých významných dostihů v Anglii, v Irsku nebo ve Francii, pak těžko chápete, že u nás není téměř možné posunout termín C závodišti o týden a o A závodištích raději nemluvím.
Jádro problému spočívá v tom, že JC nevykonává při tvorbě termínové listiny dostatečně řídící a koordinační funkci a až na výjimky je nucen přijmout návrhy pořadatelů, protože nemá dostatečnou finanční páku, aby svoje pravomoci uplatnil a názory prosadil. Při diskusi o termínové listině jsou opakovaně návrhy Rovinové komise na lepší využití stávajícího počtu dnů a překlenutí letních mezer pořadateli odmítány. Je úsměvné, když se například diskuse o termínové listině 2016 neúčastní klíčový pořadatel, tj. Chuchle, protože neví kdy si televize najde čas na Derby. Slyšel jsem před nedávnem hlasy o marketingovém nedocenění dostihů a teď budeme snad uhýbat finále fotbalu, příště možná gorodkám a pak čemu? V roce 2016 nás čeká další propad počtu mosteckých dnů a jen díky vstřícné reakci karlovarského pořadatele nevzniknou zásadní problémy s Oaks. Mimochodem Karlovy Vary budou v příštím roce jediný A pořadatel, který tak navýší počet dostihových dnů, v tomto případě na 7. Z návrhu termínové listiny je vidět i menší počet dnů v Lysé a ve Slušovicích, ovšem bolestivá jsou především ta A závodiště, na které je třeba se soustředit. Nemá smysl finančně podporovat periferní závodiště, na kterých skoro nikdo nemá zájem běhat (Mimoň), která nedokáží zajistit dostatečně bezpečnou dráhu (Benešov) a nebo přidávat peníze kamkoliv jenom proto, že tam snad mají přijet nějací papaláši (Slušovice).
Myslím si, že velmi nešťastné je v této situaci rozhodnutí o snížení přihlášek a OSK na 3,5%, protože JC současně nenabídl pořadatelům alternativní zdroj financí a neposílil tím vlastní vyjednávací pozici, takže pravděpodobným důsledkem bude další pokles počtu dostihových dnů a zcela marná snaha o zlepšení struktury propozic, tudíž ta 1,5% úspora je vlastně pro majitele kontraproduktivní. Ano, když podáte pořadatelům prst tak samozřejmě chňapnou celou ruku a 50% podíl majitelů na vyplácených penězích v roce 2014 je obludný, ale bez nějakého dostatečně silného alternativního zdroje financování v rukou JC nelze dosáhnout potřebné míry kontroly nad termínovou listinou a strukturou propozic.

Jak by takový ideální stav podle vás měl vypadat?

To co potřebujeme a co se nám roky nedaří prosadit, je kontinuální rovinový provoz na A závodištích, doplněný semikontinuálním provozem na závodištích B a C. Samozřejmě to znamená v letních měsících soustředit provoz pouze na závodiště, která mají zavlažovací systém a spolufinancovat jejich zvýšené provozní náklady. Naše dostihová sezóna je krátká a platit cca 200.000 Kč/rok za koně v tréninku, který má snad dost možností běhat 5 měsíců, protože v té letní polopauze marně hledá co kde běžet, je opravdu luxus a dost majitelů to časem otráví. Když slyším argumenty typu, že jednou za dva týdny to v létě stačí, protože všichni si chtějí také vzít dovolenou a jakási průměrná kapacita dostihů není beze zbytku využita, tak nevím, jestli se smát nebo brečet. Podívejte se jaký přetlak přihlášek byl na ten podvečerní červencový mítink v Chuchli a to by snad mělo jako argument každému stačit.

Kde hledat viníka této situace?

Není vůbec důležité hledat nějakého viníka, ten proces rozpadu systému byl postupný a má i své vnější příčiny, ale je nutné hledat řešení. Poznámky na téma co kdo z předchozího vedení JC rozkradl, trousené bez jediného zveřejněného důkazu, tomu zrovna nepomáhají. Já bych předchozímu vedení vyčetl pouze to, že JC nemá v Chuchli majoritu a nyní musí na klíčovém závodišti čelit pozici minoritního akcionáře proti sdruženým akciím ostatních nepříliš vstřícně naladěných akcionářů. Dnes je stále JC ve stavu po částečně „nepřátelském převzetí firmy“ a to mu situaci komplikuje.

