Za pár týdnů skončí letošní sezóna a pořadatelé začnou připravovat další. Největší část bude opět ležet na bedrech Velké Chuchle, o jejíž budoucnosti se živě diskutuje, i v souvislosti s nedávno zveřejněnými podmínkami pro zájemce o pronájem závodiště. Na ně, na současný stav chuchelského závodiště i výhled do budoucna jsme se zeptali ředitele pořadatelské TMM s.r.o. a jednoho z akcionářů Turf Praha a.s. Petra Drahoše.

Sezóna 2013 se pomalu chýlí ke konci a vy jistě už pracujete na další. Jak v tomto okamžiku příprava na následující sezónu vypadá?

To, co jsme řešili prioritně, byla otázka zprovoznění areálu po povodních a nalezení takového způsobu opravy a údržby dostihové dráhy, aby její technický stav umožnil obvyklý rozsah chuchelského dostihového provozu, který není zrovna malý. Důležitou a stále ještě aktuální otázkou je získání finančních prostředků na opravy těch částí areálu, na které se nevztahuje pojištění. 

Nedávno jste zveřejnili podmínky pro případné zájemce o pořádání dostihů v Chuchli, ať již formou kompletního pronájmu celého areálu, nebo jen formou á la klusáci na dostihové dny. Václav Luka důvody, které k tomu kroku TMM vedly, již na našich stránkách vysvětloval, jaký je pohled Váš?

Nejedná se o můj individuální pohled, spíše se jedná o názor představenstva společnosti a většiny akcionářů, který se opírá o objektivní hodnocení stávající situace a našich možností. Pro Velkou Chuchli byl pravidelný příjem ze sázek určitou jistotou do začátku každé dostihové sezony. Sliby, že příjmy od sázkových kanceláří půjdou i do dostihového sportu, se naprosto nenaplnily. To je pochopitelně výrazný finanční deficit, který omezuje naši snahu o zachování finančního rámce dostihů ve Velké Chuchli. Existuje řada názorů a stanovisek na to, jak by dostihový provoz v Chuchli měl být organizován, slyšeli a četli jsme konkrétní představy o tom, jak zlepšit financování chuchelských dostihů a celého českého dostihového provozu, jak lépe využít vnitřních zdrojů společnosti, případně zvýšit ceny v dostizích a počty dostihových dní. Chceme dát příležitost partnerovi, který by posunul dění v areálu o další příčku výš, přišel i s novými dostihovými a obchodními projekty. Naší snahou je prostě nalézt zájemce, který by dokázal lépe využít ekonomický potenciál areálu a v něm pořádaných dostihových dní. Konkrétní forma spolupráce se může precizovat až během případného jednání. Samozřejmě, že z naší strany by měl maximální podporu, a pochopitelně, že musí počítat s určitými omezeními danými prioritou areálu, kterou je pořádání dostihů. Rozhodně by měl na co navazovat, nešel by do prázdného obchodního prostoru. Uvidíme, jaká bude odezva.

Z podmínek, které jste zveřejnili, vyplývá, že v tuto chvíli máte zajištěné příjmy z oblasti reklamy a marketingu ve výši cca 5 miliónů korun. Je to na tuto dobu, tedy půl roku před začátkem další sezóny, hodně nebo málo? Pokud si z Vašich dřívějších vyjádření správně pamatuji, potřebujete z těchto zdrojů získat na sezónu cca 10 miliónů…

Deset milionů korun je naprosto minimální částka pro udržení dostihového provozu v rozumném rozměru, ale my máme povinnost zajistit i nutnou údržbu celého areálu a jeho rozvoj. V prvních osmi letech naší činnosti ve Velké Chuchli jsme byli schopni každoročně hradit investice a rozsáhlejší opravy v několikamilionovém rozsahu, ať již to byly generální opravy teras tribuny, vybudování a rekonstrukce stájí, sociálních zařízení, komunikací, síťových rozvodů nebo třeba komplexní rekonstrukce závlahového systému, startovacích boxů či bariery.

