Před 50 lety, 28.dubna 1972, skončil v USA život jednoho z nejlepších koní celé historie, v šestnácti startech neporaženého Ribota (Tenerani). Hřebce, který uměl vyhrávat dostihy od 1000 metrů až po tři kilometry, v době podstatně náročnějšího cestování vyhrát ve třech zemích a kterého dodnes jej mnozí považují za nejlepšího koně, který kdy běhal.

Ribot byl vyvrcholením celoživotního díla nejvýznamnější osobnosti historie italského turfu a jednoho z nejslavnějších chovatelů vůbec Federica Tesia. "Kouzelník z Dormella", jak byl Federico Tesio přezdíván, se ale úspěchů svého nejlepšího odchovance nedočkal. Chovatel, který přivedl na svět 23 vítězů italského derby a z jehož chovu vzešel i nejvýznamnější plemeník možná celé historie chovu plnokrevníka Nearco, zemřel dva měsíce před prvním Ribotovým startem.

Hřebec, pojmenovaný po francouzském malíři, se již jako dvouletý stal šampiónem, především díky triumfu v Gran Criteriu, jediném dostihu, ve kterém mu reálně hrozila prohra. Kvůli menšímu vzrůstu ve dvou letech (dostal přezdívku Il Piccolo) nebyl Ribot přihlášen do klasických dostihů, střetával se zpočátku spíše s průměrnou konkurencí. To mu ale nezabránilo se postavit na start největšího evropského dostihu Prix de l’Arc de Triomphe, v němž porazil o tři délky francouzského šampióna Beau Prince.



Vítězství v Arc zopakoval i o rok později, kdy se stal skutečnou evropskou hvězdou, o čemž svědčí mj. triumf v King George VI & Queen Elizabeth Stakes. Šestidélkovým vítězstvím v Arc se Ribot stal prvním evropským koněm, který vydělal více jak 100.000 liber. 



Ribot se mimořádným způsobem prosadil i v chovu. Svou první sezónu strávil v anglickém hřebčíně Lorda Derby, po níž byl pronajat americké Darby Dan Farm. V USA ale zůstal až do konce svého života, protože po skončení pětiletého kontraktu se na světě nenašla společnost, která by pojistila jeho cestu zpět do Evropy. I tak dokázal třikrát získat titul šampióna plemeníků Anglie a Irska (1963, 1967 a 1968), dva z jeho synů Molvedo a Prince Royal vyhráli Prix de l’Arc de Triomphe a Ragusa uspěl v Irish Derby či King George VI and Queen Elizabeth Stakes.

Do chovu byla zařazena řada jeho synů, nejlépe si vedli bratři Graustark a His Majesty, ale zahanbit se nenechal ani vítěz Preakness Stakes Tom Rolfe. Právě on, respektive jeho vnuk Alleged, který napodobil svého praděda dvěma triumfy v Prix de l'Arc de Triomphe, patřil k těm, kteří Ribotův vliv pomáhali rozšiřovat na starém kontinentu. A to i u nás, kde svého času působil jeho syn I Shall Stay či vnuci Favoured Nations (Law Society) a Law Soziri (Law Society). Těm se sice nepodařilo navázat na Ribotova vnuka Infernala (Dapper Dan), prvního zástupce Ribotovy linie v našem chovu, který navzdory absenci dostihové kariéry dokázal dát klasickou vítězku L'Avenir, ale po nich začal zdejší turf i chov ovlivňovat jiný Allegedův syn Jape. Polský multišampión-plemeník dal i dva české šampióny - Magnuse a především Koně roku Age of Japa, kteří oba dostali šanci v tuzemském chovu. Magnusovu slibně rozjetou kariéru bohužel ukončil předčasný skon, Age of Jape se nyní snaží etablovat jako otec překážkových koní.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další