Výkon par excellence předvedla v neděli v Polsku svěřenkyně Radima Bodláka Delight My Fire. Pod vedením žokeje Niklase Lovéna dokázala podruhé vyhrát zdejší největší překážkový dostih, Velkou wroclawskou na 5000 metrů. Sedmiletá tmavá hnědka tak pro svou majitelku paní Janu Preclíkovou zvítězila už podeváté a pokořila třímilionovou hranici na dostihových výhrách. Hlavním tématem našeho rozhovoru s  trenérem Radimem Bodlákem byla samozřejmě Delight My Fire a její úspěchy, ale zmínil se také o startech ve Švédsku a blízké budoucnosti.

Můžeme spolu nejprve rozebrat předchozí starty Deligh My Fire? Jak moc jste byl s jejími letošními výsledky spokojený?
Je dost možné, že mám koně jako je Delight My Fire jednou za život. Nerad bych, aby to vyznělo nějak nepatřičně, ale nechceme s ní běhat dostihy o dotaci sto tisíc korun, vyhrát čtyřicet tisíc korun a pak se plácat po ramenou. I proto jsme jí jako první dostih v sezóně vybrali start v dostihu grupa jedna v Miláně o 60 tisíc euro. Byl to dostih na rozběhnutí, proto jsme k němu také přistupovali s rezervou. „Delinka“ nastupovala proti rozběhaným soupeřům a mezi dobrými koňmi byla třetí, takže jsme byli spokojeni. Myslím, že kdyby měla start v nohách, tak mohla usilovat o vítězství, byla blízko vítězi.
Při druhém letošním startu byla druhá v Crystal Cupu. Už jsem to někde říkal, a řeknu to znovu, tenhle dostih vyhrál Jarda Myška po výborné taktice, klobouk dolů… Delight My Fire šla dobře a byli jsme s jejím výkonem spokojeni. Třetí start, kdy byla pátá v Meranu, beru na sebe. Chtěli jsme ji nechat startovat v kvalifikaci na Velkou pardubickou, ale měli jsme velký problém s jezdci. Nabídl jsem ji žokejům Matuskému, Stromskému a Faltejskovi, ale odmítli ji. Takže nakonec jsme ji jako náhradní variantu poslali do Merana do dostihu Listed na 3800 metrů. Věděli jsme, že je trať dostihu pro ni krátká, jela se takzvaně profouknout. Naším hlavním cílem zůstává Velká pardubická.


Druhé vítězství Delight My Fire ve vrcholu polské překážkové sezóny, tentokrát pod vedením Niklase Lovéna (foto: agataw.pl)

Vraťme se nyní k nedělní Wroclawi. Průběh dostihu byl podle očekávání?
Přiznám se, že mě trochu zaskočilo to, že Delight My Fire odskočila a musela „fírovat“, protože nikdo nechtěl jít do vedení a jezdci si dávali mezi sebou přednost. Niklas Lovén za této situace udělal dobře, že vzal dostih na sebe. Tempo odhadl dobře a „fíroval“ rozumně. Navíc klisna vypadala po dostihu tak, jakoby ho vůbec ani neběžela, a přišla do cíle bez škrábance.

A i dnes je v pořádku?
Ano, dneska byla vyklusat a vypadá dobře.

Vzhledem k tomu, jak málo času už do Velké pardubické zbývá a  přitom, že má Delight My Fire z Polska splněny kvalifikační podmínky, předpokládám,  že už před vrcholem sezóny nebude startovat. Ale kdo bude v jejím sedle ve Velké?
Ano, startovat již samozřejmě nebude. Už před Velkou wroclawskou jsme byli domluveni s Niklasem Lovénem, že ji ve Velké pardubické povede on.

Nyní obrátím list. Nedávno jste startovali s dvouletými koňmi ve Švédsku, ale nepodařilo se navázat na výsledky s loňskými dvouletými. Když jsem je sledovala na streamu, tak mi přišlo, že byl pro ně písek hluboký.
Do Švédska jsme s dvouletými koňmi jeli samozřejmě pro lepší výsledky. Podle práce jsem si myslel, že by mohli být v dostihu raz-dva. Loni jsme tam s dvouletými vyrazili později a těm písek problém nedělal. Naši dvouletí ale zatím proti těm loňským v podstatě cválali „po betonu“ .  Jiný než pevný povrch dráhy nezažili, bláto neznají. Na podkladu v Jägesro vůbec nevěděli, co mají dělat. Ale nevzdáme to a pojedeme do Švédska znovu, někdy na konci září.


Vítězný tým na slavnostním dekorování po Velké wroclawské (foto: agataw.pl)

Co vás v nejbližší době čeká, kam budete směřovat své svěřence?
Z českých závodišť to jsou nejblíže Slušovice a potom obsadíme dostihy v Brně. Dále se budeme, jak už jsem zmínil, chystat do Švédska. A pak už bude vše směřovat k Velké pardubické.

A otázka na závěr – jak jste spokojený s dosavadní sezónou?
Já spokojený jsem. Povedly se nám pěkné výsledky ve velkých dostizích – kromě Delight My Fire třeba také Celestě. To je také vynikající klisna. Sice zatím nevyhrála, ale mezi nejlepšími klisnami u nás a na Slovensku nikdy nechyběla mezi prvními v cíli. Bohužel hodně lidí měří dostihovou úspěšnost jen podle čárek, tedy podle vítězství. Těch tolik letos nemáme, ale jak jsem říkal, daří se nám ve velkých dostizích a to je pro nás důležité.  A povedli se nám také dvouletí koně, i když některé z nich zastavily šimbajny. Samozřejmě, že by sezóna mohla být i lepší, ale mohla by být i horší. 

Michaela Zemanová

• Předchozí
• Další