Už jsem se zmínil o zvyšující se nejistotě ve financování každé nové sezóny. Vezmu jednotlivé zdroje financování popořádku. O grantové prostředky, které by mohly částečně nahradit zvýšené odvody ze sázek a výpadek příjmů od ostatních sázkových kanceláří, se většinou žádá ke konci října, případně v listopadu. Rozhodování o nich probíhalo zatím vždy během června následujícího roku. Na jejich přidělení a výši má vliv tolik okolností, že je rozhodně nelze považovat za systémový a zajištěný příjem. Prostředky z Ministerstva zemědělství jsou pro letošek přislíbeny, zatím se ale nenašly odpovídající zdroje. Co se týče roku příštího, myslím, že dnes vůbec není situace na úvahy, zda bude možné počítat v příštím roce s těmito státními prostředky, či nikoliv. O tom, jak je napjatá situace v získávání finančních prostředků v oblasti reklamy, je asi zbytečné mluvit. Naším základním produktem je organizace firemních akcí na závodišti s využitím programu dostihového dne. Jedná se o normální obchod, kdy chce náš partner za utracené prostředky určitou protihodnotu ve formě služeb, občerstvení apod. 

Čili, slovo "zajištěné" je asi trochu nadsazené, prostě existuje určitý objem přislíbených prostředků. Ale už jsem zažil situaci, že i renomovaný a silný partner dostal povel k okamžitým úsporám a zrušil svoji smlouvu dva týdny před Velkou cenou "XY".

Ve funkci ředitele TMM s.r.o. působíte 12. rok, předtím jste podobnou roli zastával řadu let v Dostihovém spolku Pardubice. Jak se za tu dobu změnila situace pro získávání finančních prostředků od firem na pořádání dostihů?

No tak začátek v Pardubicích byl zcela mimořádný horor, nikdo nás nechtěl, kdekdo se bál pověsti ničitelů koní, tehdejší primátor MUDr. Stránský byl spíše zastáncem myšlenky vůbec dostihy zrušit nebo pořádat jen rovinové dostihy. Bál se špatného image pro město, kombinace afér Semtex a Velká pardubická mu připadala hodně špatná.  To byla ale zcela nestandardní a svým způsobem unikátní situace, ze které se podařilo nalézt východisko. V prvních letech to bylo jednoznačně podnikatelské prostředí Pardubic a Hradce Králové, které se na financování dostihů podílelo a bylo i naší významnou organizační a lobbistickou oporou. Nicméně to je příběh, který by se asi dnes už nedal zopakovat.

Od té doby prošla razantní změnou celá oblast využití sportu a sportovních událostí pro reklamu. Když si odmyslím i dnes docela častou situaci, že vedení firmy má osobní zájem na určitém sportovním oboru nebo klubu, tak se v současnosti jedná o sofistikovaný obchod ‚co mi za peníze, které po mně chceš, dokážeš nabídnout'. Nebo spíš jinak, co mi investice do reklamy u tebe přinese. Velké nadnárodní společnosti mají většinou přesně vymezené oblasti, ve kterých se mohou v reklamě projevovat, stejně tak mají i svoje tabu - obory kam prostě nesmí. Pochopitelně, že dobré jméno oboru, do kterého chtějí investovat své prostředky, je pro ně zásadní. A stejně tak jeho slučitelnost s jejich cílovou skupinou zákazníků. Dále je požadavek na jasná a zdokumentovaná čísla: počet a struktura diváků v areálu, počet televizních diváků, počet fanoušků na sociálních sítích apod. Výhodou je mít pohromadě přehlednou a kompaktní cílovou skupinu, jejíž tržní potenciál se dá empiricky doložit. Prostě 20 000 běžců při maratonu je příslibem konkrétní spotřeby bot, textilu, iontových nápojů a tak dále. Tuto výhodu dostihy nemají.  Velmi dobře počítat se naučily i střední a menší firmy, doba lehkomyslných investic do reklamy a sponzoringu, tak jak tomu bylo v devadesátých letech, se už logicky nemůže nikdy vrátit.  Obecně dnes platí, že zájem reklamních partnerů z oblasti spotřebního zboží se soustřeďuje na akce a sporty, kde je předpoklad oslovení konkrétního tržního potenciálu.

