Indikátory úrovně kvality výživy koní jsou zdraví, vzhled, tělesná kondice a výkonnost. Každá kategorie má jiné požadavky na přijímané živiny, na jejich množství a poměry. Chovné klisny potřebují dostatek kvalitního proteinu a minerálů pro růst a vývoj plodu a po porodu pro produkci na živiny bohatého mateřského mléka.
Hříbata a mladí koně se v prvních letech života neobejdou bez dostatku bílkovin, nezbytných pro tvorbu svalové hmoty a minerálních látek potřebných pro zdravý vývoj kostry. Koně, po kterých je požadován vysoký výkon, musí mít v krmné dávce zajištěn dostatek stravitelné energie.
Únava a nedostatečná výkonnost mohou souviset s nevhodnou výživou nebo s nemocí. Poruchy trávicí soustavy, jater, ledvin, srdeční problémy nebo anemie, všechny tyto a mnoho dalších případů onemocnění může mít příčinu v nedostatku nebo neadekvátním příjmu vitamínů, minerálů, energie a bílkovin.
Pro posouzení, zda je příjem energie dostatečný, je výborným ukazatelem tělesná kondice. Na energetickou potřebu má vliv nejen způsob a intenzita tréninku, ale i povaha a temperament koně a stájové prostředí. Vyšší dávky energie pro udržení dobré tělesné kondice potřebují koně nervózní, citliví na vnější podněty. Také frekvence absolvovaných závodů významně ovlivňuje energetické nároky, kdy vyšší potřebu mají koně s častými starty než koně s menším počtem absolvovaných soutěží, nebo transport v délce několika hodin je zátěž srovnatelná s intenzivní prací. Nedostatek energie a kyslíku vede ke svalové únavě, snížení výkonnosti a pozornosti a větší pravděpodobnosti způsobení zranění.
Jedním z energetických zdrojů obsažených v tradičně používaných jadrných krmivech jsou cukry. Ty lze rozdělit do tří skupin – jednoduché cukry (glukóza, fruktóza,…), složitější zásobní (škroby, fruktany,..) a stavební, strukturální cukry (pektin, celulóza, hemicelulóza). Pro koně je důležité, kde a jak rychle jsou v těle tráveny a využity. Jednoduché cukry jsou tráveny zpravidla v tenkém střevě nebo při vysokých dávkách jadrného krmiva mohou být fermentovány v tlustém střevě na nenasycené mastné kyseliny a kyselinu mléčnou. Podle toho, ve které části trávicí soustavy trávení probíhá a poměr produktů fermentace je odrazem zdraví a pohody koně. Z pohledu fyziologie lze cukry rozdělit na hydrolyzované cukry a na rychle a pomalu kvasitelné cukry. Hydrolyzované cukry jsou důležitou součástí diety koně, speciálně intenzivně pracujících koní, kdy slouží jako hlavní složka pro syntézu energetického zdroje, svalového glykogenu. Vysoká hladina glukózy v krvi však může způsobit vážné a bolestivé svalové problémy (tying-up).
Jednotlivé dávky energetického jadrného krmiva musí být velice pečlivě stanoveny, protože nesprávné podávaní může být příčinou kolikových onemocnění. Rychle kvasitelné cukry, např.škroby, nestrávené v tenkém střevě mohou být příčinou bouřlivé fermentace v tlustém střevu, zvýšené tvorby kyseliny mléčné s následky schvácení kopyt. Proto by nejvyšší dávka jádra, podávaná v jednom krmení, neměla překročit 2,5 kg. Pomalu kvasitelné cukry jsou nezbytné pro zdravé mikrobiální prostředí tlustého střeva a prevenci kolik. Koně v tréninku by měli dostávat denně 7-10 kg kvalitního lučního nebo travního sena pro udržení záchovné dávky energie.
Alternativním a vysoce koncentrovaným zdrojem energie pro sportovní a dostihové koně jsou tuky, energeticky až 3x bohatší než oves. I když nejsou v přirozené potravě hojně zastoupeny, rostlinné oleje jsou pro organismus koně dobře stravitelné. Po návykovém období jsou koně schopni bez problémů přijímat více než půl litru rostlinného oleje denně. Vyšší dávky snižují chutnost a mohou způsobit průjem. Během nízké až střední tréninkové intenzity je velký podíl energie pro svalovou práci zajišťován oxidací tuků. Množství spáleného tuku ve svalech je úměrný koncentraci volných mastných kyselin v krvi. Esenciální Omega 6 mastnou kyselinu linolenovou (LA) a Omega 3 alfa linolovou (ALA) si organismus koně neumí sám vyrobit a musí být do těla dodány potravou, přídavkem rostlinného oleje, např. řepkového, slunečnicového, kukuřičného, sójového nebo lněného. Jiné Omega 3 mastné kyseliny, eikosipentaenová (EPA) a dekosihexaenová (DHA), jsou obsaženy v rybím oleji. Je obecně znám vliv Omega 3 mastných kyselin na redukci zánětlivých procesů nejen v kloubech koní trpících artrózou, na redukci plicního krvácení, na podporu reprodukčních funkcí, soustředěnosti a v neposlední řadě na zlepšení kvality srsti.