Vy nějaké řešení vidíte?

Alespoň částečné a okamžité ano. Je to Rovinovou komisí opakovaně navrhovaná obnova krizového fondu, který jsme již měli při povodních a který byl tvořen 5% odvodem z majiteli vyhraných peněz. Ano, je to zase řešení za peníze majitelů, ale je téměř systémové, vytváří prostředky v objemu cca 2,5 mil. Kč, které jsme zamýšleli využít pro řešení situace v letních měsících a alespoň částečné vylepšení struktury propozic. Dnes by ovšem muselo být prioritou kompenzovat nově vytvořenou finanční díru, vzniklou opravdu hodně špatně načasovaným snížením přihlášek a OSK o 1,5% a zabránit dalším ztrátám dostihových dnů a prohloubení mezer v propozicích. Jasně, že to nebude moc populární, každý by chtěl platit nejvýše 1% za přihlášky a OSK a běhat o dvojnásobné dotace, ale máte po ruce nějakých jiných 2,5 mil. Kč na zalátání té díry?

Co příjem ze sázek?

Jak tomu rozumím já, tak Betino sice vlastní licenci, ale de facto nechává podnikat bookmakery na bázi složte kauci a můžete se dát do toho, ztráta jde za vámi a zisk si dělíme. To je sice pro Betino bez rizika, ale pro dostihy bohužel také bez výsledku. Velké firmy specializované na dostihové sázky pracují s 10% marží, Betino chce 20%, ale proč ne, ovšem vypsané kurzy často odpovídají marži daleko přes 40%. Změna kurzů chvíli před startem pak opticky změní dojem při čtení technického výsledku, ale už nemůže generovat potřebný obrat. Každý, kdo za těchto okolností u Betina trvale sází, nepochybně potřebuje obzvláště silného ošetřovatele. Ty zdatnější v počtech to v lepším případě od sázení odradí, v horším případě to zkusí u „černých“ bookmakerů. Řeči o PMU považuji za nereálné, protože v sobotu a v neděli o naše dostihy zájem nebude, to je všude nabito a tady zase nikdo nebude chtít běhat třeba v úterý, o sponzorech nemluvě. Takže mnohem reálnější by bylo, aby nějaký princ políbil Šípkovou Růženku, pardon Betino a to se probralo z mrákot. Tomu se věnovat by bylo mnohem užitečnější než spustit nedávný hon na čarodějnice, když už jsme u té pohádkové terminologie.

Hon na čarodějnice?

