Jeho jméno už dnes většině turfmanů nic neříká, ale pokud se podíváme do rodokmenů posledních 4 vítězů americké trojkoruny - Seattle Slew, Affirmeda, American Pharoah i Justify - každému z nich v žilách koluje alespoň pár kapek jeho krve. Jmenoval se Equipoise (Pennant) a tuto středu je tomu přesně na den 83 let, co 4. srpna 1938, necelý měsíc před zahájením druhé světové války, na Whitney Farm uhynul.

 
Prvního května 1928 našla sekretářka americké Whitney Farm na svém stole ručně psaný vzkaz. "Ze Swinging, nar. 1. května v 1.00 ráno, hřebec, ryzák po Pennant. Úzkou nepravidelnou lysina na hlavě, levá zadní částečně bílá, střední velikosti, rovný a silný." Tak bylo světu věcně oznámeno narození koně, který o dva roky později fascinoval americké diváky.

Dostihová hvězda jako lék na hospodářskou krizi?

Nutno dodat, že Equipoise se nenarodil do nejšťastnější doby. V čase, kdy odcházel jako roček do tréninku, došlo ke krachu na newyorské burze, který pak odstartoval nejhlubší ekonomickou krizi v historii. Na druhou stranu Amerika v té době lačnila po něčem, co by jí pomohlo alespoň na chvíli zapomenout na strasti běžného života a Equipoise se ukázal jako blahodárný lék na problémy, kterými Amerika tehdy trpěla.

Nepřehlédněte: Klsny z Francie, Německa, Rakouska, ale i ruského či dubajského majitele. Nebyla to špatná sezóna, říká krabčický šéf Pohanka

Narodil se v chovu Harryho Payne Whitney, syna byznysového magnáta W.C. Whitneyho, jehož láska k dostihům nejenže pomohla oživit historické závodiště v Saratoze, ale díky ní nakoupil skupinu vynikajících chovných klisen, na nichž hodlal vybudovat úspěšný chov. Bohužel plodů své činnosti si moc neužil - zabránila mu v tom předčasná smrt v roce 1904, po které štafetu převzal jeho nejstarší syn Harry Payne. Ten na otcových nákupech vybudoval skvělý chov, který jako na běžícím pásu produkoval špičkové koně. Bohužel ani jemu osud nedopřál plně se těšit z úspěchů toho nejlepšího - zemřel velmi mladý na podzim roku 1930, kdy dvouletý Equipoise už vyrůstal v hvězdu první velikosti. Žezlo pak převzal jeho syn C.V. Whitney, který sice nadšením pro dostihový sport zrovna nepřetékal, ale byl to právě Equipoise, který jej pro sport králů získal.

Osudové Pimlico Futurity

Z dnešního pohledu se to zdá až neuvěřitelné, ale Equipoise jako dvouletek absolvoval plných 16 startů, získal v nich 6 stakes vítězství a v dalších 5 stakes dostizích skončil druhý. Dokázal dobře zaběhnout 900 ale i 1700 metrů a právě na té nejdelší distanci se odehrál dostih, který byl nejen pro jeho kariéru, ale i pro vztah jeho nového majitele k turfu, klíčový.

Onoho deštivého a chladného listopadového dne se v Pimlicu konalo Pimlico Futurity, nejdůležitější dostih Equipoisovy kariéry ve dvou letech, který z tribuny, zachumlaný v silném kabátu, sledoval i C.V. Whitney. V sedle budoucího šampióna byl žokej Raymond Workman, který pět let poté na dostih vzpomínal.



"Myslím, že to byl Equipoisův nejlepší výkon ve dvou letech. Na startu hodně ztratil a do prvního oblouku vbíhal poslední se ztrátou nejméně 12 délek. Ani já ani nikdo jiný jsme si nepředstavovali, že by měl v dostihu nějakou šanci. Zhruba na 800 metrech jsem ale zaregistroval, že Twenty Grand je jen délku a půl přede mnou a když jsem si uvědomil, že to je jeden z největších soupeřů, svitla mi nová naděje. Bláto létalo, na bariéru jsem se nemohl dostat a tak jsem šel vnějškem. Celý dostih byla jako sprška bláta a jsem přesvědčen, že Equipoise neviděl, co je před ním. Přesto ukázal odvahu, popral se s tím a nakonec vyhrál. Když se vrátil do stáje, trenér zjistil, že v dostihu ztratil tři podkovy."

