O vítězství ve Velké pardubické sní hodně lidí zainteresovaných v českém turfu. Šestadvacetiletému žokeji Janu Kratochvílovi se to povedlo v jeho desáté sezóně v dostihovém sedle. Navíc za extrémně těžkých podmínek a po finiši v cílové rovině, ve který ještě před poslední překážkou nedoufal ani on. S Janem Kratochvílem se v rozhovoru budeme ohlížet za pardubickým mítinkem, samozřejmě s  hlavním důrazem na 127. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou. Zajímali jsme se ale také o to, jak je celkově spokojený se sezónou a co ho ještě letos čeká.

Zajímavé překážkové dostihy byly Pardubicích k vidění i v sobotu, ale to jste jezdil jen jednou, zatímco v neděli jste byl v sedle celkem pětkrát. Čím vlastně vznikla tato nerovnováha?
Je to dáno tím, že hodně koní pana Váni je směřováno do Itálie, a tedy pro sobotní dostihy jsme neměli tolik koní. Pepča jezdil Roches Crosse a mě přenechal Rozinu, která nesla nižší hmotnost. A v neděli jsem měl původně jezdit vícekrát, ale pan Váňa mi řekl, že čtyři dostihy před Velkou pardubickou úplně stačí.

Jak jste byl spokojený s koňmi a dostihy, které předcházely Velké pardubické?
Když to vezmu popořadě, tak první jsem vedl Silk v Ceně Laty Brandisové. Ta odvedla svůj standard. Favoritkou byla Izynka a Silk doběhla za ní. Je to spolehlivá klisna a ukázala, že v Pardubicích utíkat umí, takže jsem byl spokojený. A spokojený jsem byl i s Changing Guardem v Ceně ČASCH. Tenhle kůň je odpůrcem běhu, ale povedlo se dovést ho do cíle na pátém místě. Pak pro mne přišlo zklamání s Rabbit Hawk Wingem v Ceně Vltavy, kde jsme byli favority. Bohužel nás potkal pád na překážce 6b. Naštěstí jsme oba zůstali zdraví. Rabbit Hawk Wing má pár odřenin, ale není to nic zásadního. A v Ceně Labe jsme přišli do cíle s Wild Dangerem na čtvrtém místě a z toho jsem měl velkou radost. Před Velkou pardubickou se tedy docela dařilo.


Velká radost žokeje Jana Kratochvíla v cíli 127. Velké pardubické s Českou pojišťovnou

Moje další otázka už směřuje k Velké pardubické. V jaký výsledek jste před dostihem doufal?
Přiznám se, že jsem o žádném výsledku ani nepřemýšlel. Spíš jsem si v hlavě promítal to, jak by měl vypadat průběh dostihu. Také jsem uvažoval nad tím, co s No Time To Lose udělá půda a tisíc metrů navíc. Bylo ale důležité, že byla v šatně před Velkou pardubickou výborná atmosféra. Hodně jsme se nasmáli, spadlo z nás napětí a uvolnili jsme se před důležitým dostihem.

O Velké pardubické se toho již napsalo hodně a vy sám jste bezprostředně po dostihu odpovídal na spoustu otázek. Mě by ale ještě zajímalo vaše hodnocení průběhu Velké pardubické po shlédnutí videa. Viděl jste na videu něco, co se vás bezprostředně týkalo a co jste třeba v průběhu dostihu nezaznamenal?
To ani ne. Spíše jsem si na videu ověřil svůj pocit, který jsem měl už v dostihu. A totiž to, že od „velkého Angličáku“ až po Havlův skok měl No Time to Lose krizi. A ta ho přešla až po vyběhnutí na první ze tří posledních překážek. Tam se vzpamatoval a začal cválat v pohodě. Ale nemyslel jsem si, že bychom ještě mohli francouzského koně porazit.


Majitel DS Paragan pan Gančarčík, Jan Kratochvíl, Felix de Giles, trenér Josef Váňa a Niklas Lovén na slavnostním ceremoniálu po Velké pardubické

V čem je tedy hlavní síla No Time To Lose? Co z něho udělalo vítěze Velké pardubické?
Byly to právě ty tři poslední skoky po trávě v kurzu Velké pardubické. On absolvoval dost skoků v Pardubicích v klasické steeplechase a má je „nastudované“. Je na nich stoprocentní.

Je po dostihu v pořádku?
Ano, je. Ono to po dostihu vypadalo, že je hrozně moc unavený. No Time To Lose  je totiž typem koně, který ze sebe v dostihu vydá všechno. Ale už na slavnostním ceremoniálu vypadal líp. A když jsem se na něho byl včera podívat, tak je na tom dobře.

Loni jste vyhrál s Mazhilisem Gran Premio Merano a letos náš největší překážkový dostih. I když se jedná o hodně odlišné dostihy, ceníte si některého z nich více?
Každý z těchto dostihů je opravdu jiný a společné jim je to, že to jsou oba velké dostihy. Vyhrát Gran Premio Merano je pro českého žokeje velká věc, ale jak už jsem někde říkal, tak snem každého překážkového jezdce u nás, a tedy i mým, je vyhrát Velkou pardubickou. Cením si tedy více Velké pardubické, i když jsem samozřejmě rád, že se mi povedlo vyhrát i Gran Premio.

Honzo, letos máte zatím 16 vítězství a z toho počtu je sedm prvenství ve velkých dostizích u nás i v Itálii. Jste tedy spokojený se sezónou?
Na velká vítězství je to moje dosud nejúspěšnější sezóna, ale na celkový počet vítězství zdaleka není. Loni a předloni jsem měl více vyhraných dostihů. Je ale pravdou, že mě dvakrát zbrzdila zranění. Nicméně Velká pardubická mi vynahradila vše, takže spokojený se sezónou jsem.


Velké vítězství Jana Kratochvíla viděli také letos diváci v Praze. S Tahinim snadno zvítězil v 11. Zlatém poháru Eľektrizace železnic Praha, a.s. (foto : Petr Nowicki)

Letošní dostihová sezóna ale pro vás určitě nekončí, protože ve středisku Váňových je ještě více koní pro italské dostihy a tedy zimní dostihový provoz, než tomu bylo loni.
Ano, hodně koní je směřováno do Itálie a já doufám, že tam budu i nadále jezdit. Už v sobotu jedeme do Milána, kam se nyní přesunula sezóna. Teď tam budou menší dostihy, ale také se tam pak chystáme na větší dostihový den.

A otázka na závěr – už proběhla oslava na počest vašeho velkého vítězství?
Decentní oslava proběhla už v neděli v Pardubicích a další by měla být za účasti pana starosty z Chyše ve čtvrtek. Bude to ale také menší oslava. Pokračujeme dále v sezóně a v tréninku, a musíme být co nejlépe připraveni na další dostihy.

Michaela Zemanová

Fotografie z Velké pardubické: Petr Guth, další jeho snímky si můžete prohlédnout zde     

• Předchozí
• Další