Kostní tkáň je dynamická tkáň, která se neustále vlivem zátěže a sil na kost působících přestavuje a mění. Kosti jsou tvořeny dvěma typy kostní tkáně. Kortikální tkáň je hustá kostní tkáň, která dává kostem jejich tvar a pevnost. Tvoří 80 % kostry dospělého zvířete.
Trámčitá kost je síťovitá kostní tkáň, která se formuje na koncích dlouhých kostí a obklopuje kostní dřeň. Oba typy kostní tkáně jsou tvořeny kolagenní matrix s osteoblasty (buňky produkující kostní tkáň) a osteoklasty (buňky které kostní tkáň odbourávají).
Kolagen tvoří přibližně jednu třetinu tělních bílkovin. Představuje cca 30 % kostní tkáně dospělého jedince a je hlavní komponentou pojivových tkání a chrupavek.
Osteoblasty jsou kostní buňky produkující kostní tkáň, které jsou rozptýleny v kostní matrix. Osteoblasty produkují substanci, která obsahuje vápník a fosfor. Osteoklasty jsou buňky které resorbují kostní tkáň.
Osteoblasty a osteoklasty pacují ve vzájemném vztahu na remodelaci (přestavbě) kostní tkáně. Přestavba zvyšuje hustotu kostní tkáně nahrazením stávající kosti a posílením kostní tkáně v místech, kde je kost nejvíce namáhána. Remodelovaná kost je pevnější než kost původní, která se vyvíjí v průběhu normálního růstu.
Růst kostí je maximální během prvních 12ti měsíců věku. Angličtí plnokrevníci dosahují v 6ti měsících věku 84 % celkové výšky, ale pouze 46 % hmotnosti v dospělosti. Ve 12ti měsících věku obvykle dosahují 94 % výšky a 65 % hmotnosti. Růst do výšky je prakticky ukončen ve věku 22 měsíců (dosaženo cca 97 %) a v tomto věku je obvykle dosaženo 90 % hmotnosti dospělého koně. Kosterní růst je tedy rychlejší než hmotnostní přírůstky.
Mineralizace kostí u plodu začíná v poslední třetině březosti. Plod v této fázi má chrupavčité modely kostí. Kostra narozeného hříběte obsahuje pouze 17 % z obsahu minerálů dospělého koně.
Jedna ze studií sledovala celkový obsah kostních minerálů v průběhu růstu. Ve věku 6ti měsíců byla kost zmineralizovaná z 68 %, v 12ti měsících z 76 %. Maximálního obsahu kostních minerálů není dosaženo dříve jak u 6ti letého koně.
Pro maximalizování hustoty kostí je velmi důležitým faktorem především výživa.
Hříbě a mladý rostoucí kůň musí mít k dispozici dostatečné a vyvážené množství energie, bílkovin a kostitvorných minerálních látek.
Prvotním zdrojem látek vyživujících kosterní systém novorozeného hříběte je mateřské mléko. Obsah minerálních látek v mléku je nejvyšší během prvního týdne laktace a poté stabilně klesá. Jestliže klisna nemá v průběhu březosti a laktace adekvátní přísun vápníku, je plod hříběte a poté narozené hříbě o vápník ochuzeno. Hříbata s deficitem vápníku mají při narození menší průměr hlezenní kosti.
Vápník a fosfor jsou hlavní minerály kostí. Denní potřeba těchto prvků se liší dle fáze růstu. V 6ti měsících hříbě přibírá průměrně 0,65 kg za den a potřebuje přibližně 38 g vápníku a 25 g fosforu denně. Ve věku 12ti měsíců denní přírůstek dosahuje cca 0,5 kg a potřeba kostních minerálů dosahuje cca 45 g vápníku a 30 g fosforu.
Velmi důležitý je poměr vápníku a fosforu. Krmná dávka by měla obsahovat vápník a fosfor v poměru 3:1 až 1:1. Optimální poměr pro rostoucí koně je cca 2,5 : 1. Studie ukázaly, že poměr Ca : P vyšší než 6 : 1, který se v krmné dávce vyskytuje po delší období, má za následek sníženou hustotu kostí. Obrácený poměr, tj. vyšší obsah fosforu než vápníku, má taktéž škodlivý vliv. Případ, kdy v krmné dávce převažuje obsah vápníku se může vyskytnout především při zkrmování vysokého množství vojtěškového sena (poměr Ca : P – 6 : 1) nebo jetelového sena (Ca : P – 6,6 : 1). Naopak, fosfor může v krmné dávce převažovat nad vápníkem v případě zkrmování vysokého množství pšeničných otrub (poměr Ca : P - 1 : 3,2).
