Martina Havelková patří více sezón mezi tuzemskou jezdeckou špičku a je v současnosti naší nejúspěšnější jezdkyní. V první desítce jezdců v šampionátu na rovině byla již několikrát, ale letos se jí povedlo poprvé proniknout do Top 5. V Česku zvítězila sedmnáctkrát a vyhrát dokázala také v Polsku. Vícenásobná vítězka Nikon Ladies Cupu, vypsaného pro nejúspěšnější jezdkyně, si sice letos nepřipsala vítězství v nejvyšší kategorii dostihu, ale docílila v nich několika umístění, jako například s Father Frostem, Anitschkou, Maydou nebo Raviellou. S Martinou Havelkovou se v rozhovoru ohlédneme za její letošní úspěšnou sezónou. 

Dosáhla jste vysokého počtu vítězství a také vašeho dosud nejlepšího výsledku v šampionátu. Rovněž jste se v šampionátu dostala nejvýše ze všech jezdkyň. Jste tedy spokojená se sezónou?
Sezóna pro mě byla dobrá. Do půlky sezóny jsem vlastně na našich drahách jezdila ze stáje, kde jsem pracovala, jen jednoho koně, protože zbytek koní běhal ve Francii. Od července jsem byla úplně na volné noze, takže jsem s počtem vítězství spokojená. Páté místo v celkovém šampionátu mě samozřejmě těší. Jen ale to čtvrté místo mi uteklo o jedno vítězství...

Co vám udělalo největší radost v tuzemské sezóně?
Radost mi udělalo každé vítězství, ale taky mě vždycky těší, když mám z koně dobrý pocit do dalších startů. Jezdila jsem letos poměrně dost dvouletých a myslím, že jsem často seděla na šikovných koních. Chuchelský hattrick, vítězství s Raviellou nebo jezdit Father Frosta je opravdu radost. Zrovna tak Ella nebo Gold of Gibraltar jsou vítězové, kteří mají pro mě svou cenu.


S Raviellou trenérky Záhorové zvítězila Martina Havelková ve dvojkové Ceně značky Fitmin a také ji dovedla ke čtvrtému místu v Ceně prezidenta republiky (foto. Petr Nowicki)

Jedním z dvouletých byl také Mount Q, se kterým jste vyhrála poslední hlavní dostih letošní sezóny. Jaký jste z něho měla pocit, třeba i směrem k příští klasické sezóně?
To je spíše otázka na trenérku, ale musím říci, že mě Mount Q mile překvapil. Byl dobře na dostih připravený a dokázal na dost hluboké půdě zvítězit lehce, a přitom to byl jeho teprve druhý životní start. Věřím, že manželé Myškovi budou mít na příští sezónu slušného koně, který bude dělat radost i majitelům.

Kdo z dalších dvouletých koní na vás ještě udělal větší dojem?
Většina dvouletých koní, na kterých jsem letos měla příležitost sedět, byla výborně nachystaných a měla pěkný dostihový projev. Kromě zmíněného Mount Q se mi moc líbili debutanti trenéra Pavla Tůmy. Vyhrála jsem s Res Judicatou, výborně šel při debutu Korfu a moc dobrý dojem na mě udělal Forrest Gump. Myslím si, že o něm ještě uslyšíme. Debutovala jsem i klisnu Love Connection trenéra Germiče, a i ona šla moc výborně. Nebo také Linovsky, který vyhrál svůj polský debut. Je radost takto připravené koně jezdit.

Několikrát jste také letos jezdila ve Francii, v Polsku a v Německu. Jak se vám v těchto zemích jezdilo? 
V Polsku jsem jezdila již zmiňovaného dvouletého Linovskeho pana Vocetky, který ve Wroclawi lehce vyhrál. Také jsem na tomto polském závodišti poprvé jezdila dostihy arabských plnokrevníků a hned ten první jsem vyhrála. To bylo takové příjemné zpestření. Ve Francii jsem se podívala letos na závodiště v Deauville, Clairefontaine, Nancy, Vittel, Strasbourg...Všechno to jsou hezká závodiště, zkušenosti z nich jsou k nezaplacení a každé dotované umístění mě potěšilo. Stejně tak i druhé místo s Alaska Runem v Drážďanech mi udělalo radost. Ve Francii je pro žokeje hezké, že z každé dotace, kterou vyjezdí, jde 14 procent na účet trenéra, ale 4 procenta z toho rozděluje trenér mezi svůj pracovní personál. Žokej ví, že jezdí i pro lidi, co připravují koně ve stáji.


Žokejka Havelková letos odjezdila v dostizích mnoho dvouletých koní. S Mount Q zvítězila v posledním hlavním dostihu sezóny, Podzimní ceně města Mostu (foto pro Hipodrom Most Jiří Kurzweil)

Předpokládám, že zůstáváte kvůli rodině v zimě v Česku. Čeká vás ale také nějaký odpočinek?
V Česku jsem mrzla každou zimu od vyučení. Když jsem byla u trenéra Josefa Váni nebo Františka Holčáka, nepřicházelo v úvahu odcházet po sezóně pryč!  Práce u koní je všude stejná v lednu jako v září. Zůstávám tedy nadále ve Velké Chuchli a práce je tu pořád dost. Teď hlavně s ročky, kteří se všechno učí, ale to mě právě baví. Odpočinku není moc, ale mé děti jsou přednější a společný odpočinek nějaký určitě bude. 

Otázka na závěr - co bude vaším cílem v příští sezóně, čeho byste ještě ráda dosáhla?
Cíl příští sezóny? Jezdit ve zdraví úspěšně dostihy a mít nadále důvěru majitelů a trenérů. Všem bych chtěla poděkovat za příležitosti v sezóně 2017 a také pořadatelům dostihů na všech českých závodištích za snahu dělat to co nejlépe. 

Michaela Zemanová

• Předchozí
• Další