Excelentní finiš, kterým Equipoise oslovil i jeho do té doby vlažného majitele a udělal z něj náruživého turfmana, velkou měrou přispěl k tomu, že jej tisk tehdy pasoval na spolušampióna dvouletých hřebců spolu s Jamestownem, byť oficiální hodnocení dvouletých tehdy ještě nebylo. 

"Čokoládový voják" na cestě k dvěma titulům Koně roku

Po kariéře ve dvou letech vstupoval jako tříletek na dráhu v roli favorita Kentucky Derby, v nejslavnějším dostihu Ameriky ale nakonec ani nestartoval. Už tehdy jej limitovaly problémy s kopytem a také onemocnění ledvin, které jej málem zabilo. I přesto ale pokračoval v dostihové kariéře jako nový miláček publika a jeho souboje s Twenty Grand, vítězem Kentucky Derby, se staly námětem jedné z kapitol nesmírně zajímavé knihy Horse Racing's Greatest Rivalries (Největší dostihové rivality), kterou před 13 lety vydal Eclipse Press.



Hřebec, který si kvůli barvě své mokré srsti vysloužil přezdívku "Čokoládový voják", běhal až do šesti let a během pěti sezón dokázal absolvovat 51 dostihů, z nichž 29 vyhrál, v 10 doběhl druhý a ve 4 třetí. Vydělal na tehdejší dobu mimořádnou sumu 338.610 dolarů a co se týká popularity, měřit se s ním tehdy mohl jen Man O'War.

Když prestižní Blood-Horse vydal na konci minulého století svůj žebříček nejlepších amerických koní 20. století, uvedl Equipoise na 21. místě. O příčku za ním skončil Phar Lap, který se do hodnocení dostal díky svému americkému startu, za Equipoise byla i taková jména jako Seabiscuit, Whirlaway, Alydar či Sunday Silence. Dvakrát získal titul Koně roku, třikrát, tedy v každé sezóně kdy byl "starší", získal titul šampióna starších koní. Takový byl "Ekky", jak jej fanoušci také přezdívali.

Otec jen devíti stakes vítězů. Ovšem s vyšším procentem než Galileo

V roce 1935 odešel do chovu, ale v hřebčíně bohužel strávil pouhé 4 roky. Zanechal po sobě jen 74 pojmenovaných potomků, z nichž však 53 zvítězilo a 9 (tj. 12,2%), dokázalo vyhrát stakes dostih. Ač jeho vliv na americký chov nebyl tak silný jako v případě jeho prapraděda Domino, který také odešel předčasně, měl se svým slavným předkem mnohé společné. Jeho nejlepším potomkem byl Shut Out, který čtyři roky po Equipoisově smrti v roce 1942 vyhrál jak Kentucky Derby, tak i Belmont Stakes a Travers Stakes a lví měrou se zasloužil o posmrtný titul šampióna plemeníků, který tehdy Ekky získal.

Související: DOMINO. Příběh zázračného amerického sprintera 19. století a plemeníka, jehož výsledky dodnes fascinují

Od zisku titulu už tedy uplynulo téměř 80 let a v rodokmenech dnešních koní nacházíme Equipoise ve vzdálenějších generacích jejich pedigree. Třeba v rodokmenu vítěze našeho derby Hazardera jej najdeme až v VIII. generaci a to díky hřebcově praprabábě Pasadoble, jejíž otec Prove Out je vnukem klisny Igual, nestartovavší dceři Equipoise. Ta však navzdory absenci dostihové kariéry v chovu naprosto excelovala a její nejúspěšnější potomek Assault, vítěz americké trojkoruny z roku 1946, je vůbec nejlepším potomkem Equipoisových dcer. Dcer hřebce, který Američanům pomáhal překonat stres z hospodářské krize a jehož krev dodnes koluje v žilách plnokrevníků po celém světě.

Miloslav Vlček
foto archiv

• Předchozí
• Další