Milým překvapením v Oaks bylo šesté místo svěřenkyně MVDr. Barbory Schillové Victory Bond, která v dostihu platila za druhou největší outsiderku a dělil jí nakonec  jen krk od čtvrtého místa. Pro pražskou trenérku to bylo v její nedlouhé kariéře vůbec poprvé, co vyslala svého svěřence na start významného dostihu.

Oaks pro vás znamenal vůbec první účast v dostihu nejvyšší kategorie, kterou byl hned klasický dostih. Pociťovala jste před dostihem odpovědnost? A jak jste vůbec prožívala chvíle před startem?

Byla jsem před dostihem klidná a v pohodě, protože pan majitel byl také v pohodě. Takže žádný stres jsem nepociťovala. Spíš takové očekávání a optimismus, kterého nám klisna dodala čtvrtým místem v Letní ceně klisen v Karlových Varech.

Victory Bond doběhla v Oaks šestá, v těsném kontaktu se dvěma soupeřkami. Před dostihem jste říkala, že budete ráda za každé placené umístění, ale neprojevila se  po doběhu u vás přece jen trochu lítost, že k zisku tabulového místa chybělo jen velmi málo?

Ano, je pravda, že po dostihu jsem byla trochu zklamaná, vždyť nás dělila hlava od páté Beryasky a vlastně jen dvě hlavy od čtvrtého místa.  Vendula Korečková klisnu perfektně odjela, jela přesně tak jak měla, a jak to klisně vyhovuje. Ale v cíli nám chybělo trochu více štěstí.

A jak pan Bouček přijal šesté místo v Oaks?

Byl nadšený a mile překvapený, protože takovéhle výkony od Victory Bond na začátku sezóny určitě nečekal.

Před Oaks jsme spolu také hovořili o tom, že trať 2400 metrů už asi bude pro klisnu moc. Jaké je tedy její optimum?

Je to 1800 metrů a strop je 2000 metrů. Řada lidí si myslí, že když v Oaks trať 2400 metrů zvládla v takovém tempu a čase, tak že je Victory Bond vytrvalá. Ale já myslím, že je to hlavně díky její třídě a velké poctivosti.

Kam by měly dál směřovat její další kroky v sezóně?

Victory Bond se platně umístila v klasickém dostihu, takže nemůže už jít o dvě kategorie níže. Může jedině do handicapu nebo do ceny druhé kategorie a výše. Opustili jsme variantu startu ve slovenských Oaks, ke které jsem se původně spolu s majitelem přikláněla, protože dohláška 1200 euro je dost vysoká. Jejím nejbližším startem by tedy měla být dvojková cena na 2000 metrů 18. srpna v Karlových Varech. A další plány se odvinou podle toho, kdy se vrátí dostihový provoz na pražské závodiště. Rádi bychom ji vyslali na start Memoriálu Harryho Petrlíka, pokud se v podzimní části sezóny uskuteční. 

Posuňme se v budoucnosti ještě dále. Co by mělo čekat Victory Bond příští rok?

Já doufám, že zůstane na rovině. Pan Bouček se mě už ptal, jestli umí skákat. Viktorka je neskutečně talentovaná na všechno a je absolutně zdravá. Takovou klisnu českého chovu už asi mít nebudu… Já bych tedy byla moc ráda, kdyby zůstala i příští rok na rovině a třeba usilovala o vítězství v Letní ceně klisen při karlovarském Filmovém festivalu v roce 2014.

Ve stáji máte také polobratra Victory Bond, Valentineho po Forever Bond. Jsou si něčím se svou sestrou podobní a chystáte ho brzy k debutu?

Mají společné to, že jsou oba exteriérově krásní a charakterově výborní koně. Bohužel Valentine je narozený až v květnu a je tedy oproti Victory Bond ve dvou letech méně vyspělý, je to ještě takové dítě.  Myslím, že letos ani nevyběhne.

A jak se jeví další dvouletý odchovanec pana Boučka Tropical Bond?

Ten se ukazuje raněji, je v tuto chvíli už připravený pro start v seriálu pro dvouleté českého chovu. Ale když jsme stěhovali koně před povodní, ukázalo se, že bude hůře snášet dopravu a tak s ním nechci na debut nikam cestovat. Byla bych ráda, kdyby se mohl proběhnout na domovské dráze.

Rozšíří se na podzim vaše spolupráce s majitelem stáje Buc-Film o další koně?

Naše spolupráce funguje dobře a pan Bouček zmínil, že už má na příští rok vyhlédnuté nějaké koně, které by chtěl koupit, ale zatím jsme se nijak konkrétně nebavili.

Těšila jste se na návrat do Chuchle po povodních?

Jsem šťastná, že jsme se mohli vrátit s koňmi domů, Chuchle je Chuchle a doma je doma, i když jsme se samozřejmě v Lysé neměli vůbec špatně, ale to každodenní cestování bylo hrozné. Přijde mi to až neskutečné, že jsem  4. června jezdila po závodišti na raftu a sbírala věci z půd. Musím říci, že tu TMM s.r.o. odvedlo během krátké doby veliký kus práce. Máme zrekonstruované oba písky, je v provozu klusácké dráha, jsou opravené rozvody elektřiny, všechny kolotoče fungují, stáje jsou vydezinfikované a vybílené apod. Závodiště zase ožilo, vlastně až na trenéra Kotába jsou všichni trenéři zpět. A kromě zaměstnanců TMM bych chtěla poděkovat všem, kteří  mi pomáhali vrátit se do stáje – Jindrovi Fabrisovi, Denise Olszarové, panu Görglovi, Evě Buriánkové, Anně Klimovičové, Honzovi Kubešovi, a Ferda mi samozřejmě také pomáhal.

Oaks se vydařilo, ale jaké máte plány na druhou polovinu sezóny? 

Byla bych ráda, kdyby Nicanora udělala radost Martinu Horákovi a dokázala konečně vyhrát. Na jaře jsme od ní očekávali více, nenapadlo by mne, že bude mít problém vyhrát mezi nezvítězivšími tříletými. Trošku bych řekla, že se jí lepí smůla na paty. Tak doufám, že se jí povede vyhrát v nejbližší době v Karlových Varech. Také doufám, že na své výkony naváže Victory Bond a potvrdí tak, že její výsledky mezi špičkovými klisnami nebyly náhodné. A také bych byla ráda, aby aspoň jeden z dvouletých vyběhl a pokračovala dobře naše spolupráce s panem Boučkem.

(mze)

• Předchozí
• Další