Podávání samotného vápníku nemá na zvýšení kostní hustoty žádný vliv.
Dalším velmi důležitým kostním minerálem je hořčík. Hořčík je důležitý pro formaci kolagenní tkáně kosti i pro její mineralizaci. Okolo 60 % hořčíku v těle se nachází v kostech. Humánní studie prokázaly pozitivní korelaci mezi příjmem hořčíku potravou a hustotou kostí. Nízký příjem hořčíku je spojen se sníženou aktivitou osteoblastů a osteoklastů, buněk podílejících se na přestavbě kostí.
Měď, zinek a bór jsou stopové prvky které hrají významnou úlohu ve vývoji kostí. Studie prokázaly, že suplementace mědi klisnám a hříbatům je pozitivním faktorem při vývoji kosterní soustavy. Zinek je prvkem nezbytným pro formaci kostí a chrupavek. Může interferovat se vstřebávání mědi, proto je nadměrný příjem zinku pro zdravý vývoj kosterní soustavy nežádoucí. Bór je stopový prvek, kterému byla v minulosti věnována pouze malá pozornost. Humánní výzkumy ukázaly, že bór je pro kostní metabolismus důležitý obdobně jako vitamín D3 a pomáhá vstřebávání a ukládání vápníku a hořčíku do kostí.
Křemík je jeden z nejběžnějších prvků na zemi a je esenciální pro normální tělní funkce. Většina křemíku nacházejícího se v přírodě je ve formě písku a je pro organismus nevyužitelná. Koně přijímají malá množství křemíku prostřednictvím píce a obilovin, protože rostliny získávají křemík z půdy. Křemík se účastní formace kolagenní matrix a mineralizace kostí. Pokusy na kuřatech krmených na křemík chudou potravou vyústily ve zjištění, že sledovaná kuřata s deficitem křemíku měla nižší hladinu kolagenu, což mělo za následek poruchy růstu. Další série experimentů ukázaly, že suplementace křemíku zvyšuje kostní mineralizaci a také obsah glykosaminoglykanů v kloubních chrupavkách, což je důležité pro prevenci a léčbu degenerativních kloubních onemocnění. Studie probíhající na Texaské univerzitě ukázaly, že křemík je velmi důležitý pro maximalizování hustoty kostní tkáně u mladých anglických plnokrevníků. V těchto studiích byli koně, kterým byl do krmné dávky navíc dodáván křemík, schopní trénovat déle a objevilo se u nich méně poranění nežli u koní, kteří křemík nedostávali. Suplementace křemíkem neměla žádný efekt na růst a křemík není nijak spojen s výskytem vývojových ortopedických onemocnění. Studie také prokázaly, že pokud je podán křemík v absorbovatelné formě kojícím klisnám, zvýší se hladina křemíku v mateřském mléce a následně příjem křemíku hříbětem.
Společně s výživou je pro správný vývoj kosterní soustavy důležitá i přiměřená zátěž pohybového aparátu hříbat a mladých koní.
Několik studií prokázalo vliv tréninku na vzrůstající hustotu kostní tkáně u mladých koní. Jedna ze studií srovnávala ročky, kteří byli odchováváni v boxech, s ročky, kteří byli odchovávání pastevně a měli denně pohyb. Bylo zjištěno, že pastevně odchovávaní koně měli o 33 % vyšší kostní hustotu.
Výzkumy u anglických plnokrevníků ukázaly, že hustota kostí se zvyšuje s tréninkem na krátké distance (400 m) při rychlosti okolo 7 s / 100 m.
Bylo zjištěno, že hlezenní kost má ve většině případů hranici únavy okolo 50 000 ataků, což odpovídá cca 5ti měsícům tréninku. Jakmile je tento bod dosažen, incidence ke zraněním hlezenního kloubu a holeně dramaticky vzrůstá.
Ukázalo se, že vlastnosti kostí jsou negativně ovlivněny nedostatkem pohybu. Koně, kteří byli delší dobu mimo trénink, měli nižší hustotu kostí než v době tréninku. Po opětovném zařazení do tréninku se během prvních 60ti dní kostní hustota ještě dále zmenšila.
Správná výživa s dostatečným a vyváženým množstvím minerálních látek, vede spolu s přiměřeným tréninkem ke zvyšování hustoty kostní tkáně a ke zvýšené odolnosti kosterní soustavy.