Jako obchodní šanci pro dostihy vidím oblast pořádání firemních akcí ve spojení s určitým reklamním plněním. Tam má určitě náš sport co nabídnout, proti jiným sportům má i své konkrétní přednosti. Bohužel to je obchod, který má určité náklady a poměrně velké nároky na investice do prostředí a vůbec technických podmínek. I z hlediska získávání těchto partnerů se jedná o zdlouhavou práci, která má své časové i finanční nároky. Naše finanční potřeba nejméně půl milionu korun, které potřebujeme k pokrytí deficitu jednoho dostihového dne, se zrovna nekryje s představou našich partnerů o tom, kolik je účelné u nás utratit. Z uvedeného se v rámci České republiky jasně vymyká Velká pardubická, která sebou nese i velmi slušný reklamní potenciál, který se pardubickému Dostihovému spolku a České pojišťovně podařilo úspěšně rozvinout.

Je dnes ještě doba, kdy vezmete prospekty Chuchle a obcházíte vytipované firmy nebo se dnes už "vyšlapat", omlouvám se za ten výraz, ale vhodnější mne nenapadá, mnoho prostředků pro dostihy nedá? Jak vlastně v praxi získávání nových klientů vypadá?

Asi první oblastí je snaha o udržení stávajících klientů. Pochopitelně, že každý rok oslovujeme formou prospektů a obchodních dopisů řadu společností, systematicky obesíláme reklamní agentury, zejména ty, které se věnují oblasti pořádání firemních akcí. Nicméně nejzásadnějším odbytovým kanálem jsou lidé, se kterými nás váže určitá osobní vazba nebo působí v dostihovém sportu. Důležitým faktorem je přivést vytipovaného potenciálního zájemce na dostihy a předvést mu akci jiného klienta v praxi. Nabízíme plný servis pro firemní akce od návrhu a scénáře programu pro konkrétního klienta, přes návrhy reklamy, pozvánek a jiných tištěných materiálů, až po catering.

Zastavme se u sázkového provozu, který by měl být hlavním donátorem prostředků. U nás bohužel nikdy velké sázkové objemy negeneroval, po změně zákona rapidně klesly i příjmy z něj do dostihového provozu. Často se ale mluví o možné spolupráci s francouzskou PMU, která ve Francii přijímá sázky i na zahraniční dostihy a posléze část, konkrétně 3% z obratu, posílá pořadateli. Při mém loňském rozhovoru s ředitelem jejich mezinárodní sekce Aymericem Verletem jsem nabyl dojmu, že to nejsou nijak lehce a automaticky získané peníze - za zmíněná 3% požaduje PMU kromě dat jako starty a formy i kvalitní televizní přenos a zájem PMU se podle jeho vyjádření řídí jednak tím, jak harmonicky budou zahraniční dostihy integrovány do francouzského programu i mírou reciprocity, tj. zda daná země sama importuje francouzské dostihy pro své sázky či nakupuje francouzské koně, zvláště klusáky.  Belgii se sice podařilo výrazně pozdvihnout domácí turf díky spolupráci PMU, ale začínali znova téměř od nuly a kvůli PMU dostihy přesunuly na všední dny. To by u nás zřejmě bylo kontraproduktivní, nicméně v souvislosti s klusáky, navzdory válce v jejich řadách, nestálo by za to zkusit uspořádat, ve spolupráci s PMU a klusáky, kteří u nás pořádají dostihy přímo pro plemeno francouzský klusák, což je dotováno francouzskou stranou, pár všedních smíšených odpolední typu čtvrtečních dostihů z 80. let a zkusit, zda by se to mohlo být přínosem?

