Hlavní dostih úvodního mítinku letošní sezóny 95. Tipsport Gomba handicap skončil dokonalým úspěchem stáje Lokotrans, jejíž zástupce Jir Sun v dostihu potvrdil roli favorita a jistě zvítězil, zatímco další zástupce stáje Matello překvapil druhým místem. Úspěšný start do nové sezóny nebyl ale jediným tématem našeho rozhovoru s jejím majitelem Karlem Jalovým, s nímž jsme si povídali i o chovu, pardubických dostizích, nešťastné kauze Lady in Pink i problémech českého turfu.

 
Ptát se, jestli jste byl s úvodním dnem spokojen je asi zbytečné, že?
Spokojen jsem samozřejmě byl a také jsem byl potěšen, že všechno vyšlo tak, jak jsme chtěli a i průběh dostihu byl takový, jaký jsme se s jezdci dohodli. Oba koně zaběhli moc dobře, i když je mezi nimi rozdíl tak 10 kg. Zatímco s Jir Sunem jsme si věřili, Matello svým výkonem trochu překvapil. Přišel od Zdena Koplíka nervózní, ale takoví potomci Intella bývají, pak se však zlepšil se a srovnal. Byl jsem až překvapen, jak dobře oba běželi a ještě jsem se trochu s obavou ptal trenéra, jestli s výhledem dalších startů nebyli připraveni až moc, ale trenér mě ujistil, že to pro ně byl jen přípravný dostih. Jir Suna čeká 18. dubna listed dostih v Hannoveru.

Oba připravuje Luboš Urbánek ve Vašem vlastním středisku v Újezdu u Boskovic, kde, pokud se nemýlím, je dnes nejvíc koní, co kdy bylo a přišlo tam několik koní, které Vaše stáj měla u jiných trenérů.
Ano, je to tak. Vlastně jediní koně, které nemáme doma, jsou dva koně u Zdena Koplíka. Jedním je Magic Baron, kterého Zdeno skoro dva roky léčil a druhým je Subway Dancer, kterého trénoval už předtím, než jsem ho koupil.

Ve Francii už žádné koně nemáte?
Ne, všechny koně jsem z Francie stáhnul. Z dnešního pohledu nebyl šťastný krok je tam poslat a beru to jako svou chybu. Byla to před dvěma lety reakce na to, jak se vyvíjela sezóna tady, respektive jak se nevyvíjela podle našich představ. Až později jsem si uvědomil, že vlastně trenér, středisko, koně i lidé všechno bylo nové a chtělo to čas. Loni už se vše usadilo, Luboš si udělal manuál jak v nových podmínkách pracovat, lidé si sedli a bylo to hned na výsledcích znát. Ale trvalo pět let, než se to celé usadilo. Dnes máme skoro 40 koní.

Nepřehlédněte: V Krabčicích už přivítali sedm hříbat. Největší radost mám z hřebečka z Leo Gali, říká Pohanka

Dostihové koně jste z Francie stáhl, ale Vaše chovné klisny tam zůstávají. Budete stádo rozšiřovat?
Ve Francii na Haras de Beaufay pana Jiřího Trávníčka máme dvě chovné klisny - Eternity a Santa Padronu. Máme z nich letos dvě hříbata, obě nádherná, je to láska na první pohled. Chov ale nijak rozšiřovat neplánuji, maximálně zařadíme ještě jednu klisnu - Lady in Pink, která má velký chovný potenciál, ale ta zatím zůstává na dráze.Tři klisny ale budou maximální počet.

Když jste zmínil Lady in Pink, nemohu se nezeptat na Vaše odvolání k Dostihovému soudu proti její diskvalifikaci z Ceny prezidenta republiky. Jak mi sdělil manažer Vaší stáje Michal Lisek nerozporujete samotný fakt zjištění zakázané látky, ale způsob, jakým bylo postupováno po pozitivním nálezu A vzorku (viz starší zpráva).
Mám tady vedle sebe 14ti stránkovou žalobu na Jockey Club, s níž míříme k civilnímu soudu. Nejde nám o sankce, ale o to, aby se v Jockey Clubu někdo chytnul za nos, ona je i otázka jestli ta zakázaná látka je dle JC ČR opravdu zakázaná? Ve světle jeho rozhodnutí je Dostihový řád cárem papíru a dnes situace vypadá tak, že když se čtyři majitelé sejdeme s koňmi na louce, dáme dohromady peníze a budeme soupeřit o to, čí kůň vyhraje cenu, na kterou jsme se složili, budeme tam, kde je dnes Jockey Club. Legislativa je zbytečná, když se nedodržuje. V případě Lady in Pink bylo ze strany orgánů JC překročeno mnoho paragrafů Dostihového řádu včetně jednání Dostihového soudu.

Můžete nějaký uvést?
Nechci je dopředu zveřejňovat, ale snad jen jeden postřeh. Na jednání Dostihového soudu jsem byl přítomen, v zápise je uvedeno, že byli přítomni 4 členové soudu, ale já jsem toho čtvrtého, pokud nebyl schovaný někde pod stolem, neviděl.

