První leden roku 1984 má v historii našeho turfu významné místo. V ten den nastoupil do pozice trenéra, respektive jednoho z trenérů, megastáje tehdejšího JZD Slušovice polský trenér Piotr Czarniecki. Bylo to od dob působení sovětského trenéra Lakse v polovině 60. let v Napajedlích poprvé, co velká tuzemská stáj získala do svých služeb trenéra z jiného státu.

Slušovicím, v nichž tehdy působil také Václav Chaloupka, se krok rozhodně vyplatil. Czarniecki, jehož angažování Slušovicemi zprostředkoval Czarnického přítel a tehdejší dostihový manažer stáje MVDr. Eduard Kubíček, dostal do přípravy 33 koní a důkladně rozvířil hladinu tehdejších stojatých trenérských vod. S koňmi, které dle tehdejších měřítek neměli patřit do nejužší špičky, dosáhl celé řady úspěchů včetně jednoho mezinárodního. 

První dva mítinky nové sezóny o sobě Czarniecki nedal moc znát, ale hned třetí chuchelskou neděli získal double a jeho Čerkes finišoval druhý v Ceně tříletých hřebců. Start-cíl vítězství tříleté Creace ve čtyřkové Ceně Michle na 1200 metrů tak zajímavě nevypadalo, Siranova dcera se však nakonec ukázala být Czarnieckého největším esem. Vlastní odchovankyně Slušovic později vyhrála hlavní předzkoušku Oaks Cenu Hřebčína Napajedla a v Oaks (tehdy ještě Memoriál Ing. Bohumila Tichoty) nestačila pouze na skvělou Redaktu (Dakota). To se jí podařilo porazit až na mítinku v Berlíně, kde Creace finišovala druhá v Ceně Prahy, což bylo takové Oaks klisen socialistických zemí, kde napajedelskou hvězdu porazila o hlavu. V říjnu ji pak Czarniecki vyslal na další mezinárodní dostih do Drážďan, kde klisna dokonce zdolala jednu z největších hvězd československého turfu Centurii a přivezla domů nečekané mezinárodní vítězství.

Nepřehlédněte: Na úvod nového roku dvě čtvrtá místa v Cagnes-sur-Mer. Bodovali Kapteen a Prince d'Orage 

Dalším velkým triumfem bylo vítězství Lokaje (Aveiro) ve Velké květnové ceně, dvouleté Story (Toxin) v Gerschově memoriálu v rámci Czarnieckého hattricku v Chuchli či úspěchy Čerkese (Libanon), která získal čtvrté místo v St. Leger a páté v Československém derby. Během sezóny získal Czarniecki 23 vítězství a v šampionátu trenérů na rovině skončil třetí za Františkem Vítkem a Harry Petrlíkem.

Jeho úspěchy pomohly JZD Slušovice dostihnout do té doby takřka neporazitelnou napajedelskou stáj. V šampionátu majitelů sice Slušovice skončili za Hřebčínem Napajedla na druhém místě se ztrátou necelých sto tisíc korun, ale v šampionátu jsou uvedeny i zisky ze zahraničí, které se tehdy zahrnovaly do tuzemských šampionátů a pokud připočteme 15.900 východoněmeckých marek (Napajedla získala 6.500) a také 24.500 šilinků a přepočteme je dle tehdejších kurzů, podařilo se slušovickým družstevníkům plemenářského rivala zdolat.

Czarniecki zůstal ve Slušovicích i v následujícím roce, ten však pro něj zdaleka nebyl tak úspěšný a po něm spolupráce skončila.
 

Piotr Czarniecki (druhý zleva) na snímku z předávání čestných cen po Gerschově memoriálu společně se zástupcem slušovické stáje Josefem Čubou (zcela vlevo) a žokejem Stanislavem Koubkem. Zcela vpravo tehdejší ředitel Státního závodiště Praha Stanislav Waksmundský. Foto Marek Skála

• Předchozí
• Další