Měli jsme opakovaná jednání se zástupci SIS, PMU, švédských sázek, spolupracovali jsme s Pferdewetten i Racebets, byli jsme v kontaktu se společností Betfair. V počátku našeho působení v Praze jsme hodně konzultovali situaci kolem potenciálu dostihových sázek i s bývalými vlastníky Fortuny. Byli jsme v kontaktu s novým vedením Sazky, máme velmi dobrou relaci s Fortunou. Nejen podle mého názoru není a nebyl v České republice potenciál pro implementaci dostihových sázek na kamenné pobočky, snad s výjimkou období 1990 a 1991. Co tomu brání, je dostatečná, levná a snadno dostupná nabídka sázkových příležitostí populárnějších sportů, příliš drahá infrastruktura a vysoké náklady spojené s celotýdenním provozem dostihových sázek, kdy jenom nákup roční licence, dekodéru pro jednu pobočku od SIS stojí přibližně 220.000 Kč. Pokud si může sázková společnost vybrat, jestli má nabírat sázky na fotbal s minimálními vedlejšími náklady nebo na dostihy, kde má platit měsíční poplatek za datový a obrazový signál, k tomu ještě další prostředky nutné pro překlad podkladů a komentář, tak jsme v jasné nevýhodě. A tomu ještě požadavek na podíl z výnosu ve prospěch dostihů, který u ostatních sportů nemusí řešit. Nakonec, FORTUNA, TIPSPORT i SYNOT měly nebo mají zakladatele a spolumajitele, kteří měli s dostihovými sázkami bohaté zkušenosti, případně se různou formou angažovali a angažují v dostihovém provozu. Určitě by případnou šanci na komerční využití dostihů nenechali ležet ladem.

Podle mě se otvírá prostor v oblasti internetových sázek s využitím IPTV a chytrých mobilů. To je ale oblast, kde bez aliance s partnerem ze země s významnějším sázkovým potencionálem, se kterým bychom participovali na provozu systému a nákupu práv, nemáme šanci. Logickým krokem by bylo sjednocení evropských dostihových sázek do jednoho mezinárodního sázkového poolu, s jedním datovým centrem a společným nákupem práv k obrazu, ale pokud vím, tak taková aktivita se zatím neprojevuje.   

Jak vy osobně vidíte budoucnost financování turfu u nás? Jsou ještě nějaké zdroje, které jsme nezkusili, či dostatečně nevyužíváme jejich potenciálu?

Momentálně čekám na seznámení se slibovanou strategií v oblasti marketingu nového vedení Svazu chovatelů a majitelů. Stejně tak i s novou koncepcí podpory koní českého chovu. Zatím s námi, pořadatelem největšího objemu dostihů a subjektem, který se asi jediný věnuje systematicky podpoře českých odchovanců, nikdo nejednal. Vzhledem k jejich společenské pozici a snazšímu přístupu do těch nejvyšších podnikatelských kruhů se domnívám, že můžeme být příjemně překvapeni. Pro mě, jako zástupce pořadatelů by bylo ohromným přínosem, kdyby vzrostl počet majitelů dostihových koní, pro které je dostihový sport nejen drahým koníčkem ale i součástí firemního marketingu, nebo, jako je to běžné v Anglii, rovnou součástí firemní kultury.  Příklady určitě existují, mohu uvést třeba jména Elektrizace železnic, MAENTIVA, CONSEQ, CK Martin Tour nebo RABBIT. Mimo to, že provozují dostihovou stáj, jsou členy Derby klubu, pořádají u nás svoje firemní setkání, akce pro zaměstnance a podobně.  Nejde jen o to, že se jedná o určitý finanční přínos pro pořadatele, ale prostě jde i o nejlevnější reklamu závodiště s možností komunikovat s řadou případných nových partnerů.