Zvýšení energie přídavkem tuku snižuje potřebu na zastoupení koncentrovaných krmiv a minimalizuje tak možnost vzniku kolik a zchvácení. Některé studie ukazují, že přídavek tuku do diety zvyšuje deponovaný glykogen ve svalech, který má vliv na oddálení počátku svalové únavy.
NRC (National Research Council) doporučuje na den 137 MJ využitelné energie pro koně v intenzivním dostihovém tréninku. Nicméně jiné výzkumy uvádí, že kůň je schopen využít i 200 MJ. Obohacení krmné dávky tukem se stává běžnou metodou zvýšení energetické hodnoty krmné dávky, bez zatěžování trávicího systému cukry a škroby.
Druhou skupinou nezbytných živin jsou bílkoviny – protein. Nadbytečné bílkoviny z krmiva, nevyužité pro regeneraci tělních tkání, mohou být dalším zdrojem energie. Aminokyseliny z tohoto zdroje jsou štěpeny v játrech a dusík z této metabolické reakce je uvolňován ve formě čpavku. Vysoké dávky bílkovin mohou způsobit zvýšenou potřebu příjmu vody, zvýšenou hladinu močoviny v krvi a tím nebezpečí intoxikace. Zvýšená hladina čpavku v krvi může způsobit množství zdravotních problémů, poruchy metabolismu, nervovou podrážděnost, a zvýšené hladina čpavku ve stáji způsobí dýchací problémy.
Také minerální prvky musí být trénovaným koním poskytnuty v dostatečném a vyváženém množství. Ztráty těchto živin během intenzivního tréninku jsou značné, zvláště při vysoké teplotě a vlhkosti vzduchu, ztráty elektrolytů potem.
Kondice dostihových i sportovních koní musí být pozorně monitorována, nejlépe pravidelným vážením. S optimální kondicí úzce souvisí optimální hmotnost. Kůň nesmí být vyhublý, ale musí být dobře osvalený. Neadekvátní výživa koní zvyšuje riziko zranění. Vysoká hmotnost bývá na překážku rychlosti, vytrvalosti i obratnosti.
Vysoké energetické a živinové nároky vedou k nutnosti zajištění kvalitního krmného programu.
Kůň o živé hmotnosti 500 kg, v intenzivním tréninku, přijímá v průměru 7 kg sena a pro pokrytí energetických potřeb by měl dostat 7,5 – 8 kg jádra denně. Při snaze zajistit dostatek energie jadrným krmivem, nebo jednou koncentrovanou směsí, dochází k překrmování bílkovinou a tím k zatěžování metabolismu. Doporučená dávka bílkovin je závislá na stáří koně. Mladí koně, kteří ještě nemají ukončený růst a jsou již v plném tréninku, potřebují větší množství bílkovin než dospělí, trénovaní koně. Je třeba mít na mysli, že důležitější pro zdraví koně je kvalita bílkovinné složky, zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin, nežli její kvantita.
Pro správné sestavení vybalancované krmné dávky je jediným správným řešením rozdělení celkové denní dávky na bílkovinnou, energetickou a minerálně vitamínovou část. To umožňuje systém výživy koní Fitmin.
Exrudovaná směs Fitmin OPTI zajistí dotaci kvalitní bílkoviny již v dávce 0,5 kg. Energetickou složku řeší vysoce energetická extrudovaná směs Fitmin ENERGY, kdy denní dávka 0,5 až 2,5 kg kopíruje intenzitu tréninkové práce. Pro doplnění nepostradatelných minerálů a vitamínů trénovaných koní je určený minerálně vitamínový doplněk Fitmin PROFI s obohacením o živou kulturu kvasinek rodu Sacharomyces, o zdroj nukleotidů a vyvazovač mykotoxinů. Společně s kvalitním lučním senem a dávkou ovsa do 4 kg, lze s ohledem na kvantitu a současně na kvalitu dodávaných živin krmnou dávku maximálně přiblížit optimální potřebě koní.
Kvalitní a vybalancovanou krmnou dávkou lze úspěšně předcházet řadě onemocnění zaviněných nesprávnou výživou a současně zajistit dostatek lehce využitelných živin pro požadovaný výkon a úspěšnou kariéru koní nejen ve vrcholovém sportu nebo intenzivním dostihovém tréninku, ale i koní chovných nebo využívaných k rekreačnímu ježdění.
Čerpáno: Feeding To Win II., Joe Pagan - Energetics. Choosing the Appropriate Fuel for the Performance Horse, 2010