Takže žaloba směřuje proti procesním chybám?
Ano. Víte, já si ani nemyslím, že to někdo myslel špatně nebo dokonce že by nám chtěl nějak škodit. To vůbec ne. Ale každý má své limity, věk, priority a měl by sám posoudit, zda je přínosem pro práci, kterou dělá, nebo to má jen jako zaměstnání. O to mi jde, aby tím soudem došlo k nějaké sebereflexi v Jockey Clubu. Mám pocit, že těch chyb je v poslední době příliš. Chápu, že je těžká doba, byl Covid, ale vemte si třeba nedělní zranění Simony Laubeové způsobené tím, že obě cesty v chuchelské rovině nebyly zakryty travou a kůň se lekl. Viděla vůbec Dostihová komise před startem dráhu? Podle mě je to pochybení jak pořadatele, tak Dostihové komise. Proto tvrdím, že je tady něco špatně - možná je třeba upravit Dostihový řád, možná je problém v lidech. Ale pořád jdeme po schodech dolů.
Podle mého názoru je klíč k řešení v samotné struktuře Jockey Clubu, které je z mého pohledu už překonaná. V Radě je 15 lidí zastupujících různé asociace, každý hájí své zájmy a už z toho je jasné, že to není moc operativní. Pojďme raději udělat vedle Jockey Clubu klasickou firmu, která bude vést provoz, řídit marketing a starat se o peníze a nechme zástupce jednotlivých asociací ať sedí v dozorčí radě této společnosti a kontrolují ji. Pokud tento "Jockey Club a.s." bude fungovat dobře, fajn, pokud ne, představenstvo se odvolá. Je spousta věcí, které by se ve prospěch našeho turfu daly dělat a nedělají, ale na to je potřeba upravit současnou legislativu JC ČR a to může změnit jenom nejvyšší orgán JC ČR, kterým je Rada. Otázka je, jestli v současném složení něco měnit chce.

Vy jste se chtěl před dvěma lety podílet na pořádání dostihů v Pardubicích či je přímo pořádat, měl jste zájem i o majetkový vstup do Dostihového spolku Pardubice. Trvá váš zájem, nebo byl především reakcí na tehdejší nejistotu ohledně dalšího vývoje sezóny v Pardubicích?
Ono to bylo před více lety než před dvěma,byla to především má reakce na stav po odchodu České pojišťovny jako sponzora Velké pardubické. Setkali jsme se s primátorem města Pardubic panem Charvátem, který chtěl po naší marketingové společnosti, aby mu pomohla s pardubickým hokejem a slovo dalo slovo a skončili jsme u dostihů. Myslím, že jsme si s panem primátorem porozuměli, ale pak přišla reakce dalších akcionářů, především pana Benýška a ani další nebyli vstřícní k našemu plánu a nakonec přišla Pojišťovna Slavia. Zájem z naší strany byl vážný, byznys plán měl reálné obrysy, ale už je to pryč.
Navíc současný postoj Pardubic se mi nelíbí, myslím, že jejich postup není v souladu se zájmy celého turfu a stanovami Jockey Clubu. Pardubice mají separátní smlouvu s Tipsportem, stejně tak separátně řeší práva na televizní přenosy. Když jsou členy Jockey Clubu, měl by toto vše zajišťovat Jockey Club a je pro mě nepochopitelné, že v tak malém rybníčku k takovým věcem dochází. Myslím, že i to je odrazem toho, jak Jockey Club dnes funguje. Navíc je nyní vše tajné, viz třeba smlouva s Tipsportem. V létě a na podzim přijdou do Česka dvě zahraniční sázkové společnosti, z nichž minimálně jedna pravidelně bere i sázky na dostihy. A protože nikdo nezná podmínky, jaké Tipsport má, tak ani nevíme, zda by si nová sázkovka mohla při některých velkých dostizích otevřít svou kancelář někde na závodišti a přijímat sázky nebo zda na to má monopol Tipsport. A je spousta podobných otázek. Zkrátka si myslím, že by se měly změnit stanovy a struktura Jockey Clubu a jak jsem již uvedl jako nejlepší řešení považuji zřízení komerční firmy, která bude řídit finance a marketing celého turfu a účastníci dostihového sportu ji budou kontrolovat.
Nyní ještě konkrétně k vaší otázce, před dvěma lety jsem inicioval jednání mezi pořadateli EJC a vrcholnými představiteli Dostihového spolku na téma pořádání EJC na pardubickém závodišti. Toto vstupní jednání bylo od představitelů Dostihového spolku velmi vstřícné. Na dalších jednáních jsem již nebyl, ale ve finále, mě osobně velmi mrzelo, že se EJC neuskutečnilo v Pardubicích. Zmíněné jednání bylo vyústěním problémů, které měli pořadatelé EJC s představiteli závodiště ve Velké Chuchli. Všichni si to asi pamatujeme, posunutí termínu EJC, plánovaný den Pražské plynárenské, který se stejně neuskutečnil a majitelé velkých stájí se na tento den museli složit, neb hrozila mezinárodní ostuda.

Děkuji za rozhovor a věřím, že se mezinárodně napjatá atmosféra uklidní a budeme si moci popovídat o dostizích i třeba za rok a to v daleko větší osobní pohodě, neb to co se děje, tak na klidu pro tvůrčí práci určitě nepřidá.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další