Samostatnou kapitolou je prezentace dostihů. Připadá mi, že už vůbec nevyzařujeme cokoliv mimo nás, bezprostředně v turfu zainteresovaných. Zprávy a informace na našich serverech jsou směrovány ke skupině tisíce až dvou tisíc dostihových fandů, spousta energie se věnuje vnitřní komunikaci v našem oboru a navenek už se vlastně vůbec neprojevujeme. Skvěle obsazené Velké ceny Prahy a českého turfu nestály ČT v pořadu Branky, body, vteřiny ani za jednu větu...

Jestli chceme zlepšit svou pozici v oblasti prodeje reklamy, nebo spíš otevřít tuto část obchodního prostoru, tak se prostě budeme muset soustředit na zajištění těch čísel, o kterých jsem mluvil v odpovědi na jednu z předcházejících otázek. Počty diváků, sledovanost přenosů, měřitelné aktivity na sociálních sítích. Efektivní cestou by mohla být koordinace alespoň základního marketingu mezi jednotlivými závodišti, společné oslovení klíčových osob ve vytipovaných společnostech, sdílení divácké databáze, koordinovaná aktivita na sociálních sítích a podobně.

Mluvíme o financích, reklamě, marketingu. Vidíte v dostizích, jejich pořádání, ještě nějaké jiné téma, které je podle Vás důležité a opomíjené?

Berte to pouze jako můj názor, ale podmínky pro start koní v dostizích musí mnohem víc chránit reprezentanty ekonomicky středních a slabších majitelů. Tedy výkonnostně vzato, průměr, který tvoří základ provozu všude na světě. Ti nejlepší mají k dispozici prakticky celou Evropu. Vzhledem k tomu, že všechna čtyři závodiště kategorie A, k tomu Lysá a snad Slušovice, mají možnost účinných závlah, nevidím důvod pro tak malé rozmezí nesených hmotností, rovněž tak délka penalizačního období se mi zdá neúměrně krátká. Jestli nám má zůstat stávající úctyhodný počet dostihových stájí, tak se zcela jistě nebudou ve své většině rekrutovat z majitelů s roční nákupní kapacitou mezi 5 a 10 milióny korun.

V tisku se objevilo několik výhrad vůči řízení TMM, odmítnutí auditu Turf Praha většinou akcionářů či neochotě dostihy dále pořádat apod. Chcete na to nějak reagovat?

Na takové formě polemiky se nechci podílet, v postupu á la klusáci nevidím řešení. Věřím, že jsme za posledních dvanáct let potvrdili, že dostihy jsou pro nás ve vztahu k Velké Chuchli prioritou. Snad by ukázaná měla platit. TMM během povodně okamžitě zajistilo funkci všech systémů nutných pro to, aby dostihový provoz nerušeně pokračoval, ve spolupráci s paní Chaloupkovou i náběr startek a přihlášek. Pro zachování kontinuity jsme přistoupili na přeložení dostihového dne Českého derby Rádia Impuls do Mostu, ačkoliv nám, i přes vstřícný přístup tamního pořadatele, bylo jasné, že to sebou přinese výraznou finanční ztrátu. Možná jsou o tom nějaké pochybnosti, ale i při řešení následků povodně pro nás bylo naprostou prioritou co nejrychlejší obnovení standardních podmínek pro dostihy. Jsem naprosto přesvědčený, že se to naší společnosti, jejím zaměstnancům a s pomocí přizvaných odborníků stoprocentně podařilo. Ekonomická realita, ve které se pohybujeme, si dle našeho názoru žádá nové řešení a zapojení dalších aktivních subjektů. Rádi jim dáme příležitost. To by mohlo náš turf posunout blíže ke spokojenosti všech zúčastněných stran.

Miloslav Vlček 

• Předchozí
• Další