Tak nějak si to Josef Váňa představoval. Že v rámci poháru, který nese jeho jméno, na start přiláká vysoce kvalitní konkurenci a té pak bude vládnout jím chystaný kůň. Scénář, za jehož naplnění by se Váňa nezlobil ani v jednom ze tří pohárových dostihů, v prvním díle série v Karlových Varech ale naháněl marně. V pardubickém vedru už ale jeho triumf přišel.

Velký favorit Khalshani se snažil, seč mu síly stačily, ale jeho snažení se neodrazilo ve výsledku očekávaným úspěchem. Ten si totiž odvezl Váňa, jeho svěřence Sorose pro majitele Jiřího Odcházela odjezdil Marek Stromský. Žokej, který Josefu Váňovi koně často nejezdí. „Jenže já jsem tentokrát chtěl postavit to nejlepší, co bylo k mání. A protože Jirka Kousek byl vázaný na Khalshani a Bartoš měl zase jezdit Makléře, obrátil jsem se se Sorosem na Marka. Náš požadavek, že chceme špičkového jezdce na špičkového koně, se tak splnil dokonale,“ pochvaloval si Váňa.

Nebylo divu, Josef Váňa posledních let je sice úspěšným jezdcem i duchovním otcem překážkového poháru, především ale zůstává trenérem dostihových koní a jako takový má zájem, aby právě jeho koně vyhrávali ty největší dostihy. „Samozřejmě, už když vznikla myšlenka na ten pohár, uvažoval jsem o něm jako o dostizích, které bych rád nejenom pořádal, ale taky vyhrál. Ale vyhrát proti slabé konkurenci, to by měl netěšilo, chtěli jsme tu vidět především velké dostihy,“ komentoval situaci po pardubickém vystoupení spokojený Josef Váňa. „Musím ale přiznat, že jsem na sobě cítil určitý tlak. Ono by asi bylo špatné si tenhle pohár vymyslet a pak ani jednou ze tří příležitostí nevyhrát, to jsme nechtěli připustit,“ vysvětluje Josef Váňa i tu skutečnost, proč do obou soubojů v rámci Poháru poslal ze svých stájí početně silné ekipy. „Chtěl jsem, aby se svezli chlapci z našich stájí, kromě Pepči (Váni mladšího – pozn.), také Kratochvíl a Kubík, a pak tu byli ještě koně, které jsem nabídl jiným žokejům. Jako právě Soros,“ vykládal Josef Váňa, který někdejšího polského vítěze derby trénuje od jeho čtyř let. „Není to s ním vždycky jednoduché, museli jsme na něj přijít, a navíc se po prvním startu u nás poměrně nepříjemně zranil. Ale koupili jsme ho jako kvalitního skokana a nepřestávali jsme věřit, že v něm ta kvalita je. Zdá se, že jsme se nemýlili, on je to kůň, který se vlastně pořád zlepšuje a i když má své problémy, prozatím dělá radost. Samozřejmě, první naší starostí doma ale bude, abychom se přesvědčili, zda jsou koně po dostihu v pořádku.“

Vše samozřejmě je nutné posuzovat optikou červencového vedra, které tlumilo i   bezprostřední oslavy Sorosova vítězství. „Sezóna běží dál, uvidíme, jak se bude slavit na jejím konci,“ uzavírá Josef Váňa, jehož centrála se nezastaví ani uprostřed letních prázdnin. „Od zítřka můžeme uvažovat, s kým vyrukujeme do třetího dílu poháru, který bude v Mostě za měsíc,“ nadhodil Váňa. Soros to zřejmě nebude, jinak ale jistého není nic. Jen to, že tlak na jedno pohárové vítězství už Váňa cítit nebude. "Už to můžeme jít na pohodu," konstatuje s nadsázkou.

Autor: Petr Guth, foto Hana Vytopilová

• Předchozí
• Další