No ano, mám na mysli případ slušovických vah. JC by měl ve všech svých krocích dbát příkladně na vlastní korektní chování a dodržovat striktně Dostihový řád, ale v tomto případě došlo ke zjevnému zákulisnímu ovlivňování orgánů JC, které rozhodují o vině a trestu, tj.  Pořádkové komise a Dostihového soudu. Podívejte se na stručnou rekapitulaci událostí. Dostihová komise ve Slušovicích určila viníky a potrestala je sankcí, odpovídající stejnému prohřešku například v Chuchli v roce 2012. Uznávám, že tyto sankce vypadaly nedostatečné, ale JC a ani nikdo jiný, se proti rozhodnutí Dostihové komise neodvolal v Dostihovým řádem udané lhůtě 48 hod k Dostihovému soudu. Namísto toho JC podal podnět Pořádkové komisi k přešetření případu. Pořádková komise případ zevrubně prošetřila, popsala ve svém rozhodnutí skutkovou podstatu a míru provinění jednotlivých účastníků, což bylo důležité shrnutí zjištěných faktů, avšak v rozporu s Dostihovým řádem zrušila sankce udělené slušovickou Dostihovou komisí a udělila jiné. Pro členy této komise, mezi kterými jsem také byl, není omluvou, že byli ujištěni o tom, že tento postup byl dohodnut a schválen na jednání předsedy Pořádkové komise mgr. O. Nového, předsedy Dostihového soudu JUDr. J. Červenky a prezidenta JC ČR JUDr. J. Charváta, že nemá právní vady a jeho cílem je případy řádně vyšetřit a odpovídajícím způsobem potrestat viníky, přičemž jim zachová možnost odvolání k Dostihovému soudu. Podobná dohoda je především flagrantním porušením nezávislosti rozhodování Pořádkové komise a právní vady se záhy také objevily, takže výsledné rozhodnutí bylo z hlediska platnosti pochopitelně nicotné. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno ve Věstníku 9.9.2015 a tentýž den přijala Rada rozhodnutí o podání odvolání proti tomuto rozhodnutí, aniž by si členové Rady předtím našli čas na seznámení se zdůvodněním rozhodnutí Pořádkové komise, tj. se zjištěnou skutkovou podstatou. Nicméně zápis z jednání Rady byl schválen a ověřen až 15.9.2015, takže nevím zda-li podání odvolání mohlo být provedeno v Dostihovým řádem požadované lhůtě 5 dnů a to by pak bylo dle § 465 DŘ nepřípustné a platilo by původní rozhodnutí Dostihové komise ze Slušovic. Nicméně o odvolání Dostihový soud jednal a to v pozoruhodném stylu „Teď to trochu překroutíme a když to nepůjde, tak to překroutíme ještě trochu více a my je nakonec všechny do tepláků dostaneme!“ , jak správně glosoval jeden můj vážený kolega. JUDr. Červenka, účastník prapůvodní právně vadné dohody o řešení prostřednictvím Pořádkové komise, totiž náhle prozřel a dovedl z pozice předsedy Dostihový soud k poznání, že podnět JC Pořádkové komisi byl vlastně odvoláním JC k Dostihovému soudu. Přeloženo do češtiny, žádný z funkcionářů JC není dle mínění Dostihového soudu dostatečně svéprávný a gramotný, aby si přečetl Dostihový řád a správně napsal petit a adresáta. A tak přišla ke slovu opět Pořádková komise, která znovu uvážila některé skutečnosti a rozhodla znovu o sankcích, tvrdší sankci zvolila jen v případě Jana Demeleho, upřesnila sankci u Jaroslava Šafáře a zopakovala své předchozí rozhodnutí u dalších dvou aktérů, což se ukázala být akceptovatelná tečka.

Jak vůbec dopadl podnět pana Zdeňka Mimry, který se rozhodnutí Dostihového soudu týkal, k Pořádkové komisi?

Pořádková komise jej odmítla jako neodůvodněný a učinila tak s odůvodněním, že se pan Zdeněk Mimra na jednání nedostavil. Háček je, že JC nemůže nijak prokázat, že jmenovaný byl skutečně včas a řádně pozván. Obvykle se v takovém případě jednání odročí a jmenovaný je pozván znovu, tentokrát průkazným způsobem. Ale odmítnutím byla Pořádková komise ušetřena trapného pokusu zdůvodnit právnickou fantasmagorii Dostihového soudu. Nicméně můj dojem je, že zjevně kompetentním právníkem zpracovaný podnět pana Mimry splnil svůj účel, protože jeho cílem bylo nepochybně ukázat všem, kterých se to týká, že další „červenkiáda“ může dost narazit a současně si ponechat podstatné trumfy z právní analýzy v rukávu pro případné soudní řízení.

Trenéra Mimry se ale týká objektivní zodpovědnost trenéra dle §324, ne?

Z Dostihového řádu vypadla obecná povinnost trenéra být při vážení, to zůstalo jen v případě jezdce amatéra a žáka a jen tehdy má objektivní odpovědnost trenéra za nasedlání koně s odváženým sedlem s příslušenstvím smysl. Jinak může být logicky trenér zodpovědný pouze za to, že nasedlá koně se sedlem s příslušenstvím, které od jezdce či žokeje dostal. Na znění §324 se při změnách jaksi pozapomnělo, ale s trochou zdravého rozumu se s tím samozřejmě lze vyrovnat. Na rozdíl od Dostihového soudu, také Dostihová komise ve Slušovicích a následně dvakrát Pořádková komise zdravý rozum použily a na straně pana Mimry neshledaly žádný důvod k udělení sankce, což jim slouží ke cti a teď může být ten paragraf v klidu přeformulován, alespoň doufám.

Zjevně Vám to stále leží v žaludku...

Abychom si rozuměli, rozhodně se nesnažím ochraňovat viníky, ale tady JC šlápl přístupem k řešení hodně vedle. Proč ale vlastně? Vždyť na začátku roku byl trenér, jehož koně šli zjevně dostih pouze pro práci a to opakovaně, potrestán pouze výstrahou, což je mimochodem také v rozporu s Dostihovým řádem a JC se nijak nevzrušoval, přestože je to podvod na sázející veřejnosti, ohrožení integrity atd. atd. Ale odvolání žádné! Kde se tedy nyní ta tendence manipulovat, překrucovat Dostihový řád a ignorovat běžné právní principy tak najednou vzala? To slušovické odpoledne bylo opravdu v mnoha směrech pořadatelsky nezvládnuté, avizovaní papaláši nedorazili, finanční injekce byla tudíž z JC vylákána pod falešnou záminkou a pan prezident to zjistil až cestou u Brna. No, mě by to také nadzvedlo, ale proč zajít tak daleko? Vždyť ovlivňování orgánů JC ČR, které mají nezávisle rozhodovat o vině a trestu, je nepochybně daleko závažnější prohřešek než prohřešky všech slušovických aktérů dohromady. Myslím, že by to mělo být pro všechny zúčastněné varování a JC by pro příště neškodila trocha sebereflexe, protože kauza mohla snadno přerůst meze jeho kompetence. Tentokrát naštěstí znovu nepřišel ke slovu se svou pochybnou kreativitou Dostihový soud, již připravení právníci nejméně tří protistran založili složku ad acta a vyhnuli jsme se tak následujícím soudním žalobám a praní špinavého prádla na veřejnosti, což určitě dostihový svět nyní potřebuje ze všeho nejméně.

Právníci, to tu ještě nebylo. To myslíte vážně?

Naprosto. Nebo myslíte, že by se pánové Mimra, Murzabayev a Šafář měli jen tak ve slepé důvěře svěřit, v případě dalšího odvolání JC, do rukou Dostihového soudu?

Dobře, soudní spor by v kombinaci s následnou dopingovou aférou asi moc dobré prezentace českému turfu nepřinesl...

Doping byl, je a bude v dostizích vždycky problém, ať už úmyslný nebo neúmyslný. Konečně máme v Radě JC dva renomované trenéry, kteří zastávají důležité funkce i v jiných dostihových organizacích a oba mají na svém kontě dopingový trest. Chci tím říci, že je třeba všechny případy řádně prošetřit, udělit odpovídající sankce, nedělat kolem toho zbytečné divadlo a dávat si pozor na to, co sdělujeme vnějšímu světu. Výroky typu, že si někdo vezme brufen nebo si dá silnou kávu, pak počůrá slámu v boxe a trenér tamtéž ustájeného koně má pozitivní dopingový nález, jsou tak hloupé, že napáchají pouze další škody. A hlavně je třeba mnohem více koní testovat, ale to je zase o penězích.

Jak vidíte svou další spolupráci s JC?

Předchozí dlouholetý prezident JC Ing. Václav Luka správně říkal, že kritika zvenčí je pěkná věc, ale mnohem užitečnější je pracovat na zlepšení stavu uvnitř organizace. Vadí mi, že ztrácíme spolupracovníky jako Ing. Pavel Viceník, což je na problematiku Dostihového řádu skutečný odborník, který se nechal prostě otrávit pocitem, že buší hlavou do zdi. Ten pocit velmi dobře znám z Rovinové komise a ta slušovická záležitost se mi také hrubě nelíbila, takže …. Ale stěžejní bod je, zda-li je vlastní profesionální názor vítanou součástí spolupráce s JC a nebo je vyžadována slepá poslušnost. Neplést s loajalitou prosím. Uprostřed slušovické anabáze to chvíli vypadalo, že vlastní názor překážkou je. Takže uvidíme, zda-li se nestanu definitivně nepohodlným.


Dr. Jan Schulmann je majitelem stáje MANEKO, její koně trénuje Zdeněk Mimra
Miloslav